Stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku limitováno spotřebou. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Nízký tlak vzduchu a s ním spojená studená fronta. Takové počasí má v nadcházejících dnech zasáhnout Evropu i Českou republiku. Podle agentury Bloomberg padnou teploty výrazně pod dlouhodobé průměry. První záchvěv studeného počasí podle Bloombergu může zamávat s rozhodnutím omezovat vytápění domácností.
Prodej elektromobilů v letošním roce vystoupí na rekord a jejich podíl na celkovém počtu prodaných aut se zvýší na 13 procent. Ve své zprávě to předpověděla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Loni se prodej elektromobilů téměř zdvojnásobil a představoval skoro devět procent celkového trhu s automobily.
Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Koncern Volkswagen má továrny v Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
Dnešní i budoucí poptávku po energiích není Česká republika schopna uspokojit bez plynu, tvrdí manažerka společnosti GasNet. „Čísla mluví jasně. Zatímco v minulém roce činila spotřeba elektřiny ČR necelých 74 TWh, plynu jsme potřebovali okolo 100 TWh. Takové množství energie nelze jednoduše nahradit. Domácnosti, průmysl, firmy a celá společnost potřebují spolehlivé a stabilní dodávky v průběhu celého roku,“ dodává Kateřina Morrisová.
Na příští rok má zafixované ceny elektřiny asi pětina firem, u plynu má zajištěn kontrakt 22 procent společností. Přes dvě třetiny podniků zaznamenaly problémy při vyjednávání smluv na dodávku energie na příští rok. Řada firem dostala násobně vyšší cenovou nabídku, než na jakou byly dosud zvyklé. Ukázal to zářijový průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi 114 hlavně průmyslovými podniky. Už letos platily firmy za elektřinu i plyn průměrně více než dvojnásobek proti loňskému roku.
Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Německá vláda se dohodla na převzetí společnosti Uniper, která je v Německu největším dovozcem ruského plynu a která se dostala do existenčních problémů kvůli omezení dodávek ruského plynu a výraznému zvýšení ceny této energetické suroviny. Vláda odkoupí podíl od mateřského podniku – finské společnosti Fortum – a posílí kapitál. Po dokončení transakce by vláda měla vlastnit v Uniperu 98,5 procenta. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.
Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.
Znárodnění plynárenské firmy Uniper nabývá reálnějších obrysů. Německá vláda se měla předběžně dohodnout s finskou společností Fortrum na odkupu podílu. Zdroje z vládního prostředí uvádí, že převzetí Uniperu vyjde Německo na více než 30 miliard eur.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
