Reklama

Schváleno: Evropa bude povinně šetřit energiemi. Slovenský premiér hrozí odvetou

Jednání evropských ministrů hospodářství
ČTK

Překvapení. Ministři členských zemí Evropské unie se shodli na balíku opatření proti energetické krizi.

Reklama

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

„Máme shodu,“ uvedl dopoledne na Twitteru český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který dnešnímu jednání předsedá. „Tentokrát jsme schválili mechanismus, který umožní vrátit peníze vybírané kvůli vysokým cenám energií zpět domácnostem a firmám," dodal. Po dnešní „politické dohodě“ jsou unijní krizová opatření v zásadě hotová, jejich definitivní schválení se čeká příští týden.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck

Němcům dochází plyn. Domácnosti se musí uskrovnit, přiznal ministr Habeck

20 procent. Tolik plynu potřebuje Německo ušetřit, jinak mu reálně hrozí nedostatek dodávek, prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Přečíst článek

Slovenský premiér hrozí odvetou

Slovenský premiér Eduard Heger kritizoval dohodu členských států EU ohledně přerozdělování zisků v energetice, která podle něj Bratislavě nepomůže. Slovensko hlasovalo proti předloženému návrhu. Heger pohrozil zastavením vývozu již prodané elektřiny ze Slovenska, pokud země nedostane finanční podporu; tou by mohl být i souhlas s využitím evropských fondů na kompenzace vysokých cen energií.

Reklama

„Tato opatření nám nijak nepomáhají v zápase s energetickou krizí, proto jsme byli proti. Mělo to být řešení, které pomůže všem, na Slovensko se zapomnělo,“ řekl Heger. Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádném jednání unijních ministrů energetiky stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.

Bratislava podle Hegera ovšem prosazovala, aby vybraná daň z nepřiměřených zisků byla přerozdělena mezi členské země podle jejich spotřeby. Heger řekl, že v případě přerozdělení například v závislosti na počtu obyvatel by Slovensku z očekávaného výběru zmíněné daně v celé EU připadlo 1,5 miliardy eur (37 miliard korun), zatímco podle schváleného návrhu to bude jen 115 milionů eur (2,8 miliardy korun).

Slovenský premiér Eduard Heger

Slovenský premiér Heger: V Bruselu jsme hlasovali proti kompromisu. Možná si necháme veškerou elektřinu. I tu prodanou

Eduardu Hegerovi se nelíbí, že by jednotlivé členské státy Evropské unie dostávaly podíl z nově vybraných daní podle počtu obyvatel. Hrozí, že přestane dodávat elektřinu, kterou už ale Slovensko prodalo.

Přečíst článek

Schválená unijní předloha podle Hegera počítá jen s možností dobrovolného přerozdělování vybrané daně mezi jednotlivé země na základě pozdější dohody a pouze s možností zdanění obchodníků s elektřinou.

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje dnešní výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na Twitteru.

„Rada ministrů energetiky pod vedením českého předsednictví se právě v Bruselu shodla na povinném snížení poptávky po elektřině, zastropování zisků producentů vyrábějících z levnějších zdrojů a solidárním příspěvku výrobců z fosilních paliv,“ napsal Fiala. Každý stát podle něj bude mít možnost přizpůsobit toto řešení domácím podmínkám. Evropská komise má také za úkol pracovat na dalších krocích ke stabilizaci cen energií, dodal premiér.

polský premiér Matezeus Morawiecki a polský prezident Andrej Duda

Fialova vláda váhá, Poláci už ceny energií domácnostem zmrazili

Polský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Češi se ničeho takového nedočkali, vláda Petra Fialy je v podobných prohlášeních opatrná.

Přečíst článek

Šetřit se musí. Povinně!

Plán povinných úspor elektřiny se týká vybraných hodin s nejvyšší spotřebou, přičemž cílem je dosáhnout v těchto úsecích alespoň pětiprocentního snížení. Špičkové hodiny mají dohromady tvořit desetinu zimních měsíců, jejich výběr je stejně jako konkrétní úsporná opatření na rozhodnutí jednotlivých zemí unie.

Třetím pilířem přijatého souboru je nejméně 33procentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva. Takzvaný solidární příspěvek se bude vypočítávat ze zisků z letošního a příštího roku, přičemž za takzvaně přebytečné jsou považovány zisky nad hranicí 120 procent průměru z posledních čtyř let.

