Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dále snižuje. Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v pondělí klesla pod 40 eur (asi 959 korun) za megawatthodinu (MWh). Ocitla se tak nejníže od července 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících a plné zásobníky.
Teploty v severských zemích a ve střední a východní Evropě včetně Česka mají v nadcházejících dnech klesnout blízko nebo pod bod mrazu. Bude to první zkouška pro kontinent, jehož vlády i experti předpokládají, že letošní zima bude významným zátěžovým testem pro křehké systémy evropského trhu s energií v době zbavování se závislosti na ruských zdrojích, uvedl server CNBC.
Sklizeň chmele byla letos v Česku nejhorší za deset let a hektarový výnos byl dokonce nejnižší od roku 2000, pouze 0,9 tuny. Celkově se letos sklidilo 4452 tun chmele proti loňským 8306 tunám. Důvodem špatné úrody byla dlouhá období sucha spojená s vysokými teplotami, které se střídaly s krátkými a intenzivními srážkami, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
Nízký tlak vzduchu a s ním spojená studená fronta. Takové počasí má v nadcházejících dnech zasáhnout Evropu i Českou republiku. Podle agentury Bloomberg padnou teploty výrazně pod dlouhodobé průměry. První záchvěv studeného počasí podle Bloombergu může zamávat s rozhodnutím omezovat vytápění domácností.
Pět let po tragických záplavách na Moravě v roce 1997 se příroda vzbouřila znovu, tentokrát v Čechách. I díky zkušenostem z roku 1997 a poté zavedeným opatřením bylo obětí výrazně méně než na Moravě, škody ale dosáhly částky přes 73 miliard korun, o deset miliard více než na Moravě. O víkendu to bude přesně dvacet let, co v Praze kulminovala tehdejší pětiset- až tisíciletá voda. Podívejte se ve fotogalerii na svědectví desítek fotografií ze srpnových záplav v roce 2002, které zasáhly třetinu Čech zejména od jihu k severu.
Letošní horké léto s teplotními rekordy po cele Evropě způsobilo razantní vysychání hlavních evropských řek, které se stávají neprůjezdnými pro lodní nákladní dopravu. Kolabuje tak jeden ze základních pilířů evropského obchodu a například ve Francii komplikuje chlazení tamních jaderných elektráren. Škody způsobené nízkým stavem vody půjdou do miliard eur, napsala agentura Bloomberg.
Londýn a spolu s ním celá Velká Británie má za sebou rekordně horké dny. Naštěstí pro celou zemi vlna veder netrvala příliš dlouho. Ostrovní království prostě extrémní teploty nezvládá. „Na tohle nejsme vůbec připraveni,“ přiznal i bývalý premiér Ed Milliband, který má nyní na starost boj s klimatickými změnami.
Obyvatelé Tokia a jeho okolí jsou poslední dny vystaveni teplotám šplhajícím ke 40 stupňům Celsia. Klimatizace se nezastaví a přenosové soustavě hrozí přetížení. Japonská vláda proto vyzvala na 37 milionů lidí, aby šetřili elektřinu a přestali svítit, píše server BBC.
Chladná letní noc na francouzském pobřeží Středozemního moře, se změnila v „klimatické peklo“, když silný poryv horkého větru způsobil, že teploty vystoupaly na 37 stupňů Celsia z 22 stupňů během tří hodin. Tento vzácný atmosférický jev je známý jako heat burst (tepelný výbuch), který se projevuje krátkým, ale silným nárazem větru a náhlým zvýšením teploty.
Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě, varoval výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Připomněl, že ruská invaze na Ukrajinu prohloubila energetickou krizi v regionu.
Výrazný propad úrody švestek a třešní, naopak meruňkám se loni dařilo. Celkově sklizeň ovoce v Česku loni klesla meziročně o pět procent a z dlouhodobého pohledu byla podprůměrná, vyplývá to z aktuálních dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
