Zajímá nás
Grónsko taje příliš rychle. Představuje to riziko pro životní prostředí
V Grónsku se objevuje nová vegetace na značně velkých plochách, na kterých předtím roztála ledová pokrývka. Tyto proměny představují riziko v podobě zvýšených emisí skleníkových plynů a stoupání mořské hladiny, uvedl server The Guardian s odkazem na studii publikovanou v časopise Scientific Reports.
Výzkum uvádí, že velké plochy ledu nahradily od 80. let 20. století neúrodné skály, mokřady a keřové porosty. Tento vývoj tak mění životní prostředí. Analýza satelitních záznamů ukázala, že během posledních třiceti let roztálo odhadem 11 tisíc kilometrů čtverečních grónských ledovců a ledové pokrývky. Vegetace se rozšířila na více než dvojnásobek plochy, kterou pokrývala v době zahájení studie.
Loňský rok byl v Evropě druhým nejteplejším v měřené historii a provázela ho řada klimaticky extrémních jevů. Kombinace vůbec nejteplejšího léta a suché zimy vedla k rekordnímu úbytku alpských ledovců. V klimatické zprávě za rok 2022 to uvedla agentura Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus. Evropa podle ní zaznamenala vůbec nejvyšší počet hodin slunečního svitu, což na jednu stranu přineslo nebývalou produkci elektřiny ze solárních zdrojů, na druhé straně však zvýšené riziko pro lidské zdraví.
Alpy přišly o rekordní množství ledovců. Kvůli extrémnímu horku a suché zimě
Money
V Grónsku téměř čtyřnásobně vzrostl počet mokřadů, které jsou zdrojem emisí metanu. Ústup ledu podle vědců způsobuje vyšší teplota vzduchu. Od 70. let 20. století se zmíněná oblast otepluje dvakrát rychleji, než je světový průměr.
Existují známky toho, že zvýšená plocha vegetace má za následek další tání ledu, vyplývá ze studie. „Vidíme známky toho, že úbytek ledu vyvolává další reakce, které povedou k pokračování úbytku ledu a dalšímu ozelenění Grónska,“ poznamenal spoluautor výzkumu Jonathan Carrivick.
Vědci na základě poznatků vytvořili model umožňující předvídat oblasti Grónska, které v budoucnosti pravděpodobně postihnou „výrazné a zrychlené“ změny.
V Dubaji se v těchto dnech scházejí politici a klimatičtí odborníci, aby zamezili dalšímu plundrování planety. Jen tak od stolu to ale nepůjde. Pro změnu je důležitá politická vůle, ale i součinnost celého světa.
Karel Pučelík: Proč s námi alarmující klima nic nedělá?
Názory
Magazín newstream CLUB
Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.
Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba.
Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.
Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
