Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Nový německý ministr vnitra Alexander Dobrindt ve středu rozhodl, že napříště mohou být na pozemních hranicích odmítáni i migranti, kteří chtějí v Německu požádat o azyl. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Český ministr vnitra Vít Rakušan na síti X napsal, že opatření nebudou mít na Česko zásadní dopad. Nový německý kancléř Friedrich Merz dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní boj proti nelegální migraci včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
Německo má po půl roce opět většinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier po kancléři Friedrichovi Merzovi předal jmenovací dekrety také 17 členům jeho kabinetu. Koaliční vládu vytvořila konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Předchozí tříčlenná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze se rozpadla na den přesně před šesti měsíci.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
AfD se po únorových předčasných volbách stala ve Spolkovém sněmu druhou největší politickou silou. Značné oblibě se těší obzvláště na východě Německa.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, informují německá média. Podle rozeslané pozvánky představí koaliční smlouvu na tiskové konferenci v 15:00. Bulvární list Bild napsal, že se podařilo vyřešit i poslední spor, který se týkal daní. Rozdělená jsou už i ministerstva.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Úvodní rozhovory o vytvoření koaliční vlády mezi CDU/CSU a SPD byly v Německu úspěšně uzavřeny. Vyjednavači dosáhli dohody, píše agentura DPA. Podle lídra CDU a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze se shodli v celé řadě otázek.
Úrok na německých státních dluhopisech prudce vyskočil. Německu se tak prodraží splácení státního dluhu.
Pražský magistrát získá od ruzyňského letiště pozemky a budovu v sousedství Střední odborné školy civilního letectví, které využije pro její rozšíření. Transakci dnes schválila městská rada. Podle radního pro majetek Adama Zábranského (Piráti) město letišti za nemovitosti poskytne méně hodnotné pozemky a k tomu doplatí 1️⃣1️⃣8️⃣ milionů korun bez DPH.
Ostravské hutní společnosti Vítkovice Steel 📉 klesly v loňském roce tržby o 1,55 miliardy na 10,56 miliardy korun. Pokles představoval 12,8 procenta. Hospodaření podniku skončilo ztrátou 79 milionů korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. V roce 2023 měla firma zisk 330,8 milionu korun, předtím byla ve ztrátě dlouhá léta.
Slovenská mediální skupina Joj Group bude ode dneška v Česku vysílat dokumentární 📺 televizní stanici Joj svět v českém jazyce. Stanice bude nabízet paralelní dokumenty vysílané na slovenské verzi programu, která na Slovensku vysílá dva roky. Společnost to oznámila v tiskové zprávě. V Česku nyní televize vysílala program Joj Family.
Cena stříbra k okamžitému dodání překonala další rekord, dopoledne se 📈 vyšplhala na 57,86 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Informuje o tom agentura Reuters. Od ledna už cena tohoto kovu vzrostla o více než 90 procent. Analytici upozorňují, že výnosy z držení stříbra letos překonávají ostatní drahé kovy, včetně zlata.
Partneři projektů datových center americké společnosti OpenAI si půjčili téměř 1️⃣0️⃣0️⃣ miliard dolarů (dva biliony korun), jejichž splacení závisí na úspěšnosti tohoto ztrátového start-upu. Jen firmy SoftBank, Oracle a CoreWeave už si půjčily nejméně 30 miliard dolarů, aby investovaly do OpenAI nebo její infrastruktury, vyplývá z analýzy listu Financial Times.
Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v listopadu zhoršily, tempo poklesu se ale 📉 snížilo. Pokles trvá pátý měsíc v řadě, když index nákupních manažerů (PMI) stoupl na 48 bodů z říjnových 47,2 bodu. Dnes o tom informovala společnost S&P Global. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem sektoru. Nad 50 body byl index v červnu, byl to první růstový měsíc od května 2022.
Tržby 100 největších výrobců zbraní na světě v loňském roce 📈 vzrostly o 5,9 procenta na rekordních 679 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Poptávku podpořily války na Ukrajině a v Pásmu Gazy a růst vojenských výdajů jednotlivých zemí. Nejvyšší růst ze všech firem v žebříčku přitom zaznamenala česká společnost Czechoslovak Group (CSG), jejíž tržby vzrostly o 193 procent, částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu, vyplývá ze zprávy, kterou zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
