Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Německo musí být připraveno na to, že Rusko by mohlo po dodávkách plynu zastavit také dodávky ropy. Vyplývá to podle agentury DPA z vyjádření německého kancléře Olafa Scholze.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců.
Zemědělci, potravináři, chovatelé a celý zpracovatelský průmysl se prohýbá pod vysokými cenami energií. Vláda pro ně přichystala pomoc. K některým ale nedorazila včas. První oběť drahých energií z řad potravinářských závodů už hlásí i gigant Agrofert. Odstaví výrobu masného závodu v Hodicích na Jihlavsku.
Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.
Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie letos klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Putin navíc hrozí, že pro Evropu zavře kohouty úplně, jestliže členské státy zavedou u ruského plynu cenový strop.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Vlastník jedné z největších textilek u nás prozradil, že kvůli rostoucím nákladům na energie firma již musela omezit výrobu a propustit část lidí. Není navíc jisté, že Juta na státní pomoc dosáhne, prozradil Jiří Hlavatý.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
