Nobelovu cenu za fyziku získali kmotři umělé inteligence John Hopfield a Geoffrey Hinton
Nobelovu cenu za fyziku letos získali Američan John Hopfield a britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně strojového učení s využitím umělé neuronové sítě. Ve Stockholmu to v úterý oznámila švédská Královská akademie věd.
„Když mluvíme o umělé inteligenci, často máme na mysli strojové učení pomocí umělých neuronových sítí,“ uvedla akademie. „Letošní laureáti uskutečňovali důležitou práci s umělými neuronovými sítěmi již od 80. let 20. století,“ poznamenala na adresu jedenadevadesátiletého Hopfielda, který působí na Princetonské univerzitě v USA, a šestasedmdesátiletého Hintona, jež se narodil v Británii a pracuje na univerzitě v kanadském Torontu.
„Tato technologie byla původně inspirována strukturou mozku. V umělé neuronové síti jsou neurony mozku reprezentovány uzly, které mají různé hodnoty. Tyto uzly se navzájem ovlivňují prostřednictvím spojení, která lze přirovnat k synapsím a která lze zesílit nebo zeslabit. Síť je trénována, například vytvářením silnějších spojení mezi uzly, které současně dosahují vysokých hodnot,“ vysvětlila akademie věd.
Hopfield a Hinton se podělí o ocenění ve výši 11 milionů švédských korun (24,5 milionu korun).
V loňském roce prestižní cenu získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách.
Finanční ocenění spojené s Nobelovou cenou odpovídá stavu světové ekonomiky a hlavně kondici nadace, která potřebné peníze spravuje. Ta přežila těžká období vývoje světa, ale stále se drží a nikdo ji za celou dobu nevytuneloval.
Laureáti Nobelovy ceny letos dostanou reálně víc peněz než při jejím založení, dřív si odnášeli třeba jen třetinu
Leaders
Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2023 získali francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách, oznámila Královská švédská akademie věd. Podle ní by práce vyznamenaných expertů mohla přispět k rozvoji lékařské diagnostiky či elektroniky.
Nobelovu cenu za fyziku si odnáší trojice vědců. Jejich výzkum může přispět k rozvoji lékařské diagnostiky
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
