Chodský Mekáč, který není „mekáč“, je zpět. S novými majiteli, burgery i rozvozem
Více než rok zůstávalo výdejní okénko zavřené. Po dílčích úpravách a změně majitele ale Chodský Mekáč letos před sezónou znovu otevřel. Známé domažlické občerstvení rozšířilo nabídku burgerů, začalo využívat sociální sítě a nově sází také na rozvoz. A zákazníci se postupně vracejí.
Z výdejního okénka voní maso z grilu, smažený sýr a čerstvě připravené hranolky. Před stánkem se zastavují lidé pro rychlý oběd i něco malého na cestu. Chodský Mekáč, který byl svého času oblíbenou zastávkou domažlických školáků, cestujících i zaměstnanců z okolí, po více než roční přestávce znovu ožil.
Nejde ovšem jen o prosté znovuotevření původního podniku. Občerstvení převzali noví majitelé, kteří provedli dílčí úpravy a rozhodli se známému místnímu názvu vdechnout nový život.
Burčák už nemusí znamenat sladký nápoj v PET lahvi od stánku u silnice. V Mikulově se z něj stejně jako z vína stává součást moderní gastronomie. A není sám. Město pod Pálavou se v posledních letech proměnilo v jednu z nejzajímavějších gastronomických destinací jižní Moravy. Vedle vinařství tu rostou moderní restaurace, bistra, kavárny i podniky oceňované průvodcem Gault&Millau.
Burčák už není jen sladké pití z petky. V Mikulově ho povýšili jako víno a českou klasiku
Enjoy
„Nabídka se zvětšila a zájem znovu roste. Jinak je sortiment stabilní. Hlavní změnou jsou noví majitelé a zaměstnanci,“ říká muž za výdejním okénkem Chodského Mekáče.
Nabídka je širší, klasika zůstala
Základem jídelního lístku nadále zůstává to, s čím si místní Chodský Mekáč dlouhodobě spojují – burgery, hranolky, smažený sýr a grilované klobásy. Noví provozovatelé však sortiment rozšířili a přidali další druhy burgerů i lehčí jídla pro zákazníky, kteří nemají chuť na klasickou porci rychlého občerstvení.
Právě stabilní nabídka může být jednou z výhod obnoveného podniku. Zákazníci vědí, co mohou od Chodského Mekáče čekat. Současně ale dostávají větší výběr než v minulosti.
Školní oběd dnes rodiče zpravidla vyjde na 30 až 45 korun. Za tuto cenu mají jídelny připravit polévku, hlavní chod, nápoj a často také ovoce či salát – a navíc přesvědčit děti, aby jídlo neskončilo v odpadu. Chystaná reforma má přinést více zeleniny, luštěnin, ryb a celozrnných obilovin a ubrat cukr, sůl či uzeniny. Povinně se však nový spotřební koš začne používat až v září 2027.
Oběd za čtyřicet korun a boj o prázdný talíř. Revoluce ve školních jídelnách se odkládá
Politika
Před více než deseti lety patřily mezi nejžádanější položky hamburgery, tortilly a panini. Hosté si ale objednávali také řízek nebo smažený sýr. Významnou část zákazníků tehdy tvořili školáci, kteří do občerstvení mířili pro svačinu nebo rychlý oběd.
Chodský Mekáč totiž původně sídlil naproti Základní škole Komenského 17, později byl jeho název spojen také s občerstvením u domažlického nádraží. Původní internetové profily jsou dnes vedeny jako neaktivní. Letošní otevření je proto především novou kapitolou známé místní značky.
Nový směr: sociální sítě
Jednou z nejviditelnějších změn je způsob, jakým podnik se zákazníky komunikuje. Chodský Mekáč začal na jaře pravidelně zveřejňovat nabídku na Facebooku a Instagramu. Zatímco dříve se pověst podobných stánků šířila hlavně mezi spolužáky, kolegy a místními obyvateli, dnes hrají podstatnou roli právě sociální sítě.
Sedmero bylin, hrst jehličí, pár špendlíků a trochu sena. Lístky plané růže, mařinka vonící vanilkou a křídlatka utržená u řeky. To nejsou ingredience z hodiny lektvarů ve slavných Bradavicích, ale suroviny, které dnes potkáte na talířích špičkových českých restauracích.
Lanýže stranou. V českém fine diningu frčí seno, jehličí i plevel
Enjoy
K tomu přibyla také možnost rozvozu. Chodský Mekáč se tím přizpůsobuje proměně stravovacích návyků, kterou v posledních letech urychlily objednávkové platformy a rostoucí zájem o dovážku hotového jídla.
„Mekáč“, který není McDonald’s
Podnik dlouhodobě těží také ze svého snadno zapamatovatelného názvu. V době, kdy Domažlice neměly pobočku amerického řetězce McDonald’s, měly vlastní „mekáč“ – chodský.
Domažlická nabídka rychlého občerstvení je dnes výrazně pestřejší než před deseti lety. Burgerům konkurují pizza, kebab, wrapy nebo šavarma, podniky nabízejí domácí omáčky, saláty a další lehčí varianty. Základní očekávání zákazníků se však příliš nezměnilo: jídlo má být připravené rychle, má zasytit a mělo by se dát snadno odnést s sebou.
Molekulární gastronomie, exotické ingredience, místo omáček pěny. Nové koncepty a odvážné experimenty. Gastronomie posledních dvaceti let byla neustálým hledáním nového. Dnes se však její směřování viditelně mění. Po letech experimentů přichází trend zdaleka možná nejzajímavější – návrat k podstatě, k tradičním surovinám a receptům. Zpátky ke kořenům.
Glosa Petry Martínkové: Česká kuchyně není retro. Vrací se lehčí, modernější a sebevědomější
Názory
Vedle moderního fast foodu se v Domažlicích stále drží i tradiční české rychlé občerstvení. Chlebíčky, sekaná, řízky, saláty nebo ruská vejce nezmizely, pouze oslovují trochu jinou skupinu zákazníků. Burgery a hranolky vyhledávají především mladší lidé, klasické svačiny mají své příznivce zejména mezi střední a starší generací.
Návrat Chodského Mekáče je příběhem znovuotevřeného stánku. Ukazuje také, že známé místní jméno může přežít dlouhou přestávku i změnu majitele. Stačí upravit provozovnu, rozšířit nabídku, zapnout sociální sítě. Nejdůležitější ale bylo znovu rozpálit gril.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
