Česká vláda podle všeho zastropuje domácnostem platby za elektřinu a také zavede daň z mimořádných zisků na některá odvětví. Z výnosu této daně by se měla financovat další opatření ulevující od energetické drahoty domácnostem i firmám. Dnes to v televizi uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Ministr financí také chystá ambiciózní program na podporu velkého průmyslu.
Mělo to být klíčové zasedání energetických ministrů, z něhož mělo vzejít řešení aktuální krize s cenami elektřiny a dalších energií. Nestalo se tak. Důvod? Je potřeba více času a práce.
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Po jednání unijních ministrů energetiky to oznámil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zasedání vedl.
Bruselský energetický summit, který na pátek svolalo české předsednictví EU, bude pravděpodobně přelomový. Některá z diskutovaných řešení by domácnostem a firmám v Unii mohla od energetické drahoty ulevit, jiná ji naopak mohou vyhrotit, třeba zastropování ceny plynu. Ale popořadě...
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.
Dodávky ruského zemního plynu do Evropské unie od počátku letošního roku klesly o 48 procent. Včetně Británie se snížily o 49 procent.
Do Česka v uplynulých sedmi dnech netekl žádný plyn z Ruska. Důvodem je odstavení plynovodu Nord Stream 1. Přesto se dodávky plynu z německé do české plynovodní sítě ztenčily jen o necelých 40 procent. Důvodem je fakt, že do Česka přes Německo nadále proudí plyn z jiných zemí, než je Rusko. Zejména se jedná o Norsko.
Do 30. dubna příštího roku je zajištěný dostatečný objem energií, dodávky plynu přes zimu jsou zajištěné a kolaps nehrozí. V dnešní sněmovní debatě o novele státního rozpočtu to prohlásil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda nyní podle něj řeší ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou však tak nízké, jako byly například loni nebo předloni. Informoval také, že vláda se nedohodla s majitelem energetické skupiny Sev.en Pavlem Tykačem na nabídce levnějšího proudu.
Před pátkem 9. září, kdy se sejde Rada Evropské unie kvůli řešení energetické krize, se začínají představovat jednotlivé návrhy. Evropská komise požaduje to, čemu se Česká republika zatím brání.
Pražská burza mírně oslabila. Index PX klesl o 0,11 procenta na 2140,27 bodu. Většina obchodovaných titulů stagnovala nebo skončila se ztrátou. Dolů dnes burzu táhly především akcie bankovní skupiny Erste, které oslabily o 0,95 procenta na 1767 korun. Naopak větším ztrátám bránily akcie Monety, Komerční banky nebo ČEZ.
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Uvedl to po summitu NATO španělský premiér Pedro Sánchez. Výdaje ve výši dvou procent HDP Sánchez označil za cíl "dostatečný, realistický a hlavně slučitelný s naším sociálním modelem". Alianční země se dnes shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou.
Americký prezident Donald Trump odmítl, že by s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským mluvil o možnostech příměří s Ruskem. Schůzku jinak označil za velmi dobrou a dodal, že si hodlá promluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby probrali možnosti ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil o možnostech dosažení příměří na Ukrajině a o trvalého míru s Ruskem. Po zhruba padesátiminutové schůzce uspořádané na okraj summitu NATO to uvedl Zelenskyj. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé, píší tiskové agentury.
Fond kvalifikovaných investorů J&T ARCH za posledních 12 měsíců připsal korunovým investorům téměř 17 procent, eurovým investrům pak necelých 16 procent. Fond spravuje aktiva ve výši 140,9 miliard korun (5,64 miliardy eur).
Číst více
