Brno si na nový Hlavas bude muset počkat. Výstavba začne nejdříve po roce 2030
Nové hlavní nádraží v Brně se začne stavět nejdříve na začátku 30. let. Dříve uváděný termín zahájení v roce 2028 definitivně padá a nereálné je už i dokončení celého projektu v roce 2035. Další harmonogram bude záviset na financování ze státního rozpočtu i na postupu přestavby celého železničního uzlu.
Nové brněnské hlavní nádraží se začne stavět nejdříve na začátku 30. let. Zda se tento termín skutečně podaří dodržet, bude záležet také na tom, zda Správa železnic získá potřebné peníze ze státního rozpočtu, uvedl mluvčí David Kabele.
Původní termín definitivně padá
Podle něj bude harmonogram záviset také na etapizaci přestavby celého brněnského železničního uzlu. Definitivně tak padá dříve uváděný termín zahájení stavby v roce 2028, se kterým železničáři i politici dlouhá léta počítali.
Celkové náklady na přestavbu uzlu odhadovala Správa železnic už před několika lety na více než 70 miliard korun. S ohledem na inflaci lze očekávat, že konečná částka bude ještě vyšší.
Klíčový infrastrukturní projekt
Přestavba brněnského uzlu patří mezi klíčové infrastrukturní projekty v Česku. Po Praze jde o druhý nejvýznamnější železniční uzel v zemi, kterým prochází velký objem osobní i nákladní dopravy. Současné hlavní nádraží už kapacitně nestačí rostoucím požadavkům dopravců, zejména kvůli rozvoji dálkové a příměstské dopravy.
V nedávné minulosti se například zvýšil počet regionálních vlaků směrem do Zastávky a už dříve rostla četnost spojů ve špičce i v dalších směrech. V příštích letech je ve hře také obnovení osobních vlaků do Vyškova, pokud Správa železnic zvládne pokračovat v modernizaci tratě Brno–Přerov směrem k Brnu.
Pokud by navíc začala výstavba vysokorychlostních tratí, současné nádraží už by takové množství vlaků nedokázalo odbavit.
Loni Správa železnic vypsala zakázku na projektovou přípravu terminálu v Černovicích a přestavbu navazujících úseků. Ostatní zakázky na projekty zatím čekají.
„V nejbližších týdnech dojde k vypsání tendru pro etapu Horní Heršpice a nové osobní nádraží, řeší se poslední administrativní záležitosti. Jde o rozsáhlou a pro brněnský uzel klíčovou zakázku a nároky na zadání jsou proto mimořádně vysoké. Vše zároveň koordinujeme s finančními prostředky určenými pro Státní fond dopravní infrastruktury na rok 2027,“ uvedl Kabele.
Dosud uváděný termín dokončení celého projektu v roce 2035 je tak nyní nereálný.
Jindřichohradecká Úzkokolejka se po tříapůlleté pauze znovu rozjela a život se vrací i do jejích starých nádraží. Některá se proměnila v apartmány, jinde vzniká komunitní škola nebo turistické zázemí. A zájem je velký: jen v červenci se svezlo přes 25 tisíc lidí.
Jindřichohradecká Úzkokolejka znovu žije. Nádraží se mění na apartmány i školu
Enjoy
Zpoždění nabírá i VRT
Zpožďuje se také příprava vysokorychlostní tratě z Brna směrem na Břeclav, která se má u Rakvic napojit na současnou trať. V roce 2021, kdy Správa železnic poprvé představila podrobnější harmonogram, se počítalo se zahájením výstavby v roce 2025.
Harmonogram však Správa železnic každý rok upravovala a termín vždy o rok posunula. Do zahájení stavby tak stále zbývají přibližně čtyři roky, stejně jako při dřívějších aktualizacích.
„Předpokládané zahájení výstavby vždy reflektuje aktuální stav přípravy daného projektu a také předpokládané možnosti rozpočtu a podmínky spolufinancování projektů z Evropské unie v následujícím programovém období. V případě této tratě máme vydané souhlasné stanovisko EIA a začal výkup pozemků, je hotový předběžný geologický průzkum a pracuje se na předběžném archeologickém výzkumu. Příprava tak zdárně pokračuje, ale ovlivňují ji i faktory, které jsou mimo působnost investora,“ řekl Kabele.
Na webu Správy železnic je nyní jako termín výstavby vysokorychlostní tratě uvedeno období 2030 až 2035.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
