Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadových 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent.
Čechy oblíbené Chorvatsko je od 1. ledna 2023 v eurozóně a platí se tam všude v eurech. Do 14. ledna 2023 s původní měnou – chorvatskou kunou – u Jadranu ještě stále zaplatíte. Po tomto datu budete muset s kunami jen do banky nebo na poštu. V Česku je směníte ve směnárnách jen výjimečně.
Už za pár týdnů se Chorvatsko stane dvacátou evropskou zemí, v níž se bude platit eurem a která bude i součástí schengenského prostoru. Téměř třicet let let po rozpadu Jugoslávie od zavedení chorvatské kuny a jen deset let poté, co se země stala 28. členským státem EU, se Chorvati dokázali vzdát své stabilní národní měny s vidinou ještě větší stability a s očekáváním zvýšení zájmu zahraničních investorů. Doufají, že je tím přitáhnou i na svůj realitní trh, kam zatím vstupují jen opatrně.
Ekonomika eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.
Inflace v eurozóně poprvé překonala hranici devíti procent, když podle Eurostatu v srpnu dosáhla 9,1 procenta. Za aktuální inflační vlnou jsou jednoznačně drahé energie, píše ve svém komentáři )hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července.
Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.
Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.
Ceny ropy smazaly počáteční zisky a klesají. Může za to zpráva o stavu zásob ropy a benzinu ve Spojených státech. Zásoby ropy nečekaně 📈 vzrostly, protože rafinérie omezily zpracování a dovoz se mírně zvýšil. Cena severomořské ropy Brent ztrácí 0,2 procenta a prodává se za 79,23 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI klesla o 0,7 procenta na 75,23 dolaru za barel.
