Češi si na světových trzích vedou dobře, český export míří k rekordu. Silnou českou stránkou jsou technické kompetence. V inovacích a marketingu nám ujíždí vlak, tvrdí Radomil Doležal, ředitel agentury CzechTrade. Ta má zastoupení na všech kontinentech a dokáže otevřít českým firmám dveře na nové trhy.
Maďarský výrobní sektor hromadně propouští. Od září 2024 do letošního září zrušily tisíce pracovních míst automobilové a elektronické podniky. S odkazem na portál Portfolio.hu o tom píše web deníku Rzeczpospolita. Zhoršuje se i celková kondice maďarské ekonomiky.
Evropská komise se chystá prolomit zákaz prodeje aut se spalovacími motory po roce 2035. Napsal to list Handelsblatt, který se odvolává na rozhovor s eurokomisařem pro dopravu Apostolosem Tzitzikostasem a na dva své zdroje v Evropské komisi. Podle komisaře hodlá Brusel zohlednit nová technologická řešení a vývoj. Revizi by přitom komise mohla navrhnou proti původním plánům až v příštím roce.
Thyssenkrupp Steel potvrdil masivní škrty: 11 tisíc lidí přijde o práci a kapacity klesnou na nejnižší úroveň za dekády. Dohoda s odbory otevřela cestu k zásadní proměně podniku.
Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group, jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Stříbro prožívá jeden z nejvýraznějších růstů v moderní historii. Podle analytiků, které cituje server CNBC, dosáhly jeho ceny v roce 2025 rekordních úrovní a trend má pokračovat, přestože se trh potýká s výrazným nedostatkem kovu.
Dvě ze tří německých firem plánují přesunout výrobu do zahraničí. Vedou je k tomu obchodní války a sílící protekcionismus. Podle agentury DPA to zjistila anketa auditorské společnosti Deloitte a Svazu německého průmyslu.
Nové klimatické cíle EU tlačí český průmysl k rekordním investicím. Do dekarbonizace byl měl český průmysl investovat více než tři biliony korun. Takové tempo transformace je mimo realitu a pro část průmyslu by znamenalo likvidaci, varuje studie.
Z Německa přichází nový impuls pro průmysl. Myšlenka dual use. Dvojí využití. Což znamená, že komerční a obranný sektor by měly víc sdílet své schopnosti. Firmy zaměřené na výrobu zbrojní techniky totiž nestíhají dobu.
Česká ekonomika v září mírně ožila. Průmysl se po srpnovém poklesu vrátil k růstu, stavebnictví si udrželo silné tempo a zahraniční obchod vykázal vyšší přebytek. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.
Evropa po osmnáctihodinovém maratonu zmírnila klimatické ambice – cílem do roku 2040 má být snížení emisí o 85 procent, nikoli o 90 procent. Česko si vybojovalo úlevy pro průmysl i spalovací motory, přesto ale novou dohodu odmítlo.
