V rámci oslav 17. listopadu by neměla zapadnout víra v lepší ekonomické zítřky pro Česko, které již několik let bojuje s poklesem reálných mezd a poměrně nízkým nebo žádným ekonomickým růstem. Za této situace si premiér Petr Fiala řekl o hlasy voličů slibem, že Česko dožene na úrovni platů Německo. Co by to pro ekonomiku znamenalo a jsou podobné sliby založené na reálném základu?
Tržní účastnici se dál více a více obávají vývoje v americké ekonomice. Ta v týdnu dostala několik zásahů, kdy čísla z výrobního sektoru ukazují na pokračující kontrakci a rovněž tvorba pracovních míst v ekonomice zůstává poměrně slabá. Výsledkem je další turbulence na finančních trzích. Hlavní americký index S&P 500 klesnul k úrovni 5500 bodů.
V minulém týdnu si trh prošel určitou korekcí předchozích růstů, tématem tohoto byly jednoznačně výsledky polovodičového giganta Nvidia. Ten doručil opravdu silná čísla, která přesto trh zcela neuspokojila. Mezi makry vyčníval další pokles ekonomiky v Německu a v domácí ekonomice se řešil rozpočet na příští rok. Hlavní americký index S&P 500 klesnul pod hladinu 5600 bodů.
Uplynulý týden se nesl z velké části v režimu vyčkávání, kdy klíčový byl až pátek. V ten den měl totiž proběhnout projev na sympoziu v Jackson Hole, kde měl vystoupit Jerome Powell. Tématem konference bylo „Přehodnocení účinnosti měnové politiky“, jak uvedla americká centrální banka. Hlavní americký index S&P 500 se za tak daného stavu přiblížil k 5650 bodům.
V minulém týdnu trh reagoval na nedávné mohutné propady. Plnohodnotná růstová korekce se dostavila a burza se tak solidně zazelenala. Podporou byla rozumná čísla o inflaci v USA nebo fáze určitého odklonu pozornosti na rozbouřený Blízký východ. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil na dohled mety 5500 bodů.
A zas po čase nová historická maxima na akciových indexech. „Rally“ na trzích zatím pokračuje, červenec potvrzuje svoji sezonní lepší výkonnost. Ukazuje se, že současné trhy jsou mimořádně odolné a jen tak je něco prostě nevykolejí. Přesto jsou tu varovné signály z americké ekonomiky. Ta zjevně silněji zpomaluje. Hlavní americký index S&P 500 se i tak dostal ke kulatým 5550 bodům.
Jaké události ovlivňovaly v týdnu světové finanční trhy? Fed nepřekvapil, sazby zůstaly na stejné úrovni. Nicméně, investoři rovněž čekali na úpravu kvartální prognózy a tiskovou konferenci guvernéra Fedu Jerome Powella. Hlavní americký index S&P 500 překročil hladinu 5400 bodů.
Americký technologický Nasdaq roste dál až do nebes. Může za to robustní výsledek hospodaření společnosti NVIDIA, která svými čísly rozbila všechna očekávání analytiků. Trhy zatím tolik totiž neakcentují rizika plynoucí z Číny, která by kvůli obchodní politice EU a USA mohla zvýšit clo na dovoz velkých benzinových aut až na 25 procent. Americký index S&P 500 tak překročil hladce hladinu 5300 bodů.
Solidní růst na světových burzách v uplynulém týdnu pokračoval. A mohli jsme se tak dočkat konečně na indexech nových historických maxim. Za vším přitom hledejme zveřejněná čísla o inflaci v americké ekonomice. Hlavní americký index S&P 500 se tak přiblížil hladině 5300 bodů. V rámci domácího trhu pak reportoval svoje hospodářské výsledky ČEZ.
Uplynulý týden byl opět znovu velmi intenzivní. Volatilita se projevovala vysokými nárůsty i opětovnými poklesy na světových burzách. Hlavní americký index S&P 500 se tak pohyboval v širším cenovém rozpětí mezi 4900 až 5100 bodů. Pohodu a růst prvního čtvrtletí tedy vystřídala o něco krušnější tržní realita. Hlavními tématy investorů byla probíhající sezóna zveřejňovaných hospodářských výsledků nebo údaje o americkém HDP.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Americký prezident Donald Trump prosazuje na veškeré zboží z Evropské unie minimální clo 15 až 20 procent. Odmítá také, aby se snížila sektorová cla na automobily z EU, která nyní činí 25 procent. Uvádějí to zdroje deníku Financial Times (FT).
