Senát ve středu po dlouhé rozpravě schválil vládní konsolidační balíček. Už chybí jen podpis prezidenta Pavla. Toho na úterní schůzce šéf odborářů Josef Středula vyzval, aby soubor převážně daňových změn vetoval.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Chystaná novela zákona k předčasnému splacení hypoték už má skalní příznivce i odpůrce. Pokud se schválí podle aktuálního návrhu, mohla by vše zpřesnit, jak pro banky, tak i pro dlužníky. Zavedení jasných pravidel pro poplatky za předčasnou splátku hypotéky by navíc mohlo stabilizovat situaci na hypotečním trhu. Odborníci se však obávají, co s novelou provedou při schvalování zákonodárci.
Novela zákona o elektronických komunikacích, která upravuje nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany, by mohla proti původní podobě nově zpřesnit některé povinnosti operátorů týkající se bezpečnosti. Mohla by také zpřísnit zákaz rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu. Novelu by měla Sněmovna v příštím týdnu projednávat ve druhém čtení, kdy poslanci mají šanci předkládat své pozměňovací návrhy.
Od prvního týdne nového roku platí novinky pro spotřebitele i pro e-shopy. Někteří internetoví obchodníci se jimi řídí už nyní. Od 6. ledna 2023 budou platit pro všechny, i pro ty, kteří prodávají digitální obsah. Přinášíme stručný přehled, co vše se změní.
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) holding Agrofert. Novelu schválila Sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností. Svaz to uvedl v tiskové zprávě. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek sdělil, že původně novela naopak nahrávala obchodním řetězcům. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Podle zdrojů Hospodářských novin se ale vládní pomoc lidem s vysokými účty za plyn přesune až do příštího roku. Letos na podzim vláda pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Skotský premiér John Swinney vyzval k nezávislosti Skotska před příštími parlamentními volbami🗳️ v Británii, které se budou konat v roce 2029. Varoval, že pokud se tak nestane, bude Británii, a tím pádem Skotsku, vládnout protiimigrační a populistická strana Reform UK, která tento týden značně posílila v místních volbách v Anglii a ve volbách do skotského a velšského parlamentu, uvedla AFP.
Írán a jeho spojenci zasáhli💥 během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 1️⃣8️⃣ základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřoval tvrzení íránských státních médií o úspěších odvety proti Spojeným státům. Škody jsou v rozsahu miliard dolarů (desítek až stovek miliard korun).
Číst více
Stovky lidí dnes odpoledne dorazily na pražské Staroměstské náměstí, kde se koná Festival Den vítězství. Pořádá ho iniciativa Ne základnám ČR a spolek Magistra Vitae, za kterým podle Seznam Zpráv stojí komunistický politik Josef Skála a další levicoví aktivisté. Vedle pódia si svůj stánek postavili také odpůrci Ruska. Na místě jsou policisté a antikonfliktní tým. Policie zajistila na akci kvůli přestupkům tři lidi, řekl policejní mluvčí Jan Daněk.
Noví poslanci na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili👍 maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Informovaly o tom světové agentury. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána.
Číst více
V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka Evropské unie🟦⭐, napsala agentura AFP.
Snižování↘️ výdajů na obranu podporuje 1️⃣7️⃣ procent Čechů. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 2️⃣4️⃣ procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
Číst více
V Maďarsku dopoledne začalo ustavující zasedání nového parlamentu, který vzešel z dubnových voleb🗳️, v nichž drtivě zvítězila středopravicová strana Tisza. Informovala o tom agentura AP. Očekává se, že dnes noví zákonodárci zvolí premiérem země šéfa vítězného politického uskupení Pétera Magyara. Dosavadní národně konzervativní předseda vlády Viktor Orbán končí v čele kabinetu po 16 letech vlády a dříve řekl, že se vzdá svého poslaneckého mandátu.
Slovenský premiér Robert Fico se v Moskvě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruského hlavního města přijel na oslavy spojené s 8️⃣1️⃣. výročím vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Dopolední tradiční přehlídky na Rudém náměstí se ale šéf slovenské vlády nezúčastnil, napsalo ruské vydání stanice BBC.
Číst více
V Moskvě začala vojenská přehlídka, kterou si Rusko připomíná 8️⃣1️⃣. výročí sovětského vítězství✌️ ve druhé světové válce. Den vítězství je jedním z nejdůležitějších svátků v zemi a Kreml obvykle pořádá u této příležitosti v metropoli rozsáhlou vojenskou přehlídku. Letos však Moskva avizovala, že akce bude bez pozemní vojenské techniky.
V ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zemřeli dva lidé po ruských útocích💥, uvedly místní úřady. Není jasné, zda se útoky odehrály po vyhlášení příměří. Jeden člověk zahynul v pátek při ruském úderu v Černihivské oblasti.