Německá vláda Olafa Scholze zvýšila rozpočet zvláštního fondu pro klima a transformaci na 212 miliard eur (asi 5,14 bilionu korun). Peníze půjdou v následujících čtyřech letech do šesti hlavních oblastí, které jsou podle kabinetu zásadní pro přechod Německa k bezemisní ekonomice, uvedla agentura Bloomberg.
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Planetě Zemi dochází čas. Úrovně kritického oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí dosáhne už v příštím desetiletí, konstatuje Šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
„Časy se mění, ocel je věčná.“ Tak zní proslulý výrok připisovaný globálnímu ocelářskému magnátovi Lakshmimu Mittalovi. Neplatí však stoprocentně – ocel možná opravdu je věčná, ale také prochází změnami. Teď se třeba má stát „zelenější“. Nové technologie začínají tuto objednávku plnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Americký miliardář a spoluzakladatel softwarové společnosti Microsoft Bill Gates investuje do australského technologicko-klimatického start-upu. Jde o firmu, která pracuje na zmírnění emisí metanu pocházejícího ze zažívacího traktu krav, informovala dnes BBC. Gates už se delší dobu otevřeně vyjadřuje k dopadům výroby masa na životní prostředí.
K Novému roku míváme často předsevzetí typu „změníme něco, co se nám ještě nikdy změnit nepovedlo“. Mladá americká společnost Make Sunsets si v tom klade vysoké cíle – nabízí, že ochladí Zemi, na níž se už kvůli oteplování mění klima. A už si za to chce nechat platit. Nejlepší však v tuto chvíli spíše bude zchladit horké hlavy.
Německo má na konci letošního roku podle svého závazku ukončit provoz všech tří dosud fungujících jaderných reaktorů. Jestli k tomu dojde bude ještě otázkou pro německé politiky a celou tamní společnost. Vyděšenou představou, že nebude mít v zimě ruský plyn.
Londýn a spolu s ním celá Velká Británie má za sebou rekordně horké dny. Naštěstí pro celou zemi vlna veder netrvala příliš dlouho. Ostrovní království prostě extrémní teploty nezvládá. „Na tohle nejsme vůbec připraveni,“ přiznal i bývalý premiér Ed Milliband, který má nyní na starost boj s klimatickými změnami.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Chladná letní noc na francouzském pobřeží Středozemního moře, se změnila v „klimatické peklo“, když silný poryv horkého větru způsobil, že teploty vystoupaly na 37 stupňů Celsia z 22 stupňů během tří hodin. Tento vzácný atmosférický jev je známý jako heat burst (tepelný výbuch), který se projevuje krátkým, ale silným nárazem větru a náhlým zvýšením teploty.
Porota dospěla k verdiktu. Závěr je zdrcující. Nová zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu je litanií nedodržených klimatických slibů. Je to spis plný hanby, zaznamenávající prázdné sliby, které nás pevně usazují na cestu ke světu, kde se nedá žít. Tak komentoval zjištění týmu více než 200 vědců generální tajemník OSN António Guterres.
Téměř tři čtvrtiny hotelů na Kubě už musely zavřít❌ kvůli americkým sankcím a ropnému embargu, které letos výrazně zhoršilo ekonomickou krizi. O uzavření hotelů informovala podle agentury AFP tento týden kubánská vláda. Premiér Manuel Marrero také oznámil, že z Kuby odešlo už sedm mezinárodních společností, které provozovaly polovinu hotelů v zemi.
Číst více