EU doufá, že tyto zásahy pomohou domácnostem a firmám překonat nastávající zimní měsíce, během nichž hrozí rozsáhlé problémy v důsledku omezení dodávek plynu z Ruska. Poté, co jim dnes dali zelenou unijní ministři, jsou krizová opatření v zásadě hotová, v platnost mají vstoupit na začátku prosince.

Aleš Michl je novým guvernérem ČNB

Guvernér ČNB Michl: Pokud se urve z řetězu mzdová inflace, sazby zvýšíme

Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.

Přečíst článek

Havlíček: Žádná revoluce se nekonala

Velké země si pohlídaly svoje zájmy, nepočítá se tak se zastropováním cen plynu a ceny energií tak dnešní shoda ministrů pro energetiku na úrovni Evropské unie neovlivní, sdělil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

„Žádná revoluce se nekonala, je to podle dikce Evropské komise. Ceny energií to neovlivní, ale umožní se výběr daní a následně se dotačním způsobem budou prostředky přerozdělovat,“ uvedl Havlíček. Ke stanovenému limitu 180 eur za MWh na jednotlivé zdroje uvedl, že je nutné, aby si hranici členské země mohly snížit, jinak by Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout.  Česko nemělo šanci na zdaněné prostředky dosáhnout. „Například ČEZ prodal na příští rok za 100 eur,“ poznamenal.

„Podle očekávání se v tuto chvíli nepočítá se zastropováním cen plynu, což by okamžitě snížilo i cenu elektřiny. Velké země si dobře pohlídaly svoje zájmy. Německo a Francie prosazují společnou platformu pro nákup plynu, je patrné, že Evropská komise jedná podle not těchto států,“ uzavřel místopředseda Sněmovny.

Maloobchod, ilustrační foto

Recese zatím v Česku nehrozí. Hubené období je teprve před námi

Zpřesněný odhad růstu české ekonomiky nadále ukazuje, že hospodářství šlape. Firmy dále zvyšují investice, domácnostem ale meziročně klesají příjmy. A odborníci upozorňují, že hubené období je teprve před námi.

Přečíst článek

Opatření neřeší problémy českého průmyslu

Opatření, která přijali unijní ministři pro energetiku, neřeší podle Hospodářské komory problémy českého průmyslu, nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií, sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Zástupci zemí Evropské unie se dnes s cílem zmírnit dopady energetické krize dohodli na povinných úsporách elektřiny v nejvytíženějších hodinách, a to alespoň o pět procent, a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.

Schválená opatření byla podle Dlouhého předem ohlášená a přijetí se očekávalo. Považuje je ovšem za velmi obecná, neřešící potíže českého průmyslu a velkých podniků. „Budeme trvat na tom, aby se tato unijní opatření nyní promítla co nejrychleji do konkrétních kroků české vlády, včetně potenciálních limitů na ceny energií pro velké firmy. Unijní opatření nebudou mít okamžitý vliv na ceny, za které se u nás energie budou nakupovat. To musí udělat česká vláda,“ řekl.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN)

Lukáš Kovanda: Síkelovo bruselské nic

V Bruselu se dnes ministři pro energetiku v čele s Jozefem Síkelou na ničem moc nedohodli. Prosazení zásadnějších návrhů brání nejednota, cena plynu ani elektřiny se tedy nesníží.

Přečíst článek

Vše o inflaci

Strašák inflace. Co ji způsobuje? Jak se jí bránit? Jak investovat, kam uložit úspory, kde jsou slušné úroky, které dluhopisy se vyplatí? Jak s inflací bojuje stát, vláda a ČNB? Kdo a proč zdražuje a o kolik? Jak na zvyšování cen vyzrát? Je správný čas si vzít hypotéku, porostou úrokové sazby, nebo klesnou, a z jakého důvodu? Kontext, tipy, rady, varování.

Vysoká inflace trápí nejen Česko, ale i další země Evropy či Spojené státy. Podívejte se na přehled ve světě.

Témata související s inflací:

Vše o inflaci čtěte zde

Reklama

Související

Jozef Síkela: Státy EU se neshodly na cenovém stropu pro plyn

Dalibor Martínek: Vláda nezvládá boj s drahou energií. Má špatné rádce, teď ji vypakovali i v Bruselu

Přečíst článek
Slovenský premiér Eduard Heger

Slovenský premiér Heger: V Bruselu jsme hlasovali proti kompromisu. Možná si necháme veškerou elektřinu. I tu prodanou

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme