Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Ministerstvo financí v nové prognóze zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos nově čeká růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta. Lépe na tom budou i veřejné rozpočty.
Ministerstvo financí prodalo poprvé od loňského července dluhopisy v eurech podle českého práva, a to za 200 milionů eur (asi pět miliard korun).
Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo v červenci poměrně mírné. Nic to však nemění na tom, že tuzemský státní rozpočet letos vykáže historicky rekordní schodek přes 400 miliard. Ministerstvo financí musí přijít s plánem konsolidace, protože ratingové agentury nebudou shovívavé věčně.
Novou členkou správní rady Garančního systému finančního trhu se stala výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková. Ve funkci nahradí Vladimíra Staňuru.
Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla, sdělilo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice Česka činila 50,1 miliardy korun.
Státní dluh klesl ve druhém čtvrtletí o 3,6 miliardy na 2,416 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 225 900 korun, uvedlo ministerstvo financí.
Energetická společnost ČEZ vyplatí akcionářům z loňského zisku dividendu 52 korun za akcii před zdaněním. Vyšší dividendu schválili akcionáři ČEZ jen v roce 2010 ze zisku roku 2009, a to 53 korun za akcii.
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí (MF), je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady (NNR) totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Šéfka státní kasy Alena Schillerová trvá na tom, že tempo konsolidace je přiměřené. „Umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu,” uvedla ministryně.
Návrh ministerstva financí počítá s tím, že v roce 2024 by Česko na obranu dávalo 1,47 procenta svého HDP. Rozpočet ministerstva obrany by tak byl v roce 2024 výrazně nižší, než co Česká republika slibuje spojencům z NATO. Představitelé země se opakovaně zavázali, že na obranu bude Česko do tohoto roku vydávat dvě procenta HDP. Ministerstvo obrany věří, že další jednání ještě směřování rozpočtu změní.
