Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Český ministr vnitra Vít Rakušan na síti X napsal, že opatření nebudou mít na Česko zásadní dopad. Nový německý kancléř Friedrich Merz dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní boj proti nelegální migraci včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
Německo má po půl roce opět většinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier po kancléři Friedrichovi Merzovi předal jmenovací dekrety také 17 členům jeho kabinetu. Koaliční vládu vytvořila konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Předchozí tříčlenná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze se rozpadla na den přesně před šesti měsíci.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, informují německá média. Podle rozeslané pozvánky představí koaliční smlouvu na tiskové konferenci v 15:00. Bulvární list Bild napsal, že se podařilo vyřešit i poslední spor, který se týkal daní. Rozdělená jsou už i ministerstva.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Úvodní rozhovory o vytvoření koaliční vlády mezi CDU/CSU a SPD byly v Německu úspěšně uzavřeny. Vyjednavači dosáhli dohody, píše agentura DPA. Podle lídra CDU a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze se shodli v celé řadě otázek.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. O rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Zároveň centrální bankéři naznačili, že po třetím snížení sazeb v řadě by v příštích měsících mohli uvolňování měnové politiky prozatím přerušit.
Americká společnost Amazon zaplatí italské daňové správě 511 milionů eur 💶 (12,4 miliardy korun), aby urovnala spor ohledně platby DPH. Napsaly to s odkazem na své zdroje agentury ANSA a Reuters. Samotný Amazon potvrdil uzavření dohody. Současně však společnosti stále hrozí trestní stíhání ze strany prokuratury.
Číst více
Česká televize 📺 bude v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, což je o sedm procent více, než byl rozpočet na letošní rok. Hlavním příjmem bude výnos z televizních poplatků ve výši 6,73 miliardy korun, tedy o 580 milionů korun, respektive o devět procent meziročně více. Za zvýšením stojí tzv. velká mediální novela, která od letošního května zvýšila televizní poplatek o 15 korun na 150 korun a rozšířila okruh poplatníků.
Maďarský parlament schválil návrh zákona, který komplikuje případné prohlášení prezidenta země za nezpůsobilého k výkonu funkce. Tento krok zákonodárného sboru, v němž má většinu koalice premiéra Viktora Orbána, vyvolal kritiku z řad opozice, podle níž se tak vláda snaží upevnit moc.
Ceny ropy dnes klesají 📉. Reagují tak na nenovější zprávu o vývoji zásob ve Spojených státech. Investoři také sledují pokrok v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou a čekají na rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o sazbách. Cena severomořské ropy Brent klesá o 0,3 procenta na 61,76 dolaru za barel 🛢. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela rovněž 0,3 procenta a prodávala se za 58,09 dolaru za barel.
Pražská burza mírně vylepšila své historické maximum 🔝. Index PX posílil o 0,18 procenta na 1563,91 bodu. Pomohly mu mimo jiné akcie Komerční banky a Monety Money Bank. Ztrácela naopak Erste Bank. Aktivita na trhu byla nízká, celkový objem obchodů zůstal pod 250 miliony korun.
Česká měna dál mírně posiluje. K euru si polepšila o tři haléře na 24,25 Kč/EUR, vůči dolaru koruna zpevnila o čtyři haléře na 20,83 Kč/USD.
Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající tomuto jevu, jako je sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě. Píše o tom deník The Washington Post (WP).
Obvodní soud pro Prahu 2 znovu nepravomocně zamítl žalobu někdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové, která žádala odškodné 8,5 milionu korun za dlouholeté trestní stíhání v kauze armádních letounů CASA. České televizi (ČT) to dnes řekla mluvčí soudu Marcela Pröllerová. Soudy žalobu bývalé ministryně zamítly i v minulosti, rozsudky ale v říjnu zrušil Nejvyšší soud (NS). Konstatoval, že v případu nebyly zohledněny klíčové okolnosti.
Prezident Petr Pavel stále počítá s tím, že se může sejít s původním kandidátem Motoristů na ministra životního prostředí Filipem Turkem. Má nicméně dlouhodobé výhrady k tomu, jak přistupuje k faktům, právu a pravidlům. Dovede si jen těžko představit, že by cokoli tento pohled mohlo změnit. Pavel to řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.