Výpadek po ukrajinských útocích na ropovod potrvá patrně nejméně pět dnů, uvedli ministři zahraničí Slovenska a Maďarska ve společném dopise Evropské komisi. Dodali, že ukrajinské útoky na Družbu ohrožují jejich energetickou bezpečnost.
Budapešť ve stále viditelnějším rozkolu mezi Evropskou unií a Spojenými státy dává přednost Washingtonu před Bruselem, řekl podle agentury PAP maďarský premiér Viktor Orbán. Dodal, že může nastat situace, ve které už členství v EU nebude pro Maďarsko smysluplné.
Ať už jednání mezi Evropou a USA dopadnou jakkoli, evropské ekonomiky čekají složité časy. Pokud by na konci byla cla na veškeré evropské zboží mířící do USA ve výši 30 procent, nejvíce by to dopadlo na země východní Evropy, zejména takzvané V4. Alespoň to tvrdí hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Beata Javorcik. Česko by se však největšímu problému mělo vyhnout. Protože je prorostlé do německé ekonomiky.
Americký prezident Donald Trump zásadně obrací ve svém dosavadním přístupu k Rusku. Zdá se, že poté, co mu nevyšla metoda „cukru“, zkusí nyní metodu „biče“. Jeho „rány“ mají přitom dopadnout i na jiné země, než je Rusko. Konkrétně na ty, které odebírají ruskou ropu, plyn, uran a další vývozní položky.
Začlenění Ukrajiny do Evropské unie znamená podle maďarského premiéra Viktora Orbána začlenění války. Maďarsko nechce být ve stejném spolku jako země ve válce, je to nebezpečné, dodal premiér, který dnes jako první přišel na jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu.
Maďarsko a Slovensko se postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 zemí.
Projekt si klade za cíl posílit tamní výrobu, omezit závislost na dovozu a přispět k ekologicky odpovědnému podnikání. Ročně se díky přesunu výroby ušetří asi 1,5 milionu kilometrů kamionové dopravy.
Do Budapešti se sjeli státníci na konferenci CPAC. Na akci, kterou agentura DPA označuje za sraz pravicových populistů, vystoupili mimo jiné český expremiér Andrej Babiš nebo slovenský ministerský předseda Robert Fico. A nepřekvapili. Z jejich úst šla především kritika vůči EU.
Orbán ztrácí v Maďarsku půdu pod nohama a jeho strana podporu. Bojí se, že může prohrát příští volby, přijít o moc i o svou imunitu. Začíná z posledních sil hystericky kopat kolem sebe, eskaluje rétoriku. Orbán věří, že mu ten „hmyz“, tj. opozice, média, soudci, firmy, nevládky, tam leze z ciziny. Chce Úřad pro ochranu suverenity, který může zařadit na černou listinu a pokutami zničit každou entitu, která má jakékoli financování ze zahraničí, včetně EU fondů, a bez možnosti se odvolat. Úplně v ruském stylu.
Zástupci členských států EU se ve středu shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, dvě země, Švédsko a Finsko, nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů to ale neznamená, že by balík blokovaly.
Spojené státy mohou brzy zavést devastační 500procentní clo na dovoz ze Slovenska či Maďarska. Bratislava a Budapešť tak mají pykat za to, že stále nakupují ropu či zemní plyn z Ruska.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
