Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135 tisíc mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.
Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.
Moldavané si zvolili demokracii a budoucnost v Evropě navzdory tlaku Ruska, uvedl dnes předseda Evropské rady António Costa v reakci na výsledek tamních voleb. Podporu Moldavsku po nedělních volbách, v nichž zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS), již vyjádřili také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron či polský premiér Donald Tusk.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla zajít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP. Za velký posun Trumpova slova označil také Zelenskyj.
OSN podle amerického prezidenta Donalda Trumpa financuje útoky na západní země a jejich hranice podporou migrace. OSN má invaze zastavovat, ne je financovat, prohlásil dnes Trump na Valném shromáždění OSN, kde světovou organizaci opakovaně tvrdě kritizoval. Řekl také, že Evropa je ve vážných problémech, protože do ní proudí „nelegální přistěhovalci“, a nikdo s tím nic nedělá. Vaše země jdou do pekla, řekl.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina, uvedl mluvčí Evropské komise. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
Polsko sestřelí jakékoliv ruské letadlo nebo dron, pokud takový stroj naruší jeho vzdušný prostor, řekl polský premiér Donald Tusk podle serveru Politico. Tusk se takto vyjádřil v návaznosti na řadu incidentů, kdy ruské drony nebo válečná letadla vnikly do vzdušného prostoru NATO.
Rusko se podle několika nezávislých vyšetřování připravuje na zásahy do moldavských parlamentních voleb, které se uskuteční tuto neděli 28. září. Dokumenty ukazují, že Kreml vypracoval komplexní strategii s cílem oslabit proevropskou orientaci země a podlomit pozici prezidentky Maii Sandu i její vládní Strany akce a solidarity (PAS). Plán byl dokončen na jaře letošního roku a je koordinován přímo z Moskvy.
KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly agentury Reuters AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.
