Ještě před pár lety byl Filip Sajler spojovaný především s cateringem a firemními kantýnami. Dnes stojí za technologickým projektem Eat Smart, který v roce 2025 ztrojnásobil objem prodejů a rozšířil síť chytrých lednic po celém Česku. Cíl? Nahradit klasické kantýny a zamířit do zahraničí.
Holešovická tržnice se stává dalším klíčovým bodem pražské gastronomie. Ambiente tu rozvíjí koncept postavený na zavedených značkách a sdíleném dvorku.
Na Pankráci vznikla restaurace, která dává bramborám hlavní roli. Nejde o trik, ale o promyšlený koncept, kde se z obyčejné suroviny stává plnohodnotný gastronomický zážitek – od předkrmů až po dezerty.
Z kuchyní Perfect Canteen se během pár let stal jeden z nejzajímavějších gastronomických příběhů v Česku. A Filip Sajler posouvá laťku výš, s projektem Eat Smart buduje food-tech budoucnosti, který propojuje poctivé vaření, technologii a efektivní byznys. Sází na vývary bez aditiv, čerstvé hotovky, vlastní chytrou ledničku a hlavně filozofii, že kvalita je vždy na prvním místě.
Vinograf má za sebou nepovedenou expanzi, uzavírání poboček i zásadní restart. Dnes se soustředí výhradně na Senovážné náměstí, kde chce nabídnout špičkové víno, plnohodnotnou kuchyni a uvolněnou atmosféru. „Nejdřív musíte zvládnout jedno místo dokonale, teprve pak se můžete bavit o růstu,“ říká spolumajitel podniku Radovan Kubáč.
Ještě na začátku tisíciletí byla káva v Česku především rutinou. Doma i v kanceláři vládl turek, v restauracích rychlé presso z automatu. Chuť se neřešila. Důležité bylo dát si kávu. Rychle. Pravidelně. Dnes je situace jiná. Ptáme se, odkud káva pochází, kdy byla pražená a jak byla připravená. Řešíme mlýnek, vodu i recept. A vedle espressa nebo filtru se v menu stále častěji objevuje matcha. Česká kávová kultura mezi lety 2000 a 2025 prošla zásadní proměnou, chuťovou, ekonomickou i kulturní.
Ještě nedávno stačilo, aby porce byla velká. Dnes řešíme původ surovin, atmosféru i rytmus večera. Česká gastronomie za posledních pětadvacet let urazila cestu, která změnila nejen restaurace, ale i naše očekávání.
Pizza je symbolem italské kuchyně. V přepočtu na hlavu však trhá rekordy oblíbenosti někde úplně jinde. Popularitě ale vděčí lehce bizarní lokální variantě, nad kterou by neapolští pizzaři nejspíš pozvedávali obočí. Ve své domovině je ale fenoménem, který je pro některé láskou, pro jiné zase „mraženým zlem“. Tipnete si, kde to je?
Málokteré jídlo v Česku dokáže rozpoutat tak vášnivou debatu jako bramborový salát. S hráškem, nebo bez? S jogurtem, nebo jedině s poctivou majonézou? A co teprve uzenina, která je pro jedny nostalgickou vzpomínkou na dětství, pro jiné kulinářské rouhání.
Vánoce mimo domov už dávno nejsou nouzovým řešením. Pražské restaurace a hotely dnes nabízejí sváteční menu, která kombinují tradici, moderní gastronomii i klidnou atmosféru. Od slavnostních večeří přes fine dining až po uvolněné brunchové formáty – možností, jak si ušetřit čas i nervy, je víc než dost.
Než se štědrovečerní stůl v českých zemích zaplnil kaprem a bramborovým salátem, patřili k Vánocům i šneci. Dnes je vnímáme jako francouzskou delikatesu nebo gastronomickou kuriozitu, ve skutečnosti ale šlo o běžnou součást vánočního jídelníčku – zejména v době, kdy se Štědrý den striktně dodržoval jako postní.
