Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.
V uplynulém týdnu se trhy dál oklepávaly z předchozích poklesů a znovu našly růstové „momentum“. Možná se už pomalu blíží tzv. „Santa Claus rally“, kdy trhy na konci roku obvykle výrazně posilují. Týden nebyl vůbec chudý na makroekonomická data ani na geopolitické události. Hlavní americký index S&P 500 se přiblížil k hladině 6 900 bodů.
Minulý týden dál pokračovala zvýšená volatilita na finančních trzích, kde se stále spekuluje o konci „boomu“ AI. Hospodářské výsledky klíčové technologické společnosti však investory poněkud uklidnily. Nechyběl ani zápis z posledního jednání Fedu. Index S&P 500 se obchodoval v širším rozpětí 6600–6800 bodů.
V minulém týdnu pokračovalo zklidnění obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Zdá se, že by se přece jen mohlo podařit zlepšit vztahy obou zemí a oddálit velmi bolestivá cla. Donald Trump vyjádřil očekávání, že jeho plánované setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem by mohlo přinést „dobrou obchodní dohodu“, současně však připustil, že k ní vůbec nemusí dojít.
Uplynulý týden pokračoval ve zvýšené volatilitě, která se přenesla z konce předchozího týdne. Index VIX vyskočil až na 22 bodů, což představuje nárůst o 35 procent během jediného dne. Na vině je opět geopolitika – Spojené státy se znovu dostaly do kleští s Čínou, přičemž ve hře jsou cla, vzácné suroviny i námořní doprava.
Na trzích v uplynulém týdnu panovala spíše negativní nálada. Zlato přesto vystoupalo na nové historické maximum nad 3 895 dolarů za unci, když od začátku roku posílilo už o více než 48 procent. To představuje největší roční růst od roku 1979. Hlavním hybatelem posledního, prakticky exponenciálního růstu je americká politická scéna – vládní „shutdown“ v USA totiž výrazně zvýšil poptávku po bezpečných aktivech. Zajímavé výsledky přinesl také výrobce sportovního oblečení Nike. Americký index S&P 500 se aktuálně pohybuje kolem hranice 6 700 bodů.
Z překoupených úrovní se trhy vydaly níže – a bylo to už potřeba. Byly totiž tak rozjeté, že by se to dalo přirovnat k 30. letům v USA nebo k přelomu tisíciletí před splasknutím technologické bubliny. Akciové trhy reagovaly poklesem zejména na vystoupení šéfa Fedu Powella, který svým „jestřábím“ projevem investory poněkud zchladil. Konalo se také zasedání ČNB a společnost Micron zveřejnila výborné výsledky i výhled. Americký index S&P 500 se vrátil blíž k 6600 bodům.
Uplynulý týden přinesl na finančních trzích řadu důležitých makroekonomických událostí. Po měsících spekulací zasedala americká centrální banka, která rozhodovala o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Svoje výsledky zároveň reportovala domácí společnost Colt CZ. Americký index S&P 500 se přitom pohybuje kolem 6 600 bodů.
Burzy si před klíčovým zasedáním americké centrální banky i přes rostoucí geopolitická rizika drží svá maxima. Politické turbulence ve Francii, která stále zápasí s vysokými rozpočtovými schodky, nebo roj dronů nad Polskem zatím investory nevyděsily natolik, aby stáhli své růstové sázky před zasedáním Fedu příští týden. Index S&P 500 se nadále drží nad hranicí 6500 bodů.
Trhy i přes náročnější začátek září stále oscilují kolem dlouhodobých maxim, zatím to nevypadá na velké „výprodeje“. A to i přes fakt, že se ozývá celá řada varovných signálů. Jaké to přesně jsou? Co mohou znamenat pro světový ekonomický růst? Přes rostoucí rizika americký index S&P 500 dosáhnul mety 6500 bodů a je zpět na cestě k vrcholům.
Americký prezident Donald Trump se poprvé v historii pokusil odvolat guvernérku Lisu Cookovou kvůli údajným podvodům s hypotékami. Ta rezignovat odmítá a chystá žalobu. Pokud by prezidentův krok prošel u Nejvyššího soudu, pro trhy by to byl citlivý signál.
