Evropská komise (EK) v úterý schválila pomoc české vlády určenou velkým firmám zasaženým růstem cen energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Za období od letošního února do konce roku jim bude stát moci poskytnout dotace v celkovém objemu 1,23 miliardy eur (30 miliard korun).
Inflace v Česku v říjnu meziročně vzrostla o 15,1 procenta, což bylo o 2,9 procentního bodu méně než v září. Zpomalení bylo ovlivněno zejména cenami v bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38,2 procenta. Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje meziroční růst cen opět zrychlil, uvedl Český statistický úřad.
Společnost Pražská teplárenská zvýší ceny tepla pro domácnosti přibližně o 12 až 15 procent. Zdražení začne platit již od 1. prosince. Důvodem zvýšení cen je růst nákladů, zejména pak na paliva a emisní povolenky, uvedl mluvčí společnosti Marek Pšeničný. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, někde i na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení ČR růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.
Pražská energetika (PRE) od ledna příštího roku zdraží dodávky elektřiny a plynu. Většina zákazníků bude platit vládou zastropované ceny, proti současnosti si tak průměrná pražská domácnost připlatí nižší stovky korun měsíčně.
Energetickou chudobou jsou v Česku ohroženy stovky tisíc lidí. Nejčastěji jde o seniory, vícečlenné rodiny nebo samoživitele. Jejich situace se projevuje zejména neschopností přiměřeného vytápění, vysokými výdaji nad 40 procent disponibilních příjmů nebo problémy s placením účtů. Upozornila na to studie investiční společnosti Wood&Company.
Evropské domácnosti platí za elektřinu a zemní plyn více než kdy jindy, přestože vlády utrácejí miliardy na ochranu spotřebitelů před energetickou krizí. Cena plynu v říjnu v zemích EU a Velké Británii byla dvakrát vyšší, než ve stejném měsíci před rokem, u elektřiny je nárůst vyšší než dvě třetiny, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data energetické poradenské společnosti VaasaETT.
V závěru roku skončí dlouhodobé fixace cen energií několika stovkám tisíc klientů společnosti ČEZ. Některým z nich tak mohou od nového roku stoupnout ceny až trojnásobně. Dosud tito klienti platili méně, než činí současný celkový průměr. Českému rozhlasu - Radiožurnálu to řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ceny budou růst zákazníkům s končícími fixacemi také ostatních energetických firem v zemi.
Státy EU podle premiéra Petra Fialy (ODS) považují za nepřijatelné, aby Německo jednostranně zvýhodnilo svůj průmysl. Podle kritiků by chystané uvolnění až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun) na stabilizaci cen energií mohlo znevýhodnit ostatní země unie. Evropská komise nepřipustí to, aby některá země v rozporu s unijními pravidly zvýhodněným způsobem podporovala své podniky, řekl senátorům Fiala, když je ve čtvrtek informoval o závěrech říjnové Evropské rady.
Německý dovozce plynu Uniper vykázal za první tři čtvrtletí letošního roku rekordní ztrátu 40 miliard eur (téměř bilion korun). Oznámila to firma, kterou tvrdě zasáhlo přerušení dodávek plynu z Ruska. Německá vláda se v září dohodla na převzetí Uniperu, aby zajistila, že podnik bude dál schopen zajišťovat dodávky plynu německým zákazníkům.
Míra inflace v Turecku se v říjnu znovu zvýšila, v meziročním srovnání se dostala na 85,5 procenta ze zářijové hodnoty 83,5 procenta. Oznámil to turecký statistický úřad. Ceny se v Turecku prudce zvyšují už asi rok, před dvěma lety byla míra inflace nad 11 procenty. Nyní je na dalším maximu za 24 let.
Na virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny plynu v Evropské unii, se v úterý obchodoval plyn za zhruba 120 eur za megawatthodinu. Jedna z největších amerických bank Goldman Sachs očekává, že tato cena v prvním čtvrtletí roku 2023 klesne na 85 eur za megawatthodinu. Poté ovšem zamíří opět prudce nahoru. Stále proto existuje velký tlak na evropské lídry, aby zajistili dodávky plynu i ve střednědobém horizontu, napsal server CNBC.
