Lukáš Kovanda: Čechům kvůli obnovitelným zdrojům hrozí častější blackouty
Obnovitelné zdroje, z povahy neřiditelné, zásadně přispívají ke zvýšení zranitelnosti přenosových soustav. Do značné míry mohou za dubnový španělský blackout. Zda a v jaké míře mohou za nynější blackout český – jehož škody budou minimálně ve stovkách milionů korun –, se teprve ukáže. Bude to předmětem dalšího vyšetřování. Rizika spojená s obnovitelnými zdroji s jejich rostoucím podílem na energetickém mixu ale tak jako tak stoupají.
Do přenosových soustav v EU bude třeba investovat 22 bilionů korun, aby se dalším blackoutům předešlo, uvedla letos v květnu agentura Reuters na základě expertních stanovisek. To je skoro trojnásobek ročního výkonu české ekonomiky! Postavila by se za takovou suma více než stovka nových jaderných bloků v ceně, jakou slibuje jihokorejská strana při rozšiřování Dukovan. Tyto náklady samozřejmě nakonec zaplatí konečný odběratel – ať už z řad domácností či podniků – v podobě vyššího účtu za energie.
Krok zpět
Klíčovým důvodem nutnosti vyšších investic je rozmach obnovitelných zdrojů, které jsou neřiditelné a z evolučního hlediska vývoje energetiky tak v jistém smyslu představují krok zpět. Neřiditelnost, způsobená závislostí na rozmarech počasí, fundamentálně vyvolává vyšší nároky na přenosovou soustavu, která tak vyžaduje zmíněné dodatečné masivní investice, aby se předešlo jejímu kolapsu čili právě blackoutu.
Česko v pátek šokoval masivní výpadek elektrického proudu. Nešlo ale ani o přetížení sítě soláry, ani o kyberútok. Hlavně nepanikařit a nedělat předčasné závěry, říkají odborníci. Výhodu v takových situacích mají decentralizované systémy.
Nebyl to blackout, říká Palaščák
Leaders
S rostoucím významem fotovoltaik a větrných elektráren rovněž narůstá nutnost záložních zdrojů. A nejen pro případ, kdy zrovna nebude přát počasí. Jde i o to, že zatímco solární a větrné elektrárny vyrábějí stejnosměrný proud, tradiční plynové, uhelné nebo jaderné elektrárny střídavý proud. Jednosměrný proud se převádí na střídavý na standardní frekvenci 50 Hz. Pokud poklesne výroba, síť potřebuje záložní zdroje střídavého proudu. Při poklesu automatické bezpečnostní mechanismy odpojí část výrobních kapacit a pokud je odpojeno příliš mnoho výroben najednou, dojde k blackoutu.
Nároky na soustavu navíc zvyšuje růst poptávky po elektřině, který je poháněn například dotační podporou elektromobility. Dotačně se samozřejmě masivně podporují také samotné obnovitelné zdroje a výroba elektřiny z nich.
Hlavní mechanickou příčinou rozsáhlého výpadku elektřiny v Česku byl pád fázového vodiče, který přenáší elektřinu mezi elektrárnami a rozvodnami. Následně to vyřadilo z provozu páteřní vysokovoltážní vedení, jeden z bloků elektrárny Ledvice na Teplicku a také velkou rozvodnu Krasíkov na Orlickoústecku. Uvedl to provozovatel přenosové soustavy ČEPS. Důvod poškození vodiče ale zatím známý není.
ČEPS už ví, co bylo příčinou blackoutu v Česku
Zprávy z firem
Již tak předlužená EU se tedy skutečně prodotovává k blackoutům – jinými slovy, na dluh si kupuje blackouty. To vše v době, kdy největší světový znečišťovatel ovzduší, Čína, emitující čtyř- až pětinásobek skleníkových plynů v porovnání s EU, od roku 2020 soustavně hrubě neplní své závazky plynoucí z Pařížské klimatické dohody, zatímco Trumpova administrativa v USA ji zcela smetla ze stolu.
Uvažme, že obnovitelné zdroje jsou z hlediska evoluce energetiky vskutku krokem zpět. Lidstvo dlouho budovalo řiditelné zdroje elektřiny, ale nyní se otáčí – pod vlivem zelené ideologie – k těm neřiditelným. Které ale stejně, právě proto, vyžadují zálohu, zhusta fosilní. Neřiditelnost, tedy závislost na rozmarech počasí, také zvyšuje nároky na přenosovou soustavu. Tedy vyžaduje další obrovské investice. Hrozí, že v EU výsledkem bude hlavně jen všeobecné zdražování, deindustrializace a blackouty, s mizivým příznivým dopadem na klima.
