Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.
Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zpevnily, indexy S&P 500 a Nasdaq uzavřely poblíž 14měsíčních maxim. Investoři se na základě hospodářských statistik přiklání k tomu, že americká centrální banka (Fed) se blíží ke konci svého agresivního zvyšování úrokových sazeb.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
V uplynulém týdnu jsme se definitivně vymanili z dlouhodobého rozpětí na indexu S&P 500. Ten vstoupil oficiálně do „býčího“ trhu poté, co se akcie vrátily z loňských minim díky optimismu, že americký Fed se blíží k cíli zvyšování úrokových sazeb.
Během minulého týdne akciové trhy projevily opět větší nestabilitu, a to navzdory pozitivním zprávám o dosažení dohody ohledně problematického dluhového stropu. S&P 500 se opět neúspěšně pokusil překročit hranici 4200 bodů a následně se odrážel zpět. Nyní se pozornost obrací k slabším makroekonomickým údajům, které naznačují ochlazení poptávky a výhledu pro budoucí růst ekonomiky. Americký Fed si rovněž připravuje půdu pro další zvýšení sazeb.
Zpomalení růstu americké ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí ale bylo mírnější, než činil odhad.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
Výstup ze zasedání FOMC (pozn. Federal Open Market Committee) ve středu 3. května 2023 pokládaly trhy za opatrný posun a komunikaci blízkosti vrcholu utahovacího cyklu. Fed totiž oznámil, že z jeho pohledu jsou už sazby dostatečně vysoko a že současná výše plní požadavek na zmírňování inflačních tlaků. Další růst sazeb už měl být závislý na datech a na vývoji v ekonomice.
