Proč bude muset být emisní povolenka pro domácnosti tak drahá? Protože je to vlastně daň, kterou budou domácnosti platit, dokud nezmění své chování, aby bylo v souladu s Green Dealem EU.
Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se možná sníží. Zákon pravděpodobně zavede přesnější a individuální vyhodnocování výnosnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Jejich provozovatelé budou muset například každoročně do 15. prosince informovat operátora trhu, zda jim v příštím roce vznikne nárok na podporu. Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které dnes Sněmovna vložila do novely energetického zákona. Musí je ještě schválit Senát a podepsat prezident. Česku po schválení novely energetického zákona hrozí podle solárníků miliardové škody a arbitráže.
Když vyšlo najevo, že Teresa Riberaová má dostat v nové Evropské komisi obří ekologicko-hospodářské portfolio, mnozí čeští europoslanci bili na poplach. Španělská socialistka je však v environmentální diplomacii jako doma a v domácí vládě si vedla velmi dobře. Co od ní můžeme čekat? A máme se bát o jaderné elektrárny?
Britská společnost BP ruší plán, podle kterého chtěla do roku 2030 snížit těžbu ropy a plynu. S odkazem na tři informované zdroje to uvedla agentura Reuters. Nová strategie předpokládá pomalejší transformaci energetiky a také nové investice na Blízkém východě, a to v Iráku a v Kuvajtu. Šéf podniku Murray Auchincloss tyto změny oznámí zřejmě až v únoru, kdy zveřejní aktualizovanou strategii.
Británie bývala uhelnou velmocí, nyní je lídrem v přechodu na jiné energetické zdroje. Tento týden na ostrovech po více než 140 letech skončila výroba energie v uhelných elektrárnách.
Skupina Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře poslední energetickou krizi zvládla dobře, udělala si z ní ale jasný závěr. „Svět se mění a stává se více volatilním, nestabilním,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Petr Milev, výkonný šéf této mezinárodní skupiny se sídlem v Praze. „Musíme být připraveni na to, že krize budou přicházet, umět s nimi žít, počítat s vyšší nestabilitou a výkyvy cen energií.“
Největším katalyzátorem přechodu na udržitelné zdroje energií se v Česku stala energetická krize, jinde v Evropě už ale projekty dávno běžely. Teď je na nás, abychom srovnali krok, i když v některých otázkách si nevedeme vůbec špatně. „Jsme na předních místech, co se týče akumulace elektřiny vyrobené ze slunce. To v Evropské unii není úplně zvykem. Přitom právě bateriová úložiště slouží k tomu, aby docházelo k lepšímu využití solární energie,“ vysvětluje Jan Kakos, obchodní ředitel Bidli technologie.
Někdejší uhlobaron Petr Otava nyní šlape do zelené energetiky. Spolu s Němci postaví obří větrný a solární park ve Španělsku. Investice to jsou v řádech desítek miliard korun.
Stát poskytne tři miliardy korun na výstavbu větrných elektráren. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k tomu vypsalo novou dotační výzvu, v níž může jeden projekt získat až 750 milionů korun.
Rozmach energií z obnovitelných zdrojů s sebou přináší řadu výhod. Pro distributory a dodavatele je ovšem rovněž obrovskou výzvou. Zapojení velkého množství nových energetických zdrojů, které jsou navíc závislé na počasí, síle větru, slunečním svitu a dalších těžko predikovatelných faktorech, přináší řadu problémů, které je třeba řešit. Mezi ty největší patří výkyvy v přenosových sítích, přebytky energií a nutnost jejich ukládání nebo zvyšující se požadavky na přehlednost a bezpečnost celé soustavy.
Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Evropští lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu. Evropská unie je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici.
