Novela zákoníku práce platná od začátku letošního října, umožňuje uzavírat pracovní smlouvy a dohody elektronicky. Výrazně tak nahrává digitalizaci veškeré komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1. ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Chystaná novela zákona k předčasnému splacení hypoték už má skalní příznivce i odpůrce. Pokud se schválí podle aktuálního návrhu, mohla by vše zpřesnit, jak pro banky, tak i pro dlužníky. Zavedení jasných pravidel pro poplatky za předčasnou splátku hypotéky by navíc mohlo stabilizovat situaci na hypotečním trhu. Odborníci se však obávají, co s novelou provedou při schvalování zákonodárci.
Novela zákona o elektronických komunikacích, která upravuje nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany, by mohla proti původní podobě nově zpřesnit některé povinnosti operátorů týkající se bezpečnosti. Mohla by také zpřísnit zákaz rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu. Novelu by měla Sněmovna v příštím týdnu projednávat ve druhém čtení, kdy poslanci mají šanci předkládat své pozměňovací návrhy.
Od prvního týdne nového roku platí novinky pro spotřebitele i pro e-shopy. Někteří internetoví obchodníci se jimi řídí už nyní. Od 6. ledna 2023 budou platit pro všechny, i pro ty, kteří prodávají digitální obsah. Přinášíme stručný přehled, co vše se změní.
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) holding Agrofert. Novelu schválila Sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností. Svaz to uvedl v tiskové zprávě. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek sdělil, že původně novela naopak nahrávala obchodním řetězcům. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
