Velká Británie má pověst země, kde často prší. Ale klimatické změny způsobily, že letos vyschla řeka Derwent na vůbec nejdeštivějším místě Anglie, v turisty vyhledávaném údolí Borrowdale na severozápadě země. Příroda je ve stresu, uvedl deník The Guardian.
Americký miliardář a spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates investuje do australského technologicko-klimatického start-upu. Jde o firmu, která pracuje na zmírnění emisí metanu pocházejícího ze zažívacího traktu krav, informovala dnes BBC. Gates už se delší dobu otevřeně vyjadřuje k dopadům výroby masa na životní prostředí.
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Německo má na konci letošního roku podle svého závazku ukončit provoz všech tří dosud fungujících jaderných reaktorů. Jestli k tomu dojde bude ještě otázkou pro německé politiky a celou tamní společnost. Vyděšenou představou, že nebude mít v zimě ruský plyn.
Londýn a spolu s ním celá Velká Británie má za sebou rekordně horké dny. Naštěstí pro celou zemi vlna veder netrvala příliš dlouho. Ostrovní království prostě extrémní teploty nezvládá. „Na tohle nejsme vůbec připraveni,“ přiznal i bývalý premiér Ed Milliband, který má nyní na starost boj s klimatickými změnami.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Chladná letní noc na francouzském pobřeží Středozemního moře, se změnila v „klimatické peklo“, když silný poryv horkého větru způsobil, že teploty vystoupaly na 37 stupňů Celsia z 22 stupňů během tří hodin. Tento vzácný atmosférický jev je známý jako heat burst (tepelný výbuch), který se projevuje krátkým, ale silným nárazem větru a náhlým zvýšením teploty.
Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak komentoval zjištění týmu více než 200 vědců generální tajemník OSN António Guterres.
Aljaška se ve srovnání se zbytkem světa nadprůměrně otepluje. Už v roce 2019 v největším městě Anchorage padl rekord 32 stupňů Celsia. Průměrné teploty se v největším státě USA od poloviny minulého století zvýšily o dva stupně Celsia.
Miliardář Karel Komárek zavětřil velkou příležitost. Jeho energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání zkapalněného oxidu uhličitého hluboko pod zem.
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. První dva vědci byli vyznamenáni za svou práci na vytváření fyzikálních modelů zemského klimatu a za to, že spolehlivě předpověděli globální oteplování. Třetí z vědců prestižní cenu dostal za svůj příspěvek k teorii náhodných fyzikálních procesů.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
Státní zemědělský intervenční fond je připravený pozastavit vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert, pokud se vlastník holdingu předseda hnutí ANO Andrej Babiš stane premiérem a nadále bude ve střetu zájmů. Uvedl to generální ředitel SZIF Petr Dlouhý.
Němečtí pracovníci ve skladech amerického internetového prodejce Amazon na tzv. černý pátek (Black Friday) stávkují. Narušením provozu v tento klíčový den slevových akcí chtějí prosadit kolektivní smlouvu. Informuje o tom agentura Reuters. Nespokojeni jsou i v obchodech španělského řetězce Zara.
Ředitelství silnic a dálnic získalo územní rozhodnutí pro první část středočeské dálnice D3 mezi Voračicemi a Novou Hospodou. Stavba má začít v roce 2028 a potrvá čtyři roky. Předpokládané náklady jsou 18,5 miliardy Kč bez DPH, informoval dnes Jiří Veselý z ŘSD. Dostavba D3 má řadu odpůrců, vadí jim, že dálnice povede turisticky atraktivním Posázavím. ŘSD a ministerstvo dopravy jejich výtky odmítají.
Domácnosti si příští rok za regulovanou část ceny 🔋🔋🔋energií připlatí desítky korun. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem má oproti letošku vzrůst v průměru procenta, u plynu o 4,7 procenta. Na dnešní tiskové konferenci to řekl předseda Rady ERÚ Jan Šefránek.