Opoziční Piráti podle předsedy strany Zdeňka Hřiba v letošních sněmovních volbách cílí na zisk přes deset procent hlasů a dvacítky mandátů. Hřib to řekl novinářům poté, co odevzdal svůj hlas v základní škole v Praze 10. Občany současně vyzval, aby nenechali převážit své možné zklamání z politiky, do volebních místností dorazili a nenechali za sebe rozhodovat jiné.
Když jsme převzali odpovědnost, trh s bydlením byl v krizi, praví předvolební manifest Spolu. Vládní koalice podle svých slov udělala to, že „zrychlila přípravu staveb, připravila podmínky pro družstevní a dostupné nájemní byty na státních pozemcích.“ Bydlení se stalo jedním z klíčových témat voleb.
Zdeněk Hřib spojil svou politickou kariéru s Piráty v roce 2013, když mu bylo 32 let. Nejdříve za Piráty kandidoval jako nestraník, v roce 2017 do strany vstoupil. Jako rodák z moravského Slavičína ho to tíhlo k přírodě. V Praze, kde vystudoval medicínu, a kde zakotvil, chtěl pirátským způsobem nastolit přírodní řád.
Pirát Zdeněk Hřib měl funkci člena představenstva holdingu Pražská energetika vykonávat zadarmo. Místo toho inkasoval statisíce. Policie případ neoprávněných odměn předala do přestupkového řízení.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta hlasů. Od července si ale o 2,5 procentního bodu pohoršilo, uvádí volební model agentury Median. Druhá koalice Spolu zůstala na 19,5 procenta, hnutí SPD s podporou dalších stran na 14 procentech a hnutí STAN 11 procentech. Hnutí Stačilo! si polepšilo na devět procent, Piráti klesli o procentní bod na 6,5 procenta a Motoristé byli na pěti procentech, což je hranice nutná pro vstup do Sněmovny.
Češi si přejí jednobarevný kabinet hnutí ANO. Podle průzkumu agentury Median je pro takové řešení 41 procent lidí. Vládu ANO s SPD chce 37 procent, Spolu, STAN a Piráty jen 31 procent.
Když v květnu roku 2021 představovalo uskupení PirSTAN svůj volební program a lídry krajů, stál u dvou mikrofonů Vít Rakušan a Ivan Bartoš. Postavili se na nábřeží naproti Strakovce, sídle vlády. Asi tím chtěli naznačit, kam míří. A to se jim nakonec i povedlo. Vypadali lidově. Bez kravaty. Většina měla na nohou hnědé polobotky, bílou košili, sako. Jako přes kopírák. Asi to byl tenkrát nějaký módní trend. Jediná žena, Olga Richterová za Piráty, mezi zástupem mužů.
Zatímco koaliční strany zahájily předvolební kampaň do sněmovních voleb ve větší míře až později na jaře, opoziční subjekty ji vedou čtyři roky nepřetržitě a relativně brzy intenzitu stupňovaly. Rozdíl byl podle vedoucího katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity Otty Eibla citelně znát v létě, kdy se někteří politici místo dovolené setkávali s voliči. V kampani vnímá větší míru hrubosti. Voliči přitom takové chování netrestají, spíše naopak, řekl Eibl.
Sněmovní volby by nyní podle volebního modelu agentury STEM vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,2 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 20,9 procenta. V obou případech jde v porovnání s průzkumem z minulého týdne o pokles. Polepšila si naopak třetí SPD. Celkem by se do Sněmovny dostalo sedm politických subjektů, včetně Motoristů sobě. Motoristé zaznamenali výsledek nad pěti procenty v modelu agentury STEM poprvé od letošního dubna.
Politické strany, které vyšlou své kandidáty do sněmovních voleb pod hlavičkou jiné strany, což je letošní novinka při parlamentních volbách, nemají v případě úspěchu těchto subjektů nárok na žádnou státní finanční podporu. A to ani v případě, že ve sněmovně zasednou jejich lidé.
Nyní opoziční Piráti jsou pro co nejrychlejší zavedení eura. V ekonomické části programu pro nadcházející sněmovní volby slibují také například růst výnosů z individuálního penzijního spoření a zvyšování minimální mzdy. K vizím Pirátů patří i vybudování IT centra, obdoby amerického Silicon Valley. Hospodářskou a finanční část programu představili pirátští kandidáti do dolní komory Václav Vislous, Libor Dušek, Mikuláš Ferjenčík a Tereza Nislerová.
