S blížící se zimou se rozhodně nezdá, že by Rusko mělo nakročeno v triumfu v probíhající ekonomické válce s EU. A to si právě od zimního období a nynější topné sezóny zjevně hodně slibovalo. Cena plynu v EU ovšem od konce srpna klesla o více než 70 procent. Od poloviny září také poměrně dramaticky klesly ceny plynu v EU pro příští rok, jak vyplývá z cen příslušných termínových kontraktů.
Nový britský premiér Rishi Sunak zvrátil rozhodnutí své předchůdkyně Liz Trussové a v Anglii znovu zavedl zákaz frakování, tedy hydraulického štěpení, které se využívá k těžbě plynu a ropy z břidlicových ložisek. Podle stanice BBC to oznámil premiérův úřad v Downing Street.
Dvě třetiny Čechů na začátku topné sezony uvedly, že spoří na energiích, méně vytápějí a svítí. Mezi další reakce na rostoucí inflaci patří výrazné omezení návštěv restaurací. Obliba alkoholu ale neklesá, vyplynulo z průzkumu pro společnost Edenred.
Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu. Ve sněmovně to při představování návrhu státního rozpočtu na příští rok řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v pondělí poprvé od června klesla pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii. Od srpnového maxima je cena nižší zhruba o 70 procent. Zemní plyn zlevňuje i ve Spojených státech, kde je přitom proti Evropě dlouhodobě výrazně levnější.
Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách korun. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Podle Beneše je vyloučené jednat s ruským dodavatelem o dodávkách na příští rok, jediným možným krokem je naopak mezinárodní arbitráž.
Německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.
Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až 200 miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.
Byly jiné cesty, které vláda mohla zvolit k řešení energetické drahoty, a byly by efektivnější a levnější pro stát, říká bývalý šéf Pražské plynárenské, energetický odborník a zakladatel odborné skupiny Energie není luxusní zboží Pavel Janeček. Uvedl to v podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
Americký prezident Donald Trump je "rozhodně ochoten" uznat výsledky voleb 🗳 do Kongresu, které jeho republikáni prohráli. V noci na dnešek to řekl novinářům listu The New York Times (NYT). O Trumpově přístupu k výsledkům se spekulovalo kvůli tomu, že stále neuznal svou porážku z prezidentského klání v roce 2020 a dodnes o něm šíří nepravdy.
Číst více
