Češi si uvykli jezdit za levnějšími nákupy do Polska. Nejsou to jen potraviny, ale také tabákové výrobky. Vždyť cenový rozdíl na krabičce cigaret z Polska je v průměru 50 korun. A český stát z těchto nákupů nevyinkasuje ani korunu na spotřební dani. Jen kvůli nákupům cigaret a zahřívaného tabáku v Polsku tak stát přijde o sedm miliard korun, spočítaly tabákové společnosti.
I kvůli neřešenému územnímu plánováni se development průmyslových nemovitostí potýká s obtížemi. Česko tak pomalu ztrácí konkurenceschopnost, pomalu ho válcují Polsko i Slovensko. Co by potřebovalo změnit tuzemsko, aby dokázalo přitáhnout miliardové investice? A proč jsou potřeba další průmyslové areály? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Společnost InPost provozuje téměř 30 tisíc výdejních boxů v několika zemích Evropy. Skupina PPF tak ještě výrazněji vstupuje do segmentu e-commerce.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Cestující se na pražské letiště vrací pomaleji, než je to v případě jeho evropských konkurentů, jako jsou letiště ve Vídni či Varšavě. Vyplývá to z dat Asociace evropských letišť (ACI Europe). Podle zástupců oboru je to důsledek malé státní podpory za covidové pandemie, ale také větší závislostí na ukrajinském a ruském trhu či úpadkem dříve dominantního dopravce ČSA.
Polsko zrušilo jednostranné omezení dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny. Země tak reagovala na krok Evropské komise (EK), která omezila import do pěti zemí unijního bloku včetně Polska. Informovala o tom polská tisková agentura PAP. Slovensko pak svůj zákaz zmírnilo. Komise dříve po dohodě s Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Bulharskem a Rumunskem zavedla opatření, která pozastavují dovoz ukrajinských plodin do těchto zemí.
Zhruba čtvrtina Čechů pravidelně jezdí na nákupy do zahraničí, a to i několikrát týdně. Dalších 22 procent tam nakupuje nahodile, maximálně dvakrát do roka. Nejčastěji lidé směřují do Polska, druhé nejoblíbenější je v tomto ohledu Německo. Většinou si čeští zákazníci vozí ze sousedních zemí čerstvé a trvanlivé potraviny a rovněž se zásobují tamním masem, uzeninami a lahůdkami. Průměrná hodnota jednoho přeshraničního nákupu je 2829 korun. Vyplynulo to z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků ČR (AMSP) provedla agentura Ipsos mezi 3047 respondenty ve věku 18 až 65 let z celého Česka.
Na Slovensku začal platit zákaz dovozu vybraných zemědělských produktů a potravin včetně obilí z Ukrajiny. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí, s výjimkou tranzitu, dnes zavedlo i Bulharsko. Rumunsko zavede pouze přísnější kontroly. Evropská komise, která dosud restrikce kritizovala, nově plánuje vlastní omezení. EK navíc oznámila, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce, kteří si v zemích sousedících s Ukrajinou stěžují, že dovoz z Ukrajiny má nepříznivý dopad na prodej jejich produkce.
Pšenice je v Česku poprvé levnější než před invazí, mouka však v obchodech zůstává o 40 procent dražší a pšeničné pečivo je stále o takřka 30 procent dražší. Pečivo by tedy správně mělo zlevňovat.
Objem i počet transakcí na trhu fúzí a akvizic v prvním čtvrtletí meziročně propadl. Na území Česka či s jeho zapojením se uskutečnilo 14 transakcí za 93,4 milionu korun. Ve stejném období loni to přitom bylo 20 transakcí za 4,1 miliardy korun.
Slovensko dočasně pozastaví dovoz obilí a dalších produktů z Ukrajiny. Uvedl to tiskový odbor úřadu slovenské vlády. K podobnému kroku v uplynulých dnech už přistoupily Maďarsko a Polsko. Česko zatím obdobný zákaz nechystá.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.
