Ropný a plynárenský gigant Shell vykázal rekordní roční zisky poté, co loni vzrostly ceny energií po ruské invazi na Ukrajinu. Společnost za rok 2022 oznámila upravený zisk ve výši 39,9 miliardy dolarů (asi 862 miliard korunr), což je nejvíce ve své 115leté historii, uvádí BBC.
Druhý týden v novém roce se nesl ve znamení vzestupné tendence na trzích, kdy na pozadí zlepšení v oblasti inflace V USA si investoři přejí méně razantní postup centrálních bank. Přicházející klíčová makroekonomická data zatím nepotvrzují to, že by americká ekonomika až tolik zpomalovala. Zlepšující se situace na energetickém trhu podporuje také německý index DAX, který v posledních dnech dosáhl úrovně kolem 15 tisíc bodů. Ceny evropského plynu se totiž dostaly na úroveň před začátkem konfliktu na Ukrajině.
Pohonné hmoty v Česku nyní zlevňují, ale jde zřejmě jen o „klid před bouří“. Profesionální obchodníci s ropou se totiž shodují, že trh podceňuje dopad post-covidového otevření zejména čínské ekonomiky do světových cen strategické suroviny, a tedy také do cen pohonných hmot v zemích typu Česka. Navíc Rusko stále chystá svoji odpověď na embargo a zastropování cen jeho ropy a ropných produktů v podání Západu. Pokud by odpovědělo citelným omezením produkce ropy, její cena na světových trzích může jít výrazně nahoru. Což by opět zdražilo pohonné hmoty i v Česku.
Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastropování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.
Prosincová inflace, meziročně 15,8 procenta, zaostala za drtivou většinou expertních odhadů. Pozadu zůstal také meziměsíční údaj. Mezi listopadem a prosincem totiž ceny stagnovaly, což také prakticky nikdo nečekal. Jedná se tedy celkově o příznivý výsledek, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ruská agrese na Ukrajině v loňském roce uspíšila snahy vlád po celém světě přejít na obnovitelné zdroje energie.
Napjatá situace ve světě požene ceny některých komodit nadále vzhůru. Týkat se to bude zejména mědi, ropy a pšenice. A to navzdory očekávanému ekonomickému zpomalení, uvádí analytik agentury Bloomberg Javier Blas.
Hlavní analytik Saxo Bank Steen Jakobsen upozorňuje, že svět míří k větší deglobalizaci. „Stačí se podívat na Čínu a Spojené státy. Tyto země se snaží stát nezávislé na zbytku světa,“ říká. Západ by měl také zapomenout, že obchodováním s nějakou zemí v ní vybuduje demokracii. „Většina zemí na světě je nedemokratických a lidem je to tam jedno,“ říká pro Newstream Jakobsen.
Francouzská ropná společnost TotalEnergies stahuje své dva členy z představenstva ruské společnosti Novatek. Společnost odepíše v Novateku hodnotu svého podílu, která činí 3,7 miliard dolarů (85,1 miliardy korun), uvedla francouzský podnik. TotalEnergies byl jedním z posledních západních akcionářů v Rusku, většina firem odešla po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, upozornila agentura Reuters.
Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.
V zemích Evropské unie v pondělí začal platit zákaz dovozu ruské ropy na tankerech. Ropné embargo má Moskvu připravit o část zdrojů na financování válečné agrese proti Ukrajině. Česka se embargo zatím netýká.
