Ruský prezident na ekonomickém foru ve Vladivostoku řekl, že Západ se sankcemi snažil Rusko odstřihnout od příjmů z prodeje rozsáhlých energetických zdrojů, jimiž Rusko disponuje, to se mu ale nepodařilo.
Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou ČR jako předsednická země svolala na pátek, bude řešit dva protichůdné návrhy možných řešení vysokých cen energií, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Pokud nebude dobrovolné úsilí dostatečné, bude nutné zvážit vynucené úspory energie, uvedl francouský prezident. Odborníci nyní připravují plány možných energetických přídělů, "pro případ, že by to bylo potřeba", řekl. Přerušení dodávek by byla "ta poslední možnost", dodal. Francouzi by podle něj měli šetřit energií mimo jiné tím, že ztlumí topení či klimatizaci.
Atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Plyne to z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, která částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
„Medvědi“ se pevně zakousli a burzy ve velkém krvácely, když investoři začali reagovat na možnou významnou energetickou krizi a další nadcházející přitvrzení měnové politiky ze strany Fedu a ECB. Bláznivé ceny energetických komodit, jako je elektřina nebo plyn sestoupily mírně ze svých maximálních hodnot, ale dále dělají vrásky ekonomům a politikům. Taková situace tu opravdu ještě nebyla. S&P 500 se „vyprodal” až k 3900 bodům. A které další klíčové události hýbaly trhy v uplynulém týdnu pro Newstream popsal hlavní ekonom společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Česká republika bude mít od 8. září k dispozici terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Česku pomůže zajistit až třetinu roční spotřeby plynu, stát má v terminálu prostřednictvím energetické společnosti ČEZ pronajatou třetinu kapacity, tedy tři miliardy metrů krychlových plynu. Terminál vzniká v přístavu Eemshaven v Nizozemsku.
Cena evropského plynu vzrostla od začátku roku do konce srpna o více než 170 procent, severomořská ropa Brent zdražila o téměř 30 procent. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Ceny hlavních zemědělských komodit rostly jen mírně. Řekl analytik XTB Štěpán Hájek. Ceny komodit na světových trzích letos podle něj prošly extrémními výkyvy.
I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v ČR ocitly bez plynu, uklidňuje veřejnost premiér Petr Fiala (ODS).
Mohou lidé nebo firmy odmítnout platit navýšené zálohy za energie? Jaké by z toho pro ně plynuly právní důsledky? Newstream oslovil renomovanou právní kancelář Havel & Partners a organizaci dTest, která stojí na straně spotřebitelů. Výsledek? Pro odběratele není povzbudivý. Svévole by se zákazníkům mohla šeredně nevyplatit, podle práva tahají za kratší konec.
Pražská burza mírně oslabila. Index PX klesl o 0,11 procenta na 2140,27 bodu. Většina obchodovaných titulů stagnovala nebo skončila se ztrátou. Dolů dnes burzu táhly především akcie bankovní skupiny Erste, které oslabily o 0,95 procenta na 1767 korun. Naopak větším ztrátám bránily akcie Monety, Komerční banky nebo ČEZ.
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Uvedl to po summitu NATO španělský premiér Pedro Sánchez. Výdaje ve výši dvou procent HDP Sánchez označil za cíl "dostatečný, realistický a hlavně slučitelný s naším sociálním modelem". Alianční země se dnes shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou.
Americký prezident Donald Trump odmítl, že by s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským mluvil o možnostech příměří s Ruskem. Schůzku jinak označil za velmi dobrou a dodal, že si hodlá promluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby probrali možnosti ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil o možnostech dosažení příměří na Ukrajině a o trvalého míru s Ruskem. Po zhruba padesátiminutové schůzce uspořádané na okraj summitu NATO to uvedl Zelenskyj. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé, píší tiskové agentury.
Fond kvalifikovaných investorů J&T ARCH za posledních 12 měsíců připsal korunovým investorům téměř 17 procent, eurovým investrům pak necelých 16 procent. Fond spravuje aktiva ve výši 140,9 miliard korun (5,64 miliardy eur).
Číst více
