S nástupem zelené energetiky vyžaduje zásadní změnu přenosové soustavy a distribučních sítí. Dochází totiž k decentralizaci výroby a modernizace je nutná k připojení solárů, tepelných čerpadel a růstu elektromobility. Jedná se o další revoluci, tentokrát energetickou. Shodli se experti.
Ministerstvo financí hledá řešení, jak snížit celkový objem plateb na podporu obnovitelných zdrojů energie. Jednou z možností by mohla být i změna zákona, která by omezila dotace, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Obrat k čistým energiím zvyšuje poptávku po kritických kovech, uvedla ve své nové zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Trh s kobaltem, niklem, lithiem a mědí, které jsou zásadní pro výrobu elektromobilů, větrných turbín, solárních článků a dalších klíčových technologií pro energetickou transformaci, se za posledních pět let zdvojnásobil.
Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zaostalo v rozvoji větrných elektráren. Výrazné je to ve srovnání s Evropou. Větrná energie v ČR tvoří zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v zemi, přičemž evropský průměr je 17 procent, řekl Síkela novinářům na dnu otevřených dveří ve větrné elektrárně Vrbice na Karlovarsku, který uspořádala Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podíl větrné energie by chtěl Síkela do roku 2030 ztrojnásobit.
Zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) může podle studie poradenské společnosti Deloitte do roku 2030 zvýšit příjmy domácností a veřejných rozpočtů o stovky miliard korun. Studie také počítá s navýšením výroby v průmyslu, růstem HDP a vytvořením více než 34 tisíc pracovních míst.
Kolem zestátnění části společnosti ČEZ se nyní vedou zákulisní debaty. Petr Koblic, který bude příští rok dvacátým rokem šéfovat pražské burze, se nachází v roli poradce či pozorovatele politického rozhodování. Nicméně akcie ČEZ jsou tahounem „jeho“ burzy. Pokud by z volného trhu odešly, mohlo by to mít fatální dopad na český kapitálový trh. Co se kolem dělení ČEZ děje? A jak celou situaci vnímá muž, který se energetikou „soukromě“ zabývá víc než dvacet let a jak říká, je jeho vášní?
Evropa se nyní prostřednictvím dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) snaží kompenzovat výpadky v dodávkách z Ruska. Podle agentury Bloomberg je nicméně možné, že plány na výstavbu nových evropských terminálů pro dovoz LNG již zašly příliš daleko. Kapacity terminálů by po roce 2030 mohly výrazně převyšovat poptávku, protože evropské země budou čím dál více využívat energii z obnovitelných zdrojů. Hrozí tak, že infrastruktura v hodnotě miliard eur se stane zbytečnou, píše Bloomberg.
Fotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen - Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.
V Evropské unii se v zimě poprvé navzdory krizovým podmínkám vyrobilo více energie z obnovitelných než z fosilních zdrojů. Mohl za to pokles poptávky po elektřině, vysoké ceny fosilních paliv i mírná zima. O historickém milníku informuje nová analýza energetického think-tanku Ember. Výrazný sedmiprocentní pokles poptávky vedl k dvanáctiprocentnímu poklesu výroby z fosilních paliv ve srovnání s předchozí zimou. Obnovitelné zdroje v zimním období (říjen 2022 až březen 2023) vyrobily 40 procent elektřiny v EU, fosilní paliva jen 37 procent. Spotřeba elektřiny klesala i v Česku. Snížení poptávky po elektřině v EU ušetřilo během zimy 12 miliard eur (282 miliard korun).
Větrné a solární elektrárny měly v loňském roce na celosvětové výrobě elektřiny rekordní podíl, který činil 12 procent. Zvýšil se tak z deseti procent o rok dříve, vyplývá ze zprávy nezávislé organizace Ember. Loňský rok tak podle zprávy mohl znamenat vrchol emisí oxidu uhličitého (CO2) z energetického sektoru, který je největším znečišťovatelem ovzduší.
Zraky developerů, kteří chtějí pracovat se dřevem, se upínají k expertní komisi, která nyní zkoumá technologické kvality nových dřevěných materiálů. Všichni očekávají, že již brzy padne verdikt, který umožní navýšit počet pater u budov ze dřeva.
V Tatrách napadlo až 25 centimetrů nového sněhu. Na hladkém povrchu může mokrý sníh ve strmém terénu způsobovat i laviny a splazy, varují lavinoví experti podle slovenského serveru aktuality.sk. V Tatrách platí první lavinový stupeň, což neznamená nulové riziko lavin
V Kladně skončila kompletní obnova náměstí Svobody, kromě podzemní obnovy sítí a nových povrchů též přibyly mimo jiné vodní prvky i stromy a další zeleň. Speciální je i systém hospodaření s dešťovou vodou. Proměna náměstí je těsně před kolaudací, řekl ČTK kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno).
Město Hradec Králové hodlá převést vodní plochu Stříbrného rybníka v areálu stejnojmenného kempu společnosti Městské lesy Hradec Králové. Hodnota asi sedmihektarového rybníka je téměř 64 milionů korun. Město tím naváže na nedávný převod nemovitostí kempu Městským lesům, schválený zastupiteli.
Ode dneška do pondělí nepojede v Praze metro na lince C mezi stanicemi Pražského povstání a Chodov. Důvodem je výměna dalších 460 původních dřevěných pražců za betonové v úseku mezi Budějovickou a Kačerovem.
Umělá inteligence společnosti OpenAI zveřejnila 53 obrázků nahraných uživateli na internetových platformách bez vědomí firmy. Odkazy na ně nebyly veřejně přístupné, většina z nich již byla odstraněna a OpenAI spolupracuje s platformami na odstranění zbývajících obrázků, oznámila společnost. Je to nejnovější příklad toho, jak agenti AI překračují své pravomoci, upozornila agentura AFP.
Praha v tomto volebním období hospodařila méně rizikově a více transparentně než v minulém, i když v případě zveřejňování smluv je stále nejhorším krajským městem. Vyplývá to z dat, která ČTK poskytla nezisková organizace Hlídač státu. Mezi ostatními krajskými městy metropole vyniká vysoce přebytkovým hospodařením a také množstvím naspořených peněz
Češi při nakupování dávají přednost platební kartě před hotovostí. Preference digitálních plateb vzrostla na rekordních 61 procent a 80 procent Čechů by kartou platilo při každém nákupu, pokud by tato možnost byla všude k dispozici. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Mastercard