Euro na devizových trzích prudce klesá, k dolaru v pátek po poledni ztrácelo asi jedno procento a prodávalo se zhruba za 1,0720 USD. Obchodníci mají obavy o bankovní sektor, kde se objevilo několik negativních informací. Situaci nezlepšila ani relativně příznivá statistika o vývoji podnikatelské aktivity v eurozóně.
Míra inflace v Evropské unii v prosinci druhý měsíc v řadě výrazně klesla, s hodnotou 10,4 procenta ale pořád zůstává výrazně nad průměrem předchozích let. Tempo meziročního růstu cen se snížilo z říjnových 11,1 procenta, oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace po listopadovém zvýšení klesla v posledním měsíci loňského roku i v České republice. Dostala se na 16,8 procenta, a je tak pátá nejvyšší z celé sedmadvacítky zemí.
Meziroční míra inflace v eurozóně v prosinci klesla na 9,2 procenta z listopadových 10,1 procenta. Ve svém rychlém odhadu to uvedl Eurostat. Tempo růstu cen zpomalilo druhý měsíc v řadě a pokles byl výraznější, než očekávali analytici. Ti počítali s poklesem těsně pod deset procent.
Čechy oblíbené Chorvatsko je od 1. ledna 2023 v eurozóně a platí se tam všude v eurech. Do 14. ledna 2023 s původní měnou – chorvatskou kunou – u Jadranu ještě stále zaplatíte. Po tomto datu budete muset s kunami jen do banky nebo na poštu. V Česku je směníte ve směnárnách jen výjimečně.
Už za pár týdnů se Chorvatsko stane dvacátou evropskou zemí, v níž se bude platit eurem a která bude i součástí schengenského prostoru. Téměř třicet let let po rozpadu Jugoslávie od zavedení chorvatské kuny a jen deset let poté, co se země stala 28. členským státem EU, se Chorvati dokázali vzdát své stabilní národní měny s vidinou ještě větší stability a s očekáváním zvýšení zájmu zahraničních investorů. Doufají, že je tím přitáhnou i na svůj realitní trh, kam zatím vstupují jen opatrně.
Ekonomika eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.
Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.
Inflace v eurozóně poprvé překonala hranici devíti procent, když podle Eurostatu v srpnu dosáhla 9,1 procenta. Za aktuální inflační vlnou jsou jednoznačně drahé energie, píše ve svém komentáři )hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července.
Pouze pětina domácností v eurozóně během pandemie spořila, vyplývá z analýzy Evropské centrální banky. Znamená to, že většina domácností nemá dostatečnou rezervu proti letošní rapidně stoupající inflaci, uvedla agentura Bloomberg.
Při nehodě lodi v Norsku zahynul Čech, další tři se pohřešují. Uvedlo to české ministerstvo zahraničí s tím, že místní policie nepředpokládá, že by někdo přežil. Norská média v sobotu informovala, že záchranáři od pátku u ostrova Averöya nedaleko města Kristiansund na západě Norska pátrali po pohřešované rybářské lodi s čtyřmi zahraničními turisty na palubě. V sobotu záchranáři loď objevili, ale bez posádky.
