Americký trh práce tak pokračuje v příznivém vývoji, ačkoliv se ekonomika potýká s negativními důsledky vysoké inflace, výpadků v dodavatelských řetězcích, války na Ukrajině a rostoucích nákladů na půjčky.
Americká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla v ročním přepočtu o 1,4 procenta. Ve své předběžné zprávě to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek a znamená to první pokles od roku 2020, kdy na ekonomiku nepříznivě dolehla pandemie. I tentokrát k propadu přispěly nové případy nákazy covidem-19. Ve čtvrtém čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil v ročním přepočtu o 6,9 procenta.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
Zklidnění je minulostí a volatilita se pozvolna vrátila na finanční trhy. V minulých týdnech jsem varoval, že stratégové považují ústup z minim na indexech za možnou dočasnou stabilizační a nebyl jsem daleko od pravdy. Hrozba stagflace ekonomik a možnost, že přerušení dodavatelských řetězců způsobené uzávěry ekonomik v Číně a válkou na Ukrajině opět způsobí vážné zásahy do světových hospodářství se projevila opět výrazně. A jaké byly zásadní události minulého týdne? Co odhalil záznam z minulého jednání americké centrální banky, takzvané „Fed minutes“?
Trhy uplynulý týden nevyděsilo ani první zvýšení sazeb skrze politiku Fedu. Dočkali jsme se a zažili pořádnou rallye. Konečně!
Americká centrální banka (Fed) poprvé od roku 2018 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Fed signalizoval, že letos přikročí ještě k šesti takovým zvýšením, píše Bloomberg.
Před vypuknutím války na Ukrajině ekonomové očekávali, že by Fed letos mohl sazby zvyšovat až čtyřikrát, pokaždé o 0,25 procenta. S rostoucí inflací se dokonce spekulovalo, že by první zvýšení mohlo být vyšší, například o 0,5 procenta. To však nyní vypadá nepravděpodobně.
Trhy zažívají jízdu jak na horské dráze. Hrozba konfliktu na Ukrajině a vysoká inflace, která zvyšuje pravděpodobnost tvrdé reakce centrálních bank ve vyspělém světě, se podepisují pod volatilním obdobím na amerických a evropských akciových trzích. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne na trzích? Co přinesl zápis béžové knihy Fedu? Dochází nyní k významné konsolidaci v sektoru polovodičů?
Bude dál hrozba inflace strašit trhy? Mají akcie to nejhorší za sebou? To byly hlavní otázky uplynulého týdne na akciových trzích, kde došlo převážně k prudkému růstu po týdnech nejistot a propadů. Hlavni americký akciový index S&P 500 se vrátil k hodnotám kolem 4600 bodů (technologický Nasdaq se podíval krátce i nad 15 tisíc bodů) a může znovu zkusit atakovat předchozí historická maxima. A jaké byly hlavní události uplynulého týdne?
Míra inflace ve Spojených státech v lednu vystoupila na 7,5 procenta, a dostala se tak nejvýše od února 1982. Prudce rostly opět zejména ceny energií, uvedlo americké ministerstvo práce. Jak zareaguje Fed?
Vloni se prodalo téměř devět set superjachet. Podobně dobře se nejdražší plavidla prodávala jen v roce 2007, tedy v roce předcházejícím pádu burz a následné hluboké finanční krizi, upozorňuje společnost VesselsValue, která prodeje drahých lodí dlouhodobě sleduje.
