Evropské protinávrhy k 28bodovému mírovému plánu pro Ukrajinu, který vypracovaly Spojené státy, na první pohled nejsou konstruktivní a pro Moskvu nebudou fungovat. Řekl to poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Mnohé body amerického mírového plánu se ale podle něj zdají být přijatelné, cituje ho agentura Reuters.
Americký návrh mírového plánu, který má ukončit ruskou válku proti Ukrajině, předpokládá, že okupovaný Krym a také celé oblasti Doněcká a Luhanská na východě Ukrajiny budou de facto uznány za ruské, a to i Spojenými státy. Chersonská oblast a Záporožská oblast na jihu země pak mají být rozděleny podle současné frontové linie, uvedla agentura AFP, která kopii plánu viděla. Plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země. Napsala to agentura AP, která měla rovněž možnost do návrhu nahlédnout a podle níž by to znamenalo zásadní vítězství pro Moskvu, jež vnímá NATO jako možnou hrozbu.
Ukrajina by neměla na dosah vítězství proti Rusku, ani kdyby dostávala více peněz a více zbraní, uvedl americký viceprezident J.D. Vance. Podle něj je cílem návrhu americké dohody zastavit zabíjení a zachovat ukrajinskou suverenitu. Kritiky, které se snesly na plán, jsou podle něj nepochopení reality či nedorozuměním.
Evropská unie má jednoduchý dvoubodový plán: oslabit Rusko a podporovat Ukrajinu. Řekla po jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU bude pracovat na dalších sankcích proti ruské stínové flotile, oznámila mimo jiné.
Organizace Human Rights Watch ve zveřejněné zprávě obvinila izraelskou armádu z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných na Palestincích z uprchlických táborů na okupovaném Západním břehu Jordánu. HRW též vyzvala mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavá opatření, která by izraelské představitele pohnala k odpovědnosti a zastavila násilí.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zkritizoval nový mírový plán pro Ukrajinu, který měl odsouhlasit americký prezident Donald Trump. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny, s čímž česká diplomacie nesouhlasí.
Japonská ekonomika, již oslabená americkými cly a poklesem investic do nemovitostí, čelí dalšímu úderu kvůli eskalujícímu diplomatickému napětí mezi Tokiem a Pekingem. Diplomatický rozruch vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová, když začátkem měsíce zákonodárcům řekla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit samu existenci Japonska a vyvolat jeho vojenskou reakci. Podle čínské strany šlo o hrubé vměšování do jejích vnitřních záležitostí.
Ukrajina bude v příštím roce potřebovat na 70 miliard eur, tedy 1,7 bilionu korun, finanční pomoci. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v dopise členským zemím, ze kterého cituje agentura AFP. Podle von der Leyenové státy EU mají tři způsoby, jak pokrýt tuto potřebu. Jeden ze způsobů počítá s využitím ruského zmraženého majetku, což šéfka EK sdělila minulý týden i europoslancům.
Ukrajina pracuje na obnovení výměn válečných zajatců s Ruskem a v tomto směru se koná řada schůzek a jednání. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov oznámil, že Kyjev a Moskva obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod.
Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, řekl v rozhovoru pro AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Faktické rozdělení Pásma Gazy na oblast kontrolovanou Izraelem a část ovládanou Hamásem se do budoucna jeví jako čím dál pravděpodobnější možnost, když selhává úsilí o prosazení plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na trvalé ukončení války nad rámec současného příměří. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na téměř dvě desítky zdrojů.
Ceny ropy 🛢 na světových trzích na začátku týdne klesají 📉. Reagují mimo jiné na zprávu, že rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem v jejich konfliktu přinesly pokrok a že Hormuzský průliv zůstává otevřený. Uvedl to americký viceprezident J. D. Vance. Cena severomořské ropy Brent se obchoduje za 77,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI za 73,50 dolaru za barel.
