Německý kancléř Friedrich Merz se ocitl pod silným tlakem Donalda Trumpa. Americký prezident nejprve pohrozil stažením tisíců vojáků z Německa a poté zamířil na další citlivé místo Berlína: automobilový průmysl. Nová cla na evropská auta a nákladní vozy mají tvrdě dopadnout právě na exportně orientovanou německou ekonomiku.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí kritice za výrok o tom, že by se mělo z Německa do vlasti vrátit 80 procent Syřanů. Pronesl ho v pondělí na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou a doplnil, že je to prezidentovo přání. Kritika na kancléře míří nejen z řad levicové opozice či zdravotnických organizací, ale také od koaličního partnera sociální demokracie (SPD) a dokonce i z vlastní strany. Merz později uvedl, že výrok pocházel od prozatímního syrského prezidenta Ahmad Šara.
V německé spolkové vládě se diskutuje o zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty ze současných 19 na 21 procent. Dopad na české hospodářství by nebyl významný. Pocítili by jej ale lidé jezdící k našim sousedům za nákupy.
Německo společně s partnery v Evropské unii mapuje slabiny americké ekonomiky a dodavatelských řetězců, aby bylo připraveno na případné budoucí spory se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg chce Berlín vytvořit mezi členskými státy shodu na tom, jak využít evropský vliv, pokud by se vztahy s Bílým domem vyostřily.
Německo se nebude vojensky podílet na zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Robem Jettenem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že íránská válka, která plavbu přes průliv narušila, není záležitostí Severoatlantické aliance. Spojené státy a Izrael podle něj před útokem na Írán z konce února s NATO akci nekonzultovaly.
Německý kancléř Friedrich Merz začíná měnit svůj postoj k válce s Íránem. Zatímco ještě minulý týden stál po boku amerického prezidenta Donalda Trumpa a podporoval cíle americko-izraelské operace, nyní varuje před ekonomickými a bezpečnostními dopady konfliktu na Evropu.
Visegrádská čtyřka nyní podle Andreje Babiše nefunguje kvůli napětí mezi Polskem a Maďarskem. Skupina ale má stále smysl, řekl český premiér po jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
Německý kancléř Friedrich Merz chce zabránit tomu, aby Andrej Babiš zavedl Česko příliš hluboko do maďarsko-slovenského tábora. Před návštěvou českého premiéra v Berlíně to ve svém ranním přehledu napsal web Politico. Skřípat by to na dnešní schůzce mohlo podle něj v debatě o Ukrajině či emisních povolenkách ETS2.
Asijsko-pacifický výbor německých podniků varoval před destabilizačními a nepoctivými obchodními praktikami Číny, a to krátce před plánovanou cestou německého kancléře Friedricha Merze do Pekingu. Podle dokumentu, k němuž získala přístup agentura Reuters, vlivné německé podnikatelské sdružení obviňuje Peking z vytváření nadbytečných výrobních kapacit, rozsáhlých subvencí a politicky motivované regulace zahraničního obchodu.
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že si Evropa nemůže dovolit být ve vztazích se stále nepřátelštějšími Spojenými státy sentimentální. Podle agentury AFP kancléř vyzval Evropu k větší nezávislosti na svém stávajícím klíčovém spojenci a uvedl, že staré jistoty již neplatí.
Americký ministr zahraničí 👨 Marco Rubio dnes vyzval mezinárodní partnery ke společnému boji proti tomu, co označil za politický terorismus páchaný krajní levicí. Šéf americké diplomacie promluvil na konferenci ve Washingtonu, které se zúčastnili zástupci více než 60 zemí převážně z Evropy, ale také například z Asie.
Počet nových registrací čistě elektrických osobních aut v 17 klíčových evropských zemích včetně České republiky v prvním pololetí letošního roku poprvé 📈 překročil hranici jednoho milionu vozů. Za prvních šest měsíců se prodalo 1,24 milionu nových bateriových elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 33,7 procenta.
Pražská burza dnes pokračovala v 📉 poklesu. Index PX odepsal 0,52 procenta na 2581,54 bodu. Důvodem byl hlavně výprodej akcií Erste Bank, Monety Money Bank a zbrojovky Colt. Rostly naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ či Komerční banky.
E-shop s parfémy a kosmetikou Notino dosáhl v uplynulém účetním roce, který trval od května 2025 do dubna 2026, obratu 1️⃣,7️⃣6️⃣ miliardy eur (42,6 miliardy korun). Největším trhem společnosti zůstává Polsko s podílem nad 15 procent na celkovém obratu, na Česko připadá o tři procentní body méně.
Britská vláda zestátnila ocelárnu British Steel. Cílem je zachovat domácí výrobu oceli vzhledem k tomu, že se dosavadní čínský vlastník ocelárny Jingye Group rozhodl ❌ odstavit vysoké pece. Oznámilo to dnes britské ministerstvo obchodu. Rozhodnutí podle vlády ochrání tisíce pracovních míst a zajistí dodávky oceli pro důležité infrastrukturní projekty i pro obranný průmysl.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém 📜 rozhodnutí o tom dnes informovala Evropská komise.
Český občan zadržený v Číně tam byl na soukromé návštěvě, nemá vazby na jakoukoliv českou státní instituci. Novinářům to řekl ministr zahraničí 👨 Petr Macinka při své návštěvě Rakouska. Potvrdil informaci, že Čech byl zadržen kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Případ podle něj nesouvisí se zadržením čínského občana v Praze.
Švýcarská strojírenská skupina ABB se dohodla na převzetí britské společnosti Rotork, zaplatí za ni 5️⃣,5️⃣ miliardy dolarů (116,1 miliardy korun). ABB v posledních letech upravovala své portfolio především prostřednictvím prodeje částí podniku a menších akvizic. Převzetí firmy Rotork je největší akvizicí, jakou zatím ABB uskutečnila, vyplývá z dnešní tiskové zprávy podniku.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vede správní řízení kvůli ☝️ podezření ze zneužití dominantního postavení v oblasti poskytování on-line redakčního obsahu, případně zprostředkování internetové reklamy. Informoval o tom dnes v tiskové zprávě. Názvy firem v této fázi řízení neuvádí.
Ukrajina má nového premiéra, Serhije Koreckého. Pro nového předsedu vlády hlasovalo 289 poslanců, jediný byl proti, sedm se zdrželo a 21 zákonodárců nehlasovalo. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz.