Růst cen v EU překročil 10 procent. Česko má pátou nejvyšší inflaci v unii

Míra inflace v Evropské unii v srpnu vystoupila na rekordních 10,1 procenta, zatímco v červenci činila 9,8 procenta. Ve své konečné zprávě to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. V České republice míra inflace o dvě desetiny procentního bodu klesla, s hodnotou 17,1 procenta je ale pátá nejvyšší v unii.

V eurozóně inflace vystoupila na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta, potvrdil Eurostat svůj předběžný údaj zveřejněný před dvěma týdny. Loni v srpnu byla míra inflace výrazně nižší, v eurozóně činila tři procenta, v celé EU pak 3,2 procenta.

Nejnižší inflaci měla v srpnu Francie (6,6 procenta), a to díky zafixované ceně elektřiny.  Dále pak Malta (7,0 procenta) a Finsko (7,9 procenta). Naopak nejvyšší zůstává inflace v trojici pobaltských států - v Estonsku činila 25,2 procenta, v Lotyšsku 21,4 procenta a v Litvě 21,1 procenta.

Výrazně se zvyšují ceny i v Maďarsku, kde míra inflace vystoupila na 18,6 procenta. To je výrazný skok proti červenci, kdy byla na 14,7 procenta. Maďarsko tak odsunulo na pátou příčku Českou republiku, která se v minulých měsících držela na čtvrtém místě.

Obchodníci dohánějí covidové ztráty 

Česká harmonizovaná inflace podle statistiky Eurostatu poklesla z 17,3 procenta na srpnových 17,1 procenta.

„Asi nikoho nepřekvapí, že za přední místo v evropském pořadí ČR vděčí zdražování všech hlavních položek ve spotřebitelském koši. Přehlédnout proto nelze nejenom nárůst nákladů na bydlení o celou čtvrtinu, ale i výrazně rychlejší růst cen potravin, osobních automobilů nebo třeba pohonných hmot nebo aktuálně i u dovolených,” okomentoval statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. 

Výrobní inflace už mírně klesá. Stavebnictví čeká útlum

Money

Růst cen v průmyslu pokračoval také v srpnu, tempo zdražování ale oproti předchozímu měsíci zpomalilo. Zdá se, že výrobní inflace už zřejmě kulminovala, avšak ceny zůstaly výrazně nad předcovidovou úrovní.

vku

Přečíst článek

Za „naprosto unikátní” označil Dufek vývoj u cen oblečení a obuvi a v oblasti HORECA, který se v Česku vymyká celoevropským číslům. „Zatímco ceny oblečení a obuvi v celé unii vzrostly o 3,1 procenta, v ČR toto zboží zdražilo za poslední rok o téměř 19 procent. V restauracích ceny poskočily o čtvrtinu, v EU ani ne o osm procent.

Rychle rostoucí ceny v ČR odrážejí nejenom vyšší náklady nebo snahu obchodníků dohnat covidové ztráty, ale i ochotu spotřebitelů za zboží a služby platit vyšší ceny. Prostor pro zbytné nákupy se ale v důsledku rychle rostoucích nákladů na bydlení rychle tenčí. 

V každém případě inflaci v ČR ještě přiživí nové ceníky energií, které lze očekávat na podzim, a na druhé straně ji přibrzdí vysoké srovnávací základy.

„Inflace bude proto časem zpomalovat, ale nikoliv proto, že by se zlevňovalo, ale už se ceny budou meziročně srovnávat s vysokou základnou druhého pololetí 2021,” uzavřel Dufek.

Ve srovnání s červencem se roční míra inflace ve dvanácti členských zemích EU snížila, ve zbylých patnácti vzrostla. V eurozóně k inflaci nejvíce přispěly energie, a to podílem 3,95 procentního bodu. Následovaly potraviny, alkohol a tabák (+2,25 bodu), služby (+1,62 bodu) a neenergetické průmyslové zboží (+1,33 bodu).

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek