Evropa se před summitem NATO snaží napravit vztahy s Donaldem Trumpem a ukázat, že bere obranu kontinentu vážně. Friedrich Merz proto chystá schůzku největších evropských hráčů, která má připravit společný vzkaz Washingtonu. V sázce nejsou jen výdaje na obranu, ale i americká vojenská přítomnost v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.
Evropskou unii čeká drahé desetiletí. Členské země budou v příštích 15 letech čelit vysokým výdajům na obranu, energetiku a důchody. Pokud nezmění hospodářskou politiku, veřejný dluh se podle Mezinárodního měnového fondu může dostat na neudržitelnou úroveň.
Evropská unie od července zavede nové clo na zásilky z platforem jako Temu, Shein nebo AliExpress. Podle Ruslana Skopala, spolumajitele Eshop Booster a společnosti Premium Barefoot, je to správný, ale opožděný krok. V komentáři upozorňuje, že skutečný problém není jen levné zboží z Číny, ale hlavně slabé vymáhání pravidel, nebezpečné výrobky, padělky, obcházení DPH a rizika spojená s datovou bezpečností.
Německý kancléř Friedrich Merz navrhuje nový status pro Ukrajinu: přidružené členství v Evropské unii. Kyjev by se podle něj mohl účastnit jednání evropských institucí a získat silnější bezpečnostní garance, plné členství ani hlasovací práva by ale zatím neměl. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom dlouhodobě odmítá jakoukoli druhořadou variantu členství. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že tato iniciativa nemá v EU podporu.
Diskuse o možné změně v Downing Street 10 vrátily do popředí otázku brexitu. Mezi politiky i voliči sílí poptávka po jeho revizi. Zatímco lídři hledají odvahu se k tématu postavit čelem, my se můžeme podívat, jaké možnosti mají.
Evropská unie udělala důležitý krok k naplnění obchodní dohody se Spojenými státy. Vyjednavači Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise se v noci na dnešek předběžně shodli na legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA.
EU chce lépe hlídat, kdo kupuje strategické firmy a infrastrukturu v Evropě. Europoslanci schválili pravidla, která zavedou povinné prověřování zahraničních investic v citlivých sektorech. Podle české europoslankyně Markéty Gregorové posloužil český systém jako jeden ze vzorů pro evropské řešení.
Evropská unie připravuje nová pravidla, která mají snížit závislost evropských firem na dodávkách z Číny. Podle deníku Financial Times by podniky v klíčových odvětvích musely nakupovat důležité součástky nejméně od tří dodavatelů z různých zemí.
Ursula von der Leyenová vybudovala v čele Evropské komise silně centralizovaný systém řízení, který jí dává mimořádnou kontrolu nad chodem unijní exekutivy. Podle textu agentury Bloomberg ale právě tento styl vedení brzdí klíčová rozhodnutí, oslabuje práci komisařů a komplikuje snahu EU posílit konkurenceschopnost.
Nebýt dovozu zkapalněného plynu ze Spojených států, Evropa by dnes zažívala ještě krušnější chvíle. Vladimir Putin už před vojenským útokem na Kyjev začal ruskou surovinu využívat jako součást své hybridní války proti Evropě. Nynější blokáda Hormuzského průlivu dočasně odřízla od okolního světa plyn dalšího předního exportéra – Kataru. Rostoucí závislost na americkém LNG ale v době nepředvídatelné administrativy ve Washingtonu přináší také hodně nových starostí.
Voliči ve východoněmecké spolkové zemi Sasko-Anhaltsko dnes budou ✅✅✅ vybírat nové poslance zemského sněmu. Podle průzkumů vyhraje Alternativa pro Německo (AfD), kterou už od roku 2023 zemská tajná služba považuje za prokazatelně pravicově extremistickou. Dostat by mohla 40 až 43 procent hlasů. Pokud získá většinu mandátů, stane se její lídr Ulrich Siegmund prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války.
Číst více
