Sněmovna dnes podpořila vládní návrh širších změn v důchodech. Předpokládá například zvyšování důchodového věku nad nynější hranici 65 let podle prodlužování života a snižování výpočtu nových důchodů. Úvodní debata o sporné penzijní reformě poslancům zabrala 32 hodin čistého času a vyplnila tři jednací dny. Převažovala v ní opoziční kritika. Předloha nyní zamíří k posouzení do sociálního výboru.
Sněmovna znovu schválila dočasné zavedení možnosti další přesčasové práce ve zdravotnictví. Ustanovení budí spory a část lékařů pracujících v nemocnicích hrozí, že přestane přesčasy sloužit.
Pravidla odchodu do předčasných důchodů pravděpodobně čeká zpřísnění a tempo řádné lednové valorizace penzí zpomalí. Nynější mimořádné valorizace při vyšším růstu cen nahradí dočasný přídavek. Změny přinese vládní novela, kterou již schválil Senát. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) se teprve ve vládních kuloárech finišuje a jeho parametry se vyjasní při schvalování až v průběhu nadcházejících týdnů či měsíců. Už teď je ale zřejmé, že formulace a využívání DIP vnese lepší světlo i větší spravedlnost do investic, které mají Čechy zajišťovat na stáří. Vláda by se měla novelou zabývat na svém zasedání nejspíš 18. června a má v plánu její schválení tak, aby mohla začít platit od 1.
ledna 2024. Banky i finanční poradci finální podobu DIP už proto netrpělivě vyhlíží.
Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.
Schválení novely stavebního zákona je podle Hospodářské komory ČR dobrým odrazovým můstkem. Stačit to ale nebude, protože stavebnictví se potýká s celou řadou problémů. Je třeba zkrátit proces povolování staveb, řešit digitalizaci celého procesu, financování dopravních staveb i to, že ve stavebnictví je nedostatek lidí. A bude hůř, pokud Ukrajince nenahradí jiní cizinci. „Bez toho tu jinak můžeme mít za pár let téměř neřešitelné problémy,“ zdůraznil viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Nový stavební zákon stále čeká na to, až ho schválí poslanecká sněmovna. Platit by měl od příštího roku. Tento závazek vlády trvá. Faktem však je, že se neustále pracuje na dílčích změnách této klíčové normy. „Připravuje se vládní poslanecká iniciativa. Zdá se, že výsledkem bude kompromis mezi původním návrhem a představami současné vlády,“ říká Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Chystaná novela zákona k předčasnému splacení hypoték už má skalní příznivce i odpůrce. Pokud se schválí podle aktuálního návrhu, mohla by vše zpřesnit, jak pro banky, tak i pro dlužníky. Zavedení jasných pravidel pro poplatky za předčasnou splátku hypotéky by navíc mohlo stabilizovat situaci na hypotečním trhu. Odborníci se však obávají, co s novelou provedou při schvalování zákonodárci.
Novela zákona o elektronických komunikacích, která upravuje nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany, by mohla proti původní podobě nově zpřesnit některé povinnosti operátorů týkající se bezpečnosti. Mohla by také zpřísnit zákaz rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu. Novelu by měla Sněmovna v příštím týdnu projednávat ve druhém čtení, kdy poslanci mají šanci předkládat své pozměňovací návrhy.
Od prvního týdne nového roku platí novinky pro spotřebitele i pro e-shopy. Někteří internetoví obchodníci se jimi řídí už nyní. Od 6. ledna 2023 budou platit pro všechny, i pro ty, kteří prodávají digitální obsah. Přinášíme stručný přehled, co vše se změní.
Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít by měly část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí. V těch by mělo ale přibýt poradenských kontaktních míst. Z původních 115 by jich mělo být 205 v obcích s rozšířenou působností. Počítá s tím novela zákona o podpoře v bydlení, kterou dnes schválil Senát.
Americký prezident Donald Trump na závěrečné tiskové konferenci označil summit NATO v Turecku za velmi úspěšný. Poděkoval tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi, chválil generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho i další lídry, které označil za chytré.
Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na dnešní poradě s účastí prezidenta Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
Společnosti Kofola a Invest Gate zvítězily ve výběrovém řízení na prodej firmy Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), která stáčí tradiční minerální a léčivé vody Bílinská kyselka, Zaječická hořká, Rudolfův pramen či Excelsior. Informovala o tom mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová. Kvůli neschopnosti plnit své závazky, včetně splacení dluhopisů, hrozil zánik značek.
Ceny ropy dnes výrazně rostou poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že USA dnes pravděpodobně znovu zaútočí Írán. Šéf Bílého domu pohrozil útoky na elektrárny a odsolovací zařízení, obnovením blokády Hormuzského průlivu či zabráním íránského ostrova Charg. Ceny rostly již dopoledne po zprávách, že Írán a Spojené státy na sebe v noci znovu letecky zaútočily.
Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci pro Ukrajinu v objemu 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun), kterou dnes potvrdily členské státy NATO na summitu v Ankaře. Novinářům to před odletem z Turecka řekl premiér Andrej Babiš.
Mezinárodní měnový fond zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na letošní rok na 3,0 procenta. Uvedl to v aktualizaci svého jarního výhledu. V dubnovém odhadu fond počítal s růstem o 3,1 procenta, před rokem o 3,5 procenta. Mezi důvody zhoršení výhledu fond zahrnul šok na trhu s energiemi způsobený válkou s Íránem.
Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je unie zpětně proplatí.
Závěrečná deklarace ze summitu NATO v Ankaře potvrdila neochvějný závazek spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Spojenci na summitu rovněž oznámili nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě 50 miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace.
Cenové stropy na pohonné hmoty, které denně určuje stát, budou pokračovat v růstu i ve čtvrtek. Benzin oproti dnešku zdraží o 12 haléřů na 41,43 koruny za litr. Litr nafty pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 37,45 koruny, což je o 16 haléřů více než dnes.