Kvalita espressa přestala být otázkou talentu jednotlivce. Ve světě, kde se káva připravuje napříč kancelářemi, hotely a veřejnými prostory, přebírají kontrolu technologie, data a automatizace.
Vegetariánská a veganská jídla přestávají být pomalu a jistě pouhým doplňkem menu a stávají se plnohodnotným gastronomickým i byznysovým pilířem. Moderní restaurace ukazují, že práce se zeleninou, fermentací a lokálními surovinami je cestou k vyšší kvalitě, stabilnějším nákladům i širšímu publiku. Pražské bistro KRO patří mezi podniky, které tento posun ilustrují v praxi.
Ceny v gastronomii rostou rychleji než inflace, personál chybí a zákazníci mění své návyky. Zatímco restaurace bojují o přežití, institucionální gastronomie se stává klíčovým polem budoucího růstu. Co to znamená pro provozovatele i jejich dodavatele?
České pohostinství je málo data-driven, tvrdí technologická společnost Piano, která chce z gastra udělat zdravější byznys. Do provozu přidat více automatizace a umělé inteligence. Její řešení už používají špičkové podniky jako Ambiente, Zátiší Group, Kolkovna nebo gastroaliance Together.
Skupina Ambiente letos patřila k nejúspěšnějším hráčům gastronomického průvodce Gault&Millau pro Českou republiku.
Absence pěti čepic neznamená stagnaci. Naopak. Výsledky prestižního Gault&Millau 2026 ukazují, že se česká gastronomická špička rozšiřuje.
Ještě před pár lety byl Filip Sajler spojovaný především s cateringem a firemními kantýnami. Dnes stojí za technologickým projektem Eat Smart, který v roce 2025 ztrojnásobil objem prodejů a rozšířil síť chytrých lednic po celém Česku. Cíl? Nahradit klasické kantýny a zamířit do zahraničí.
Večeře, která nezačíná u stolu, ale už ve dveřích. Wood & Steak na Vinohradech sází na klid, poctivou surovinu a řemeslo bez pozlátka. Výsledkem je steakový zážitek, který nestaví na efektech, ale na detailech.
Česká gastronomie prochází nejtvrdší selekcí za posledních deset let. Přestože tržby podniků loni meziročně vzrostly, po započtení inflace se sektor už třetí rok po sobě reálně propadá. Oproti roku 2022 vydělává zhruba o desetinu méně. Rostoucí náklady, tlak na marže i proměna chování zákazníků přepisují zavedená pravidla a čím dál zřetelněji oddělují úspěšné podniky od těch, které z trhu mizí.
Průměrná cena poledního menu v Česku se v prosinci 2025 vyšplhala na 199 korun. Oproti předchozím letům se tempo zdražování výrazně zpomalilo a místy se téměř zastavilo. Vyplývá to z dat společnosti Edenred. Přesto tlak na rodinné rozpočty nepolevil a oběd se stal položkou, kterou lidé sledují citlivěji než dřív.
Misky na dopravním pásu, roboti dávkují ingredience, lidé jen kontrolují. Wonder chce přepsat pravidla gastronomie. Jenže jídlo není balík z e-shopu – a zákazníci to cítí.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
