Vláda vydala nařízení, že důchodcům přibude k současným penzím v průměru 355 korun měsíčně. Nechme stranou, že o důchodech rozhoduje jakýsi výnos vlády, což trošku připomíná Rakousko-Uherskou monarchii, kdy se život lidí měnil výnosem vrchnosti.
Neudržitelnost penzijního systému představuje podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní zátěž pro Česko. Je třeba zajistit, aby důchodové pojištění nezkolabovalo, řekl ministerský předseda po zahájení mimořádné sněmovní schůze svolané z koaličního podnětu k úvodnímu kolu debaty o sporných širších změnách v penzích.
Vláda silou svých hlasů protlačila sněmovnou úpravy penzí. Nazývá je poněkud nadneseně reformou. Média tento termín přejímají, takže se tu bavíme o Jurečkově reformě penzí. Popravdě, není to reforma. Je to jakási úlitba nalevo i napravo. Přesně v duchu, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Vláda prostě není schopná zásadních rozhodnutí.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce ve vládě prosadit zvýšení sociálních odvodů bezdětným a snížení rodičům. Sazbu sociálního pojištění by ze 7,1 procenta hrubého výdělku zvedl lidem bez potomků na 9,1 procenta a naopak snížil rodičům podle počtu dětí na 6,1 či 5,1 procenta. Ministr Jurečka to řekl na konferenci o prosperitě rodin.
Na penzi si nespoří 42 procent Čechů, nejčastěji ti, kteří budou mít v budoucnu důchod nejnižší. Do penzijního spoření si ti, kteří spoří, uložili šest procent svých peněz, zatímco 65 procent financí drží pro případ nenadálé potřeby na běžném či spořicím účtu. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci pro kapitálový trh ČR provedla mezi tisícovkou respondentů počátkem roku agentura Perfect Crowd. Na penzi si podle průzkumu nespoří především mladší lidé a často také lidé se základním vzděláním, kteří mívají nejnižší příjmy, a tedy i penze.
Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, na kterou upozornila investiční platforma Portu.
Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 procent.
Jak se nejlépe zajistit na stáří? Investuje už od dvaceti, třeba do akcií. Není třeba velkých částek, důležitá je pravidelnost a právě brzký začátek, radí ekonom Lukáš Kovanda. Odkládat si pětistovku měsíčně do akciového indexu S&P 500 podle něj dokáže i čerstvý dvacátník. Index odvede zbytek práce. Bát se nemusíte ani sebevětších krizí a měnových otřesů. Tak si to spočítejme.
Zkrácená valorizace penzí u Ústavního soudu obstála, důchodci si tak po dnešku finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
Období vysoké inflace mnohým lidem připomněla důležitost investování. Rovněž v nich probudila vědomí, že odpovědnost za svou finanční budoucnost nesou především oni sami. Se zajištěním na stáří nelze spoléhat jenom na stát. Nejpozději v produktivním věku je nutné si začít odkládat a zhodnocovat část příjmu formou investic, zdůrazňuje analytička J&T Karin Šoóšová s tím, že začít na důchodové zajištění myslet ve třiceti může být už pozdě.
Pravidelná valorizace na rok 2024 počítá s růstem penzí o stovky korun. K tomu vláda zvýší důchody například bojovníkům za svobodu. Celkem na důchody půjde třetina státních výdajů.
