Česká republika plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny a zavedení eura. Ve své Konvergenční zprávě za rok 2024 to uvedla Evropská komise (EK). Česko plní kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, naopak neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Komise očekává, že kritérium zdravých veřejných financí Česko plnit začne.
Pro Česko a jeho ekonomiku členství v EU znamená zejména to, že naše země patří k bloku zemí, který je globálním hráčem. Těžko by globálním hráčem byla ČR sama o sobě. Na tom, kam se tento blok zemí ubírá, se navíc Česko může podílet a spolurozhodovat o něm, byť je otázka, do jaké míry. Nicméně v tomto ohledu ČR jako celek členstvím v EU nepochybně získává. Vysoce nad rámec více než bilionu korun, který od vstupu do EU v čistém vyjádření získalo z unijních rozpočtů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron žádá revoluční změnu fungování Evropské centrální banky. Měla by být tolerantnější k inflaci. Francii by to ulevilo od nákladů dluhu. Ovšem občané eurozóny by tím více ztráceli na kupní síle svých úspor a příjmů.
Evropská centrální banka již tento čtvrtek bude jednat o nastavení úrokových sazeb na euru. Aktuálně jsou klíčové sazby na úrovni čtyř procent, nejvýše za poslední déle než dekádu. Inflace však v eurozóně klesá dostatečně rychle na to, aby ECB sazby snížila. Přesto trh počítá s tím, že snižování sazeb začne až v červnu. Ale co kdyby ECB chtěla všechny šokovat?
Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v Evropské unii. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta.
Míra inflace v Evropské unii v únoru zvolnila na 2,8 procenta z lednového tempa 3,1 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace klesla pod unijní průměr a z lednové hodnoty 2,7 procenta se dostala na 2,2 procenta. Eurostat používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Návrh ministra financí Stanjury dát "dluhovou brzdu" do ústavy je správný a je třeba jej podpořit. Přesně proto, aby ji nemohla zrušit každá vládní většina.
V roce 2000 ekonomové (a politici s nimi) slibovali až 200procentní růst obchodu díky euru, dnes už se shodují, že dopad společné evropské měny je nulový. Jde o velkou blamáž ekonomie, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Češi jsou ke společné měně skeptičtí. Dvě třetiny dotázaných v průzkumu agentury Median pro Radiožurnál si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné. „Z výsledku průzkumu je jasné, že stoupenci eura musí přijít s novými argumenty v jeho prospěch. Otázkou je, zda je ještě mají kde brát,“ podotýká ekonom Lukáš Kovanda.
Česko se vstupem do EU zavázalo přijmout euro. Ale nepřistoupilo na žádný konkrétní termín. Nelze tedy tvrdit, že svému závazku nedostává.
Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu klesla o půl procentního bodu na 3,1 procenta a je nejníže zhruba za dva roky, uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci má v celé unii Česká republika, kde ceny meziročně vzrostly o 8,0 procenta. Naopak v Belgii už je deflace, tam ceny meziročně o 0,8 procenta klesly.
