Jen málokterá země na světě umí z obnovitelných zdrojů vyrobit tolik elektrické energie, aby jí tato energie pokryla celou vlastní spotřebu. Kde to zvládají nejlépe, do jaké míry se k těmto zemím blíží Česká republika a co nám nejvíce brání ve využívání energie z obnovitelných zdrojů popisuje v rozhovoru pro Newstream Patrícia Čekanová z Asociace komunitní energetiky ČR.
Češi teprve začínají ochutnávat Green Deal EU a už „prskají“. Výrazné zdražení regulované ceny elektřiny je prvním z hmatatelných důsledků zelené agendy EU, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ambiciózní klimatické cíle Evropy zůstanou bez zdrojů z Číny jen na papíře. Zelená budoucnost Evropy je tak v rukou Pekingu, píše list Financial Times.
Na náhorních planinách Krušných hor přibylo za pár let několik desítek větrných elektráren. Vrcholky hor jsou už poseté větrníky, které, když fouká, otáčejí vrtulemi a vydávají charakteristický, temný a pravidelný zvuk. Takové nízké „vžum“. Stále nové elektrárny staví například Daniel Křetínský, majitel fotbalové Sparty, miliardář. Svůj zájem má v Krušných horách i státní ČEZ, který zase musí plnit kritéria na podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Evropa by mohla opustit fosilní paliva a vybudovat soběstačný energetický sektor, pokud by do roku 2040 investovala zhruba dva biliony eur (téměř 49 bilionů korun) do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny. Tvrdí to podle agentury Reuters studie, jejímž hlavním autorem je Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu.
Elektřina v příštím roce českým odběratelům možná plošně zdraží, nejvýše do deseti procent. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to připustil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Věří, že případné zdražování bude mírné, nevyloučil i možnost setrvání cen, ta je však malá. Důvodem případného růstu cen je zejména převedení části poplatku na obnovitelné zdroje energie zpět na odběratele, které tak odmaže letošní zlevňování dodávek energií.
Matador české politiky a současný europoslanec za ODS Alexandr Vondra jde znovu do boje o křeslo v evropském parlamentu, volby se konají v červnu, strany nyní ladí složení kandidátek či koalice. Bývalý disident, poradce Václava Havla, velvyslanec, ministr či senátor je známý svými ostrými postoji vůči ruské agresi, klimatickému šílenství či Fransi Timmermansovi. „Znám ho pětadvacet let, tykáme si, ale jeho odchod jsem uvítal,“ říká Vondra o muži, kterému vyčítá příliš radikální prosazování evropské klimatické doktríny. Ta podle něj ohrožuje evropskou konkurenceschopnost i peněženky lidí. Příští evropské volby nebudou podle Vondry referendem o české vládě. Naopak, prý mohou přinést Česku silnější pozici v Evropské komisi i celé evropské struktuře. A tím i větší kontrolu nad tvorbou norem, které jsou pro život v Česku klíčové.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Podle společnosti Deloitte patří mezi nejrychleji rostoucí firmy v Evropě a mohl by se dokonce stát i dalším českým jednorožcem, tedy startupem s tržní hodnotou přesahující miliardu dolarů. Woltair v letošním roce vstoupil na dva zahraniční trhy, roste ale i v domovském Česku. A peníze od investorů se jen hrnou. „Každá země, která se zabývá adopcí zelené energie, řeší to samé. Je to především nedostatek kapacit na straně techniků. Woltair je pro investory extrémně zajímavý právě tím, že nabízí efektivní řešení,“ říká generální ředitel Jan Hanuš.
Solárník Sobotka loni za štědré podpory americké investiční společnosti BlackRock rozšířil solární farmy v Chile. Jeho společnost Solek posílila i na evropském trhu.
Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského a španělská investiční společnost Asterion Industrial Partners, která se zaměřuje na infrastrukturu, jsou posledními dvěma zájemci o německou energetickou společnost Steag, píše s odvoláním na obeznámené zdroje agentura Bloomberg. Diskuze podle nich stále probíhají a není jisté, zda vyústí v transakci. Zúčastněné strany se k věci nevyjádřily.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojtovu sebevraždu mezitím potvrdil Vyšetřovací výbor Ruska, což je federální kriminální ústředna.
