Evropská unie zvýší svou finanční podporu Palestinské autonomii a v rámci tříletého balíčku jí poskytne 1,6 miliardy eur (přibližně 40 miliard korun). Agentuře Reuters to řekla komisařka pro Středomoří Dubravka Šuicová, podle níž bude tato podpora podmíněna reformami Palestinské autonomie, kterou kritici obviňují z korupce a špatného vládnutí.
Členské státy EU ve středu podpořily návrh Evropské komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Cla začnou být vybírána 15. dubna, oznámila unijní exekutiva v prohlášení. Komise dodala, že Evropská unie považuje americká cla za neopodstatněná a škodlivá, protože způsobují ekonomickou újmu oběma stranám i světové ekonomice.
Evropská komise (EK) jedná o možných odvetných opatřeních v reakci na rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uvalit na dovoz z EU takzvaná reciproční cla ve výši 20 procent. Komise navrhla uvalit 25procentní dovozní poplatek na zboží ze Spojených států, jehož roční dovoz dosahuje hodnoty 22,1 miliardy eur (asi 556 miliard korun). S odvoláním na interní dokument komise to uvedla bruselská mutace amerického serveru Politico. Navrhovaná opatření míří zejména na vývoz ze států s vysokou voličskou podporou Trumpových republikánů.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Americký prezident Donald Trump už přiměl EU k ústupku v podobě návrhu nulového cla na veškeré průmyslové zboží dovážené z USA, pokud USA totéž clo též vynuluje. To je dobrý začátek.
Patří k nejúspěšnějším portfolio manažerům u nás. A tak má nyní plné ruce práce. Michal Semotan z J&T Investiční společnosti přitom říká, že v situacích, jako ta, co na trzích panuje nyní, je potřeba mít ruce pevné, dostatek cashe a doplňovat ty akcie, kterým věříte. „Portfolio stavíte s pětiletým horizontem, minimálně s tříletým. V té době už budou problémy se cly vyřešené,“ míní. Na které firmy má podle zkušeného investora nyní smysl sázet?
Evropská unie je připravena diskutovat se Spojenými státy o nulových průmyslových clech i o nulových clech na automobily, uvedl komisař pro obchod Maroš Šefčovič po jednání ministrů zemí EU v Lucemburku. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany. Navzdory snahám EU se zatím takového řešení nepodařilo dosáhnout, dodal Šefčovič.
Některé asijské země zřejmě nezavedou odvetná cla na Spojené státy a zaměří se na vyjednávání s administrativou Donalda Trumpa. Cla na americké dovozy vyloučily například Tchaj-wan či Indonésie, tento krok zatím zřejmě nepodnikne ani Indie, píše agentura Reuters. O odklad cel oznámených americkým prezidentem Donaldem Trumpem požádal Vietnam. Čína naopak již ohlásila, že cla na americké zboží v reakci na Trumpův krok uvalí.
Trumpova cla zahýbala světem. Napříč zeměmi, napříč trhy. A svět nyní přemýšlí, jak Spojeným státům vrátit úder. Jenže žádné „zub za zub“ by se dít nemělo. Evropská unie by naopak na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Zaměřit by se měla především na svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe.
Americký miliardář Elon Musk by uvítal vznik bezcelní zóny mezi Spojenými státy a Evropskou unií, uvedl to při vystoupení na sjezdu italské strany Liga. Uvítal by také volnější pravidla pro pracovní migraci mezi USA a EU.
Sankce má být prvním velkým trestem za nedodržení nových unijních pravidel, která jsou součástí boje proti dezinformacím a nelegálním příspěvkům na internetu.
