Rybářství Třeboň očekává, že kilogram kapra bude při vánočním prodeji u stánků stát 130 až 140 korun. Meziročně tak zdraží asi o deset až dvacet korun, tedy asi o osm až 17 procent. Příčinou jsou rostoucí náklady na krmiva, paliva i energie, řekl při výlovu rybníku Rožmberk předseda představenstva společnosti Fish Market Rudolf Provázek.
Tribunál Evropské unie zamítl žaloby dvojice firem z holdingu Agrofert na Evropskou komisi kvůli pozastavení dotací z fondů Evropské unie. Mlékárna Hlinsko a Primagra neuspěly se stížností na předloňské rozhodnutí, k němuž komise dospěla na základě auditu střetu zájmů tehdejšího premiéra Andreje Babiše. Na soudní verdikt z poloviny září upozornila Česká televize.
Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně vzrůst o 22 procent na 133 895 tun. Šlo by o nejvyšší sklizeň od roku 2018, kdy úroda dosáhla téměř 145 tisíc tun. Hrušek bude letos oproti loňsku méně. Vyplývá to z odhadu sklizně Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Jablka jsou nejpěstovanějším ovocným druhem v zemi. Minulý týden ovocnáři uvedli, že část úrody jablek může letos kvůli zvyšujícím se nákladům na skladování zůstat nesklizená.
Pšenice zlevňuje. Její cena se dostala blízko předválečné úrovně. Pomohlo otevření ukrajinských přístavů a strach z globální recese.
Maďarská vláda se rozhodla prodloužit o tři měsíce platnost cenových stropů pro paliva a základní potraviny, která měla vypršet 1. října. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Vláda chce tímto krokem ochránit domácnosti před růstem životních nákladů, napsala agentura Reuters.
Ve vysokoškolských menzách rostou ceny obědů. Důvodem je hlavně zdražování potravin. Například na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) se cena za hlavní jídlo v jedné z menz zvýšila už před prázdninami o šest korun a od září o další tři koruny, nyní se pohybuje mezi 88 až 108 korun. Vyplývá to z odpovědi zástupců vysokých škol v Praze. Nevyloučili, že se ceny jídel budou kvůli inflaci postupně zvyšovat i v dalších měsících. Na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT) v důsledku toho již nyní zaznamenali mírný úbytek strávníků.
Zemědělci, potravináři, chovatelé a celý zpracovatelský průmysl se prohýbá pod vysokými cenami energií. Vláda pro ně přichystala pomoc. K některým ale nedorazila včas. První oběť drahých energií z řad potravinářských závodů už hlásí i gigant Agrofert. Odstaví výrobu masného závodu v Hodicích na Jihlavsku.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Na oslavy poklesu inflace je zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, píše ve svém komentáři Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Světové ceny potravin v srpnu pátý měsíc po sobě klesly, jejich index se tak ještě více vzdálil rekordu ze začátku roku. Obnovení vývozu obilí z ukrajinských přístavů navíc přispělo ke zlepšení vyhlídek na zásobování. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Inflace v eurozóně poprvé překonala hranici devíti procent, když podle Eurostatu v srpnu dosáhla 9,1 procenta. Za aktuální inflační vlnou jsou jednoznačně drahé energie, píše ve svém komentáři )hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
