Grónsko taje příliš rychle. Představuje to riziko pro životní prostředí
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.
Výzkum uvádí, že velké plochy ledu nahradily od 80. let 20. století neúrodné skály, mokřady a keřové porosty. Tento vývoj tak mění životní prostředí. Analýza satelitních záznamů ukázala, že během posledních třiceti let roztálo odhadem 11 tisíc kilometrů čtverečních grónských ledovců a ledové pokrývky. Vegetace se rozšířila na více než dvojnásobek plochy, kterou pokrývala v době zahájení studie.
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Alpy přišly o rekordní množství ledovců. Kvůli extrémnímu horku a suché zimě
Money
V Grónsku téměř čtyřnásobně vzrostl počet mokřadů, které jsou zdrojem emisí metanu. Ústup ledu podle vědců způsobuje vyšší teplota vzduchu. Od 70. let 20. století se zmíněná oblast otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr.
Existují známky toho, že zvýšená plocha vegetace má za následek další tání ledu, vyplývá ze studie. „Vidíme známky toho, že úbytek ledu vyvolává další reakce, které povedou k pokračování úbytku ledu a dalšímu ozelenění Grónska,“ poznamenal spoluautor výzkumu Jonathan Carrivick.
Vědci na základě poznatků vytvořili model umožňující předvídat oblasti Grónska, které v budoucnosti pravděpodobně postihnou „výrazné a zrychlené“ změny.
V Dubaji se v těchto dnech scházejí politici a klimatičtí odborníci, aby zamezili dalšímu plundrování planety. Jen tak od stolu to ale nepůjde. Pro změnu je důležitá politická vůle, ale i součinnost celého světa.
Karel Pučelík: Proč s námi alarmující klima nic nedělá?
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
