Před třiceti lety, 18. května 1992, dostali lidé v tehdejším Československu poprvé možnost získat akcie státních podniků převedených do akciových společností. Od toho dne mohli upisovat kupony z kuponové knížky přímo za akcie firem. Dvě vlny kuponové privatizace zrodily první novodobé české miliardáře v čele s Petrem Kellnerem, zatímco mnoho lidí vyšlo téměř naprázdno, i slovo „tunelování“, které Česko nechvalně proslavilo ve světě.
Zahraniční podnikatelé v prvním pololetí koupili 1216 českých firem. V meziročním srovnání je to sice o 1,7 procenta více, předchozí rok byl ale významně poznamenán koronavirovou pandemií, která utlumila akviziční apetit.
Státní dluh klesl ve druhém čtvrtletí o 3,6 miliardy na 2,416 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 225 900 korun, uvedlo ministerstvo financí.
Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů 📈 vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta.
Referendum na Slovensku o zrušení nároku některých politiků na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie ❌ nebude platné kvůli nízké účasti. Podle předběžných výsledků, které zveřejnil slovenský statistický úřad, dnes přišlo k urnám jen asi 16 procent voličů. Aby bylo referendum platné, musela by jich přijít více než polovina.
Izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu požádal o schůzku a příští týden zřejmě přijede do Bílého domu, řekl americký prezident Donald Trump s tím, že Netanjahu ví, kdo je tu šéf. Informoval o tom dnes server Axios, podle nějž by šlo o první setkání obou lídrů od jejich únorového jednání ve Washingtonu, kdy Netanjahu představil svůj plán na zahájení války proti Íránu.
