Obřad k začátku vlády nového papeže začal známým úryvkem z evangelia podle Matouše, ve kterém se Ježíš obrací ke svému apoštolu Šimonovi, jenž se pak stane Petrem, jedním z prvních vůdců křesťanů.
Německo má po půl roce opět většinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier po kancléři Friedrichovi Merzovi předal jmenovací dekrety také 17 členům jeho kabinetu. Koaliční vládu vytvořila konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Předchozí tříčlenná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze se rozpadla na den přesně před šesti měsíci.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
Budoucí vláda si dává za úkol opět z Německa udělat evropského lídra. Plánuje snižovat daně, masivně investovat, posílit domácí firmy a najít víc peněz pro obranu. To vše ve stínu cel Donalda Trumpa a války na Ukrajině.
Německá konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se dohodly na koaliční vládě, informují německá média. Podle rozeslané pozvánky představí koaliční smlouvu na tiskové konferenci v 15:00. Bulvární list Bild napsal, že se podařilo vyřešit i poslední spor, který se týkal daní. Rozdělená jsou už i ministerstva.
Média po nedávných volbách takřka okamžitě korunovala šéfa křesťanských demokratů Friedricha Merze novým německým kancléřem. Stále je nejpravděpodobnější příští hlavou vlády, ale koaliční jednání se začínají táhnout a konzervativní program drobit, což obrazu „železného kancléře“, který se chystá rozbít odkaz Angely Merkelové, příliš nepomáhá.
Německá Spolková rada, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, dnes schválila obsáhlý finanční balík, jenž má zajistit stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Opatření navržená stranami pravděpodobné příští vlády už v úterý schválili i poslanci volené parlamentní komory, Spolkového sněmu. Právní úpravu měnící ústavu, která vyžadovala v obou komorách nejméně dvoutřetinový souhlas, už musí podepsat jen prezident Frank-Walter Steinmeier. To se považuje spíše za formalitu.
Úvodní rozhovory o vytvoření koaliční vlády mezi CDU/CSU a SPD byly v Německu úspěšně uzavřeny. Vyjednavači dosáhli dohody, píše agentura DPA. Podle lídra CDU a pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze se shodli v celé řadě otázek.
S očekáváním sledují nejen Němci, ale celá Evropa, jak se změní přístup k ekonomickým otázkám po německých volbách. Sledují to i Češi, pro které je Německo největším obchodním partnerem „Z hlediska hospodářské politiky se mi zdá, že skoro žádná nepřijde. Budou to malé změny, nikoliv radikální obrat,“ říká Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T. Češi se však podle něj nemusejí obávat, že by nás pokračující německá stagnace či dokonce případný pokles stáhli do ekonomických hlubin.
Předseda hnutí ANO a pravděpodobný budoucí premiér Andrej Babiš minulý týden na jednání přislíbil předložení seznamu navrhovaných ministrů prezidentu Petru Pavlovi v týdnu po 2️⃣4️⃣. listopadu. Na webu to uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Hlava státu předpokládá, že seznam obdrží a v následujících dvou týdnech povede konzultace s kandidáty na členy kabinetu.
Americká softwarová společnost Microsoft a výrobce čipů Nvidia investují až 1️⃣5️⃣ miliard dolarů (zhruba 313 miliard korun) do firmy Anthropic zabývající se umělou inteligencí (AI). Podniky to dnes oznámily ve společném tiskovém prohlášení. Investice jsou součástí nových strategických partnerství firem Microsoft a Nvidia se společností Anthropic.
Prezident 👨 Petr Pavel chce po předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi jen to, aby veřejně řekl, jak vyřeší střet zájmů po jmenování premiérem. Prezident to zopakoval na diskusi se studenty Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Babiš je ve střetu zájmů kvůli vlastnictví holdingu Agrofert. Pokud se nic nezmění, byl by Babiš v případě jmenování premiérem podle prezidenta ve vážném střetu zájmů.
Americký internetový gigant Google 📈 zesiluje konkurenční boj na poli umělé inteligence (AI) s tvůrcem ChatGPT, společností OpenAI. Představil svůj nejnovější AI model Gemini 3, který včlení rovnou do vyhledávače. Podle zpravodajského serveru CNBC o tom dnes informoval šéf společnosti Sundar Pichai.
Pražská burza dnes zejména kvůli akciím Erste Bank a Komerční banky 📉 ztrácela. Index PX oslabil o 1,45 procenta na 2444,90 bodu. Aktivita na trhu byla vysoká, celkový objem obchodů se pohyboval kolem 900 milionů korun.
Evropa se musí ❌ zbavit závislosti na Spojených státech a Číně a dosáhnout digitální suverenity. V projevu na Summitu evropské digitální suverenity v Berlíně to dnes řekl německý kancléř Friedrich Merz. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Evropa nechce být jen klientem velkých korporací z USA a Číny, ale chce v digitální oblasti přinášet vlastní řešení.
Ruskému státnímu zbrojařskému konglomerátu Rostěch se od roku 2022 📉 propadl export o polovinu, protože prioritou se kvůli válce na Ukrajině staly domácí zakázky. Uvedla to dnes podle agentury Reuters firma. Dodala však, že v brzké době očekává oživení exportu.
Předseda hnutí ANO 👴 Andrej Babiš uvedl, že pokud nebude mít jistotu, že ho prezident Petr Pavel jmenuje premiérem, nemá logiku, aby dělal nevratné kroky ohledně svého střetu zájmů. V odpovědích na dotazy občanů na instagramu také zopakoval, že pokud bude jmenován předsedou vlády, vyřeší problém v souladu s evropskými zákony a českými soudy.
Internetovou infrastrukturní službu Cloudflare dnes odpoledne postihl ❌ výpadek. V jeho důsledku hlásili problémy uživatelé řady webů, například sociální sítě X.com, velkého jazykového modelu ChatGPT od společnosti OpenAI nebo služby Downdetector, která slouží právě pro sledování výpadků.
Na nynější a budoucí důchody v Česku bylo na konci loňska potřeba 2️⃣8️⃣0️⃣ procent HDP. Tolik činily takzvané penzijní nároky na důchodový systém do začátku příštího století i pro dnešní dvacátníky. Hodnota nároků dosahovala v minulém roce více než 22,5 bilionu korun. Meziročně se zvedla téměř o 866 miliard korun.