Do konfliktu na Blízkém východě se nově zapojili jemenští povstalci Hútíové, kteří zahájili raketové útoky na Izrael. V oblasti Perského zálivu se tak fakticky otevírá druhá fronta války.
Pokud by konflikt v Íránu trval až do června, mohla by cena ropy podle analýzy investiční banky Macquarie vystoupat až na 200 dolarů za barel. To by se promítlo i do cen pohonných hmot v Česku, kde by benzín a nafta mohly zdražit až k úrovni 64 korun za litr. Výrazně levnější by byly pouze v případě zásahu vlády, například snížením spotřební daně a daně z přidané hodnoty, podobně jako v Polsku.
Washington uvažuje o výrazném posílení vojenské přítomnosti v regionu, zatímco konflikt s Íránem komplikuje dopravu ropy přes strategický Hormuzský průliv. Přesto americký prezident mluví o pokroku v mírových jednáních.
Americké administrativě prezidenta Donalda Trumpa sice možná íránská operace nevychází podle představ, zato se jí však zatím ukázkově daří zabránit tomu, aby z toho plynoucí skepse zachvátila světové trhy. Cena ropy Brent tak za celou dobu od zahájení úderu na Írán vykazuje průměrnou cenu kolem 97 dolarů za barel. Osciluje kolem psychologické úrovně 100 dolarů, avšak jen zřídkakdy míří výrazněji nad ní – a pokud ano, Trump či někdo jiný z jeho administrativy jí zase verbálně srazí níže.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Severoatlantická aliance (NATO) neudělala nic, aby pomohla s Íránem. Dodal, že USA od NATO nic nepotřebují, ale že na to nikdy nezapomenou. V následujícím příspěvku pak napsal, že Írán „žadoní“ o dohodu s USA, přestože veřejně popírá, že by s Washingtonem jednal.
Česká národní banka (ČNB) nesmí podcenit ekonomický šok vyvolaný konfliktem v Íránu. Pokud by v Česku hrozil růst jádrové inflace, je bankovní rada připravena znovu zvýšit úrokové sazby. Na jednání o měnové politice to uvedl guvernér Aleš Michl, vyplývá ze záznamu, který centrální banka zveřejnila.
Ceny ropy výrazně klesají. Trhy reagují na zprávy o americkém plánu na ukončení války s Íránem. Naděje na příměří by mohla obnovit dodávky ropy z regionu. Nejistota ale zůstává.
Írán stanovil tvrdé podmínky pro jednání o příměří. Požaduje peníze, odchod amerických sil i ústup Izraele. USA je označují za nereálné. Jednání se tak mohou dál komplikovat.
Konflikt kolem Íránu se v bleskovém tempu přestal být pouze regionálním problémem a stal se jedním z klíčových faktorů formujících situaci globální ekonomiky. Jeho dopady jsou patrné současně na trzích surovin, financí, nemovitostí i nových technologií — od prudkého růstu cen ropy přes odliv kapitálu z Dubaje, až po výprodeje na asijských burzách a napětí v sektoru polovodičů. Je to příklad toho, jak silně je dnešní svět propojený – narušení na jednom místě se okamžitě promítá do nákladů a rizik v úplně jiných částech světa.
Ceny ropy na světových trzích opět rostou. Severomořská ropa Brent se opět vrátila nad 100 dolarů za barel. Děje se tak poté, co íránští představitelé popřeli, že by země vedla se Spojenými státy rozhovory o ukončení války na Blízkém východě. V pondělí ropa výrazně zlevnila po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že nařídil ministerstvu obrany o pět dní podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu a že obě strany vedou plodné rozhovory.
Pořád dokola. Donald Trump se pustí do šíleného plánu, pak pocítí jeho důsledky a postupně vycouvá. Fiasko přesto vyhlásí za skvělý úspěch. Za jeho omyly však platí ti, kteří v konfliktu mají nejmenší slovo, obyčejní lidé. V lepším případě jen vysokými účty, v horším životy.
