Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.
Důvěra v tuzemskou ekonomu setrvala letos v červnu na dlouhodobě nadprůměrné úrovni. Vykázala hodnotu 100,1 bodu, přičemž hodnota 100 odpovídá dlouhodobému průměru let 2003 až 2024.
Mezi Íránem a Izraelem platí od dnešních 7:30 teheránského času (6:00 středoevropského letního času) příměří. Podle agentury DPA o tom informují íránská média. Podle íránské televize byl klid zbraní nepříteli vnucen. O začátku příměří psal na své sociální síti Truth Social také americký prezident Donald Trump, který zároveň vyzval k jeho dodržování. S příměřím již souhlasil i Izrael.
Írán vyslal rakety na americkou základnu Al-Udajd v Kataru a označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Íránské revoluční gardy uvádí, že americkou základnu zasáhlo celkem šest raket, což jiné zdroje ale nepotvrdily. Kataru, který věc označil za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu či Francie.
Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku. Uvedla to ruská státní agentura TASS. Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
Po celní politice prezidenta USA Donalda Trumpa je současný konflikt na Blízkém východě další nejistotou pro podnikatelský sektor, řekl hlavní ekonom Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek. Konkrétní dopady teď podle něj nelze odhadnout, nicméně hrozí skokové zvýšení cen ropy. To by ale nejspíš nebylo takové jako po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022, uvedl Čížek.
Íránské jaderné zařízení ve Fordo, které o víkendu spolu s dalšími dvěma íránskými jadernými provozy bombardovaly Spojené státy, bylo zřejmě značně poničeno, řekl na mimořádném zasedání Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) šéf této organizace Rafael Grossi. Dodal ale, že přesný rozsah škod ve Fordo nezná nikdo, ani MAAE. Vyzval také všechny strany konfliktu k návratu k jednání.
Světové akciové trhy jsou po amerických útocích na Írán a dalších vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem napjaté a na situaci reagují poklesem, řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Německý index DAX na začátku obchodování odepisoval téměř 0,2 procenta, širší index akcií firem z eurozóny Euro Stoxx 50 odepisoval ještě o trochu víc.
Akce Spojených států vůči íránským jaderným zařízením donutila tamního ministra zahraničí Abbáse Arakčího k cestě za jedním z mála globálních spojenců. V Moskvě již proběhla schůzka mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Španělsko požádá členské státy EU, aby schválily okamžité pozastavení asociační dohody EU s Izraelem. Před jednáním v Bruselu to uvedl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Šéf diplomacie chce rovněž žádat o schválení embarga na zbraně prodávané Izraeli a schválení sankcí vůči osobám, které narušují úsilí o dvoustátní řešení, tedy vzniku palestinského státu vedle Izraele.
Americký prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu. Učinil tak na své sociální síti Truth Social, přestože několik představitelů jeho administrativy dříve zdůraznilo, že změna režimu není cílem amerických úderů na íránská jaderná zařízení, píše agentura AFP. Spojené státy v noci na neděli letecky zaútočily na tři zařízení ve Fordo, Natanzu a Isfahánu, a přímo se tak zapojily do izraelských úderů trvajících od 13. června, jejichž cílem je zničit íránský jaderný program.