Firmy s deseti a více zaměstnanci na českém trhu letos za nástroje umělé inteligence (AI) letos zaplatí okolo půl miliardy korun. V příštím roce by to mohlo být mezi jednou a dvěma miliardami. Mezi lety 2024 a 2025 se výdaje za AI služby téměř zečtyřnásobily a jen za první pololetí roku 2026 firmy utratily za AI více než za celý předchozí rok.
Čistý zisk české pobočky francouzského výrobce stavebnin Saint-Gobain 🚧 loni klesl 📉 o sedm procent na 622 milionů korun. Tržby společnosti naopak vzrostly o necelých pět procent na 8,2 miliardy, oproti roku 2024 se jí ale zvýšily i osobní a ostatní provozní náklady. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin.
Průměrná cena nafty ⛽ v uplynulém týdnu, kdy pro čerpací stanice už neplatila vládní cenová regulace, stoupla podle dat společnosti CCS o tři koruny na 43,77 Kč za litr, a zhruba po třech měsících je opět vyšší než u benzinu. Jeho cena se od minulého pondělí do neděle zvýšila v průměru o 67 haléřů na 42,32 koruny za litr.
Bankovní identitu využívalo na konci prvního pololetí 5,3 milionu Čechů, což bylo o 200.000 více než v roce 2025. Lidé bankovní identitu nejčastěji používají pro komunikaci se státem, zejména k přihlašování do datových schránek. Největší nárůst byl v nahlížení do dat katastru nemovitostí pomocí bankovní identity, které využilo za první pololetí přes 630.000 lidí.
Tuzemská síť lékáren 💊 Dr. Max loni vydělala 1,15 miliardy korun, její čistý zisk 💰 tak meziročně zhruba o 13 procent klesl. Tržby podniku naopak vzrostly o 9,6 procenta na 32,6 miliardy korun, z toho 3,71 miliardy připadlo na tržby z e-shopu. Vyplývá to z výroční zprávy provozující společnosti Česká Lékárna Holding, kterou ovládá investiční skupina Penta. Dr. Max je největší tuzemskou lékárenskou sítí, v ČR provozuje kolem 600 lékáren.
Na Islandu dnes začíná předčasné hlasování v referendu 🗳, ve kterém budou obyvatelé rozhodovat, zda obnoví jednání o členství v Evropské unii, napsal server Politico. Samotné referendum se uskuteční za měsíc, 29. srpna.
Italské Benátky letos vybraly na vstupném do ostrovní části města na pět milionů eur (122 milionů korun). Oznámila to radnice poté, co v neděli byl poslední letošní den, kdy se poplatek vybíral. Celkem lidé zaplatili za 650 tisíc vstupů. Poplatek má regulovat jednodenní návštěvy do historické části Benátek ve dnech, kdy se čeká největší vytížení.
Zásahy ruských rafinerií ukrajinskými drony dlouhodobě snižují ekonomickou aktivitu v nejbližším okolí, ukázala analýza nočního osvětlení 💡. Na studii pracoval ekonom Štěpán Mikula z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně s italským kolegou Fabiem Sabatinim. Pokles nočního osvětlení naznačuje propad hrubého domácího produktu v okolí až o 11 procent. O studii dnes média informoval mluvčí SYRI Jan Pácl.
Číst více
Policisté prověřují hromadnou výhrůžku o nastražení bomby 💣 ve zhruba 400 úřadech, obchodních centrech a dalších budovách po celé zemi, oznámení přijali dnes ráno. Postupně kontaktují provozovatele, objekty kontrolují za běžného provozu, uvedli na síti X. Podle dosavadních informací hodnotí závažnost výhrůžky jako nízkou.
Léky na rakovinu pomohly AstraZeneca 💊k lepšímu zisku, než čekal trh. Firma zároveň testuje nové onkologické přípravky a snaží se proniknout na lukrativní trh léčby obezity.
Číst více
