Také v pondělí v Česku padaly teplotní rekordy. Nové maximum pro druhý lednový den bylo překonáno, nebo dorovnáno na 90 ze 162 stanic měřících alespoň 30 let. Nejtepleji bylo ve Zlatých Horách na Jesenicku, kde naměřili 18,7 stupně Celsia.
Pět let po tragických záplavách na Moravě v roce 1997 se příroda vzbouřila znovu, tentokrát v Čechách. I díky zkušenostem z roku 1997 a poté zavedeným opatřením bylo obětí výrazně méně než na Moravě, škody ale dosáhly částky přes 73 miliard korun, o deset miliard více než na Moravě. O víkendu to bude přesně dvacet let, co v Praze kulminovala tehdejší pětiset- až tisíciletá voda. Podívejte se ve fotogalerii na svědectví desítek fotografií ze srpnových záplav v roce 2002, které zasáhly třetinu Čech zejména od jihu k severu.
Letošní horké léto s teplotními rekordy po cele Evropě způsobilo razantní vysychání hlavních evropských řek, které se stávají neprůjezdnými pro lodní nákladní dopravu. Kolabuje tak jeden ze základních pilířů evropského obchodu a například ve Francii komplikuje chlazení tamních jaderných elektráren. Škody způsobené nízkým stavem vody půjdou do miliard eur, napsala agentura Bloomberg.
Londýn a spolu s ním celá Velká Británie má za sebou rekordně horké dny. Naštěstí pro celou zemi vlna veder netrvala příliš dlouho. Ostrovní království prostě extrémní teploty nezvládá. „Na tohle nejsme vůbec připraveni,“ přiznal i bývalý premiér Ed Milliband, který má nyní na starost boj s klimatickými změnami.
Obyvatelé Tokia a jeho okolí jsou poslední dny vystaveni teplotám šplhajícím ke 40 stupňům Celsia. Klimatizace se nezastaví a přenosové soustavě hrozí přetížení. Japonská vláda proto vyzvala na 37 milionů lidí, aby šetřili elektřinu a přestali svítit, píše server BBC.
Chladná letní noc na francouzském pobřeží Středozemního moře, se změnila v „klimatické peklo“, když silný poryv horkého větru způsobil, že teploty vystoupaly na 37 stupňů Celsia z 22 stupňů během tří hodin. Tento vzácný atmosférický jev je známý jako heat burst (tepelný výbuch), který se projevuje krátkým, ale silným nárazem větru a náhlým zvýšením teploty.
Dlouhá a tuhá zima by mohla vyvolat nedostatek energií v Evropě, varoval výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Připomněl, že ruská invaze na Ukrajinu prohloubila energetickou krizi v regionu.
Výrazný propad úrody švestek a třešní, naopak meruňkám se loni dařilo. Celkově sklizeň ovoce v Česku loni klesla meziročně o pět procent a z dlouhodobého pohledu byla podprůměrná, vyplývá to z aktuálních dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Na přelomu roku zaznamenaly mnohé měřící stanice v tuzemsku teplotní rekordy, dobře rozjetou sezonu v areálech Tatry Mountain Resorts to ale zásadně nepoznamenalo. „Úbytek návštěvníků na přelomu roku a v prvních dnech ledna je zcela běžný. Vlivem počasí je sice propad o něco větší, než jsme čekali, ale věříme, že se zima i lyžaři brzy vrátí,“ říká ředitel operativy společnosti Tatry Mountain Resorts Čeněk Jílek, která provozuje skiareály a turistickou infrastrukturu na Slovensku, v Česku, v Rakousku a Polsku, mimo jiné střediska ve Špindlerově Mlýně nebo Liberec-Ještěd.
