Vidina nižší inflace dál redukuje úroky v eurozóně. ECB opět srazila sazbu o čtvrt bodu
Snižováním úroků se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se na dnešním zasedání podle očekávání rozhodla snížit základní úrokové sazby o další čtvrtinu procentního bodu. Depozitní sazba tím klesne na rovná dvě procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit ekonomiku eurozóny, jejíž vyhlídky zastiňuje mimo jiné nejistota kolem celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Banka dnes rovněž snížila odhad letošní inflace v eurozóně, zatímco odhad letošního tempa růstu ekonomiky zemí používajících euro ponechala beze změny. Prezidentka ECB Christine Lagardeová nicméně varovala, že další eskalace obchodního napětí by mohla hospodářský růst zpomalit.
ECB dnes rovněž předpověděla, že průměrná inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne 2,0 procenta. V březnovém výhledu letošní inflaci odhadovala na 2,3 procenta. Na příští rok banka podle nových prognóz očekává pokles inflace na 1,6 procenta, v dalším roce počítá s jejím návratem na 2,0 procenta.
Inflaci by podle ECB měly v letošním a příštím roce tlačit dolů nižší ceny energií a silnější kurz eura. Banka nadále předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v letošním roce zvýší o 0,9 procenta. Nečekaně silné první čtvrtletí by totiž měly kompenzovat slabší vyhlídky pro zbytek roku.
V příštím roce by měl podle ECB hospodářský růst v eurozóně zrychlit na 1,1 procenta a v dalším roce na 1,3 procenta. „Zatímco se očekává, že nejistota spojená s obchodní politikou bude zejména v krátkodobém horizontu tlumit podnikatelské investice a vývoz, ve střednědobém horizontu budou čím dál více podporovat růst zvyšující se vládní investice do obrany a infrastruktury,“ uvedla centrální banka.
Statistický úřad Eurostat v úterý ve svém rychlém odhadu uvedl, že v květnu meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl ECB.
Přestávka na obzoru?
Finanční trhy se podle agentury Reuters domnívají, že banka by mohla na příštím zasedání učinit přestávku ve snižování úrokových sazeb. Lagardeová dnes nicméně opět zdůraznila, že ECB bude při dalším rozhodování o nastavení měnové politiky zohledňovat nejnovější ekonomické údaje a že budoucí vývoj úrokových sazeb není předem stanoven.
Podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky bude další postup ECB opatrný kvůli nejistotě ohledně vývoje inflace. „Vidíme, že na pokles inflace měl lví podíl pokles cen pohonných hmot. Ten je spojen s očekávaným zpomalením světové ekonomiky, které tlačí ceny ropy dolů. Při uklidnění obchodních válek by se mohla cena ropy a pohonných hmot opět zvýšit, což by mohlo opět zažehnout inflační tlaky,“ uvedl Peterka. „Přesto lze očekávat další dvě snížení sazeb ve zbytku roku,“ dodal.
Centrální banka zahájila snižování úroků loni v červnu. Depozitní sazbu od té doby po zahrnutí dnešního kroku zredukovala už osmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. O nastavení úroků bude ECB znovu rozhodovat v červenci.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v květnu zpomalil na 1,9 procenta z dubnového tempa 2,2 procenta. Míra inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od loňského září a vrátila se pod dvouprocentní cíl Evropské centrální banky, uvedl Eurostat.
Inflace v eurozóně se vrátila pod dvě procenta
Money
Kolísavost na akciových trzích v posledních týdnech způsobená mimo jiné vysokými cly, která Spojené státy uvalily na dovoz zboží z Číny, se projevuje také přesunem kapitálu mezi jednotlivými trhy. 
Investoři přesouvají kapitál z USA do EU a Japonska
Trhy
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
