Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě zaostává. Podíl solárních a větrných elektráren na celkovém objemu vyrobené elektřiny loni v České republice činil 3,7 procenta. To je výrazně za evropským průměrem, v celé EU byl totiž tento podíl kolem 22 procent. ČR zároveň zaostává i v tempu nárůstu této výroby. Na Twitteru to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Čínská megapřehrada Tři soutěsky na řece Jang-c'-ťiang se v létě kvůli suchu zastavila, podobně jako další vodní elektrárny od Kalifornie po Německo. Je to tvrdou připomínkou, že obnovitelné zdroje nejsou všemohoucí, a velkou ironií, že se tak děje v době stále většího celosvětového volání po snižování emisí a přechodu k udržitelným zdrojům, napsala agentura Bloomberg.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Stát až do konce příštího roku odpouští placení poplatků za obnovitelné zdroje energie (POZE). Domácnosti i firmy tak ušetří 599 korun za každou megawatthodinu (MWh) elektřiny. Vláda chce tímto opatřením pomoci s vysokými cenami energií.
Poslanci Evropského parlamentu podpořili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU na 45 procent do roku 2030. Zákonodárci odhlasovali také přísnější cíle pro energetickou účinnost, když chtějí snížit konečnou spotřebu energie o 40 procent proti projekcím z roku 2007. Zástupci EP nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy. Ty se již koncem června shodly na nižších cílových hodnotách.
Plných pětasedmdesát procent elektrické energie v Česku se vyrobí z uhlí a jádra. Obnovitelné zdroje činí slabou desetinu.
Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.
Emise oxidu uhličitého v energetickém sektoru po dvou letech poklesu loni stouply o sedm procent na nový rekord, vyplývá ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii o elektrárenském sektoru. V následujících letech by se situace měla zlepšovat.
České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu. Zprávu o tom, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi obnovitelné zdroje energie, dnes přinesl The Financial Times.
Vláda se k zelené problematice staví jen z donucení, nemůže se pak divit, že ji EU k něčemu nutí. Podporují se jen zelené mega a mikroprojekty, přitom vlastní elektrárny mohou mít i obce.
Německo se vydává zcela novou energetickou cestou, která je opačná od té české. Rozhodnutí opustit jadernou energii bylo dílem okamžiku ve srovnání s tím, jak dlouho se budou německé nukleární elektrárny demontovat. Německo navíc nemá vybrané místo pro úložiště vyhořelého jaderného odpadu.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.
