Ruský prezident Vladimir Putin měl přibližně padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou. Vyplývá to z informací ruských tiskových agentur a poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurije Ušakova.
Rusko vypustilo na Ukrajinu 315 dronů a sedm raket. Podle agentury Reuters to oznámilo ukrajinské letectvo s tím, že hlavním cílem útoku byl Kyjev, drony ale mířily mimo jiné i na Oděsu. Útoky připravily v obou městech tři lidi o život, uvedly ukrajinské úřady.
Šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) Bruno Kahl varuje před podceněním ruských záměrů vůči Západu a NATO. Ukrajina je pro Moskvu jen první krok na cestě na Západ, řekl Kahl v podcastu Table.Today.
Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně 13 letadel a další poškodila. Uvedl to Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě.
Severní Korea umožnila Rusku zvýšit počet raketových útoků na kritickou ukrajinskou civilní infrastrukturu tím, že dodala do Ruska více než 20 tisíc kontejnerů s municí. Moskva na oplátku poskytla Pchjongjangu údaje, které KLDR umožnily zlepšit výkonnost raket. Vyplývá to z první zprávy, kterou zveřejnil mezinárodní tým, jenž vznikl loni v říjnu s cílem dohlížet na dodržování sankcí proti Severní Koreji, napsala agentura Reuters.
Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. V rozhovoru se stanicí WDR to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. Kreml toto rozhodnutí kritizoval jako nebezpečné.
Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Ukrajinská a ruská strana aktuálně provádí dosud největší výměnu zajatců. Ti z Ruska, kteří pobývali v zajateckých táborech na Ukrajině, si v nich mohli přivydělat.
Británie, Francie a Kanada nebudou nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ Netanjahuovy vlády a přijmou „konkrétní kroky“ včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters s odvoláním na společné prohlášení lídrů tří zemí.
Svět posledních let není přívětivým místem. Geopolitické napětí, pandemie, války, chudoba, obchodní válka, přírodní katastrofy, vzrůstající extremismus, populisté ve vedení. Zkrátka žádná sláva. Přesto se najdou tací, kteří i přes současné chmury dokáží myslet pozitivně. Jedním z nich je zakladatel firmy Microsoft Bill Gates. Věří, že za dvacet let bude svět zase v pohodě.
Firma, která neroste, je mrtvá. Ví to lídři ve firmách a vědí to i lídři v katolické církvi, kteří se sešli k současnému konkláve. Před novým papežem stojí mnoho výzev. Jednou z nich je zastavení pokračující sekularizace Evropy. A nejen to. Katolická církev má potenciál dosáhnout na téměř 4 miliardy věřících po celém světě. To je těžko představitelná, a přesto reálná globální síla.
