Napětí na Blízkém východě po izraelském útoku na íránskou plynárenskou infrastrukturu vyvolává obavy z prudkého růstu cen energií. Český premiér Andrej Babiš označil zásah za nepochopitelný a varoval před destabilizací trhů. Situací se budou zabývat i lídři EU na summitu v Bruselu.
Ohlášená ropa z nouzových rezerv se v Evropě a v Americe dostane na trh až koncem března, zatímco v Asii to bude hned. V aktualizaci svého středečního oznámení o uvolnění rekordních 400 milionů barelů ropy z pohotovostních zásob to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta se rozhodla ropu ze zásob uvolnit kvůli dopadům války na Blízkém východě, které paralyzovaly přepravu ropy klíčovým Hormuzským průlivem.
Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.
Ukrajina se kvůli dodávkám svých dronů Izraeli stala pro Írán legitimním cílem útoků. Uvedl to předseda bezpečnostního výboru íránského parlamentu Ebráhím Azízí. Írán v odvetě na americko-izraelský útok podniká dronové a jiné údery proti řadě zemí v regionu, Ukrajina jim nabídla pomoc s protidronovou ochranou. Dodávky do Izraele však nepotvrdila.
Válka v Perském zálivu eskaluje. Jak fakticky, tak verbálně. Americký prezident Donald Trump včera uvedl, že Spojené státy bombardovali vojenské cíle ostrova Charg, který představuje srdce íránského ropného průmyslu. Zajišťuje 90 procent ropného exportu země. Pokud by Američané udeřili také právě na ropnou infrastrukturu ostrova, íránská ekonomika se zhroutí na roky. Ale Teherán tím pádem už nebude mít vůbec co ztratit. Proto Spojené státy zatím odolávají naléhání Izraele, který tlačí na to, aby Charg srovnali se zemí kompletně.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem navrhnul přesun íránského obohaceného uranu do Ruska jako součást možné dohody o ukončení války USA a Izraele s Íránem, šéf Bílého domu jeho nabídku odmítl. S odvoláním na své zdroje to napsal server Axios. Washington ani Moskva tyto informace nekomentovaly.
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Spojené státy podle deníku The Wall Street Journal vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. Krok přichází v době, kdy íránské útoky výrazně narušily lodní dopravu v Hormuzském průlivu, jedné z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy na světové trhy.
Průměrná cena nafty v Česku poprvé po zhruba tři a půl letech překročila hranici 41 korun za litr. Růst cen pohonných hmot odstartovalo vyostření konfliktu na Blízkém východě, které zdražilo ropu na světových trzích. Analytici přitom varují, že zdražování ještě nemusí být u konce.
Skoro by se dalo konstatovat, že kam přijde pravicový populismus, tam brzy vypukne chaos, a politika se změní v absurdní podívanou. Třeba kvůli vzestupu Donalda Trumpa je svět nepředvídatelnějším a brutálnějším místem. Populističtí lídři ukazují, že umí vyhrát volby, ale s vládnutím si většinou nevědí rady.
V České republice zdražily benzín a nafta v reakci na válku v Íránu na poměry zemí EU nadprůměrně. Ve dnech 2. až 9. března totiž stoupla cena benzínu v Česku v přepočtu do eur o 6,9 procenta a nafty o 16,3 procenta. V průměru tak tyto pohonné hmoty zdražily o 11,6 procenta. To je osmý nejvyšší údaj v rámci zemí EU, jak vyplývá z dat, která zveřejnila Evropská komise (viz graf níže). Přepočet do eur umožňuje očistit srovnání vývoje cen paliv od odlišných pohybů kursu jednotlivých zemí EU.
