Rodičovský příspěvek se zřejmě zvýší od ledna o 50 tisíc korun na 350 tisíc korun. Růst se bude týkat podle vládní novely, kterou schválila Sněmovna, dětí narozených od začátku příštího roku.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Chystaná novela zákona k předčasnému splacení hypoték už má skalní příznivce i odpůrce. Pokud se schválí podle aktuálního návrhu, mohla by vše zpřesnit, jak pro banky, tak i pro dlužníky. Zavedení jasných pravidel pro poplatky za předčasnou splátku hypotéky by navíc mohlo stabilizovat situaci na hypotečním trhu. Odborníci se však obávají, co s novelou provedou při schvalování zákonodárci.
Novela zákona o elektronických komunikacích, která upravuje nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany, by mohla proti původní podobě nově zpřesnit některé povinnosti operátorů týkající se bezpečnosti. Mohla by také zpřísnit zákaz rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu. Novelu by měla Sněmovna v příštím týdnu projednávat ve druhém čtení, kdy poslanci mají šanci předkládat své pozměňovací návrhy.
Od prvního týdne nového roku platí novinky pro spotřebitele i pro e-shopy. Někteří internetoví obchodníci se jimi řídí už nyní. Od 6. ledna 2023 budou platit pro všechny, i pro ty, kteří prodávají digitální obsah. Přinášíme stručný přehled, co vše se změní.
Finální podoba novely zákona o významné tržní síle zvýhodňuje podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) holding Agrofert. Novelu schválila Sněmovna. Podle prezidenta svazu Tomáše Prouzy na poslední chvíli prosazené pozměňovací návrhy poslanců hnutí ANO směřují proti původnímu záměru zákona, který má chránit menší firmy před tržní silou větších společností. Svaz to uvedl v tiskové zprávě. Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek sdělil, že původně novela naopak nahrávala obchodním řetězcům. Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy ANO Andreje Babiše.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Uvedl to jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Podle zdrojů Hospodářských novin se ale vládní pomoc lidem s vysokými účty za plyn přesune až do příštího roku. Letos na podzim vláda pošle lidem jen asi deset miliard korun a pravděpodobně jen na zvýšené náklady za elektřinu.
Vláda dnes podle ministryně Aleny Schillerové (za ANO) schválila novelu zákona, která od 1. ledna příštího roku umožní snížit u elektřiny a plynu sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu, a to na celý nadcházející rok.
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Číst víceCeny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
