Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová v pátek vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elektřiny z jádra. Návrat by podle ní vyžadoval příliš mnoho peněz a není pro něj ani shoda ve společnosti.
Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře poslední energetickou krizi zvládla dobře, udělala si z ní ale jasný závěr. „Svět se mění a stává se více volatilním, nestabilním,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Milev, výkonný šéf této mezinárodní skupiny se sídlem v Praze. „Musíme být připraveni na to, že krize budou přicházet, umět s nimi žít, počítat s vyšší nestabilitou a výkyvy cen energií.“
Největším katalyzátorem přechodu na udržitelné zdroje energií se v Česku stala energetická krize, jinde v Evropě už ale projekty dávno běžely. Teď je na nás, abychom srovnali krok, i když v některých otázkách si nevedeme vůbec špatně. „Jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie,“ vysvětluje Jan Kakos, obchodní ředitel Bidli technologie.
Někdejší uhlobaron Petr Otava nyní šlape do zelené energetiky. Spolu s Němci postaví obří větrný a solární park ve Španělsku. Investice to jsou v řádech desítek miliard korun.
Stát poskytne tři miliardy korun na výstavbu větrných elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k tomu vypsalo novou dotační výzvu, v níž může jeden projekt získat až 750 milionů korun.
Rozmach energií z obnovitelných zdrojů s sebou přináší řadu výhod. Pro distributory a dodavatele je ovšem rovněž obrovskou výzvou. Zapojení velkého množství nových energetických zdrojů, které jsou navíc závislé na počasí, síle větru, slunečním svitu a dalších těžko predikovatelných faktorech, přináší řadu problémů, které je třeba řešit. Mezi ty největší patří výkyvy v přenosových sítích, přebytky energií a nutnost jejich ukládání nebo zvyšující se požadavky na přehlednost a bezpečnost celé soustavy.
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Přechod na zelenou ekonomiku v Česku, tedy posilování udržitelného rozvoje a snižování environmentálních rizik, vyjde do roku 2030 podle expertních studií na jeden bilion korun, do roku 2050 pak na více než tři biliony korun.
Společnost Inven Capital ze skupiny ČEZ vstoupila do rakouské společnosti Hydrogrid, která vyvíjí komplexní software pro efektivní řízení výroby vodních elektráren. Výši své investice česká polostátní firma neuvedla. Celkově společnost Hydrogrid dostala od investorů včetně Inven Capital 8,5 milionu dolarů (asi 191 milionů korun), které chce použít na další expanzi.
Předseda klimatické konference COP28 Sultán Džábir po dlouhém nočním jednání oznámil ve středu dopoledne dosažení klíčové dohody o odklonu od fosilních paliv, píší zahraniční agentury. Svět se díky historické dohodě mezi téměř dvěma sty zeměmi přiblížil k cíli uhlíkově neutrální planety v roce 2050.
