Vlády v Evropě za poslední rok vyčlenily asi 500 miliard eur (12,3 bilionu korun) na programy, které mají ochránit domácnosti a firmy před vysokými cenami energií. Uvádí to dnes aktualizovaná analýza bruselského výzkumného institutu Bruegel. Česko se řadí ke konzervativnějším zemím, neboť plánuje výdaje na úrovni 1,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což jej řadí na 17. místo v EU. Podle jednoho z autorů přehledu je aktuální přístup vlád zjevně neudržitelný.
Zemědělci, potravináři, chovatelé a celý zpracovatelský průmysl se prohýbá pod vysokými cenami energií. Vláda pro ně přichystala pomoc. K některým ale nedorazila včas. První oběť drahých energií z řad potravinářských závodů už hlásí i gigant Agrofert. Odstaví výrobu masného závodu v Hodicích na Jihlavsku.
Skupina ČEZ vybuduje v Německu takzvanou větrnou farmu o výkonu 11,4 MW, stavět se začne na začátku příštího roku. Podle harmonogramu má být větrný park připraven pro připojení do sítě na konci roku 2023. Projekt Datteln také získal v německé aukci větrných elektráren na pevnině provozní podporu 58,7 eura (asi 1440 korun) za megawatthodinu (MWh), uvedla mluvčí ČEZ Barbora Peterová. Cenu výstavby firma neuvedla.
Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.
Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.
Vlastník jedné z největších textilek u nás prozradil, že kvůli rostoucím nákladům na energie firma již musela omezit výrobu a propustit část lidí. Není navíc jisté, že Juta na státní pomoc dosáhne, prozradil Jiří Hlavatý.
Velkoodběratelé elektřiny a plynu budou moci podle premiéra Petra Fialy (ODS) od 1. listopadu čerpat podporu kvůli vysokým cenám energií. Na program je připraveno 30 miliard korun. Řekl to po jednání vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku. Vláda také schválila prodloužení snížení spotřební daně z nafty o 1,50 koruny na litr do konce příštího roku.
Příspěvky státu lidem a firmám platícím vysoké účty za elektřinu a plyn, zastropování cen energií a další. To jsou opatření, která vláda Petra Fialy (ODS) či EU přijaly či se chystají přijmout na zmírnění dopadů rapidně vysokých cen energií vyhnaných k rekordům v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Tady je jejich přehled.
Opatření české vlády stanoví maximální ceny energií, představené unijní opatření určí maximální výnosy výrobců a zajistí finanční prostředky do státních rozpočtů na pomoc odběratelům zasaženým vysokými cenami energií. Rozdíl v národním a celoevropském řešení na Twitteru krátce popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Před europoslanci to řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila „hlubokou a komplexní reformu“.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej zbraní 🚀 protivzdušné obrany na Ukrajinu v objemu 2,68 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard korun). Diplomacie to oznámila v prohlášení s tím, že nákup by Ukrajina financovala s pomocí evropských příspěvků a amerického grantového a půjčkového programu FMF.
Policie dnes reportérům ze stanic CNN a MSNOW zabránila v přístupu do areálu Bílého domu poté, co americký prezident 👴 Donald Trump v pátek večer oznámil, že s okamžitou platností zruší akreditace těchto dvou médií a serveru Politico do prezidentského sídla. Informovaly o tom obě stanice, které zároveň vyjádřily podporu svým novinářům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v současné době ❌ není na seznamu světových představitelů, se kterými se v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN plánuje setkat hlava Spojených států Donald Trump. Dnes o tom informoval portál stanice Suspilne, který se odvolává na seznam zveřejněný americkým velvyslancem při OSN Mikem Waltzem.
Opoziční občanští demokraté navrhnou při projednávání rozpočtu v Poslanecké sněmovně obnovit první tři dny nemoci bez nemocenské. Předseda ODS 👨 Martin Kupka to uvedl v diskusi televize Nova s ministrem zahraničí a předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Ten obnovení takzvané karenční doby neprosadil v uplynulém týdnu při jednáních se zástupci SPD a ANO ve vládní koalici. V debatě řekl, že při hlasování určitě nebude proti.
Německá chystaná opatření proti 📈 vysokým cenám pohonných hmot mohou být podle analytiků signálem i pro Česko, aktuální zdražování ale automaticky nevyřeší. Tuzemské vládě proto doporučují spíše vyvážený a opatrný přístup. Pokud by česká vláda nakonec rozhodla o regulaci, pak analytici podporují cílené kroky jako například snížení spotřební daně. Naopak zastropování cen by podle nich mohlo krizi ještě prohloubit.
Senátní volby mohou obměnit složení Sněmovny. V říjnovém výběru zástupců do horní parlamentní komory usiluje o zvolení čtveřice nynějších poslanců, a to výhradně z koaličního tábora. Jde o tři zákonodárce hnutí ANO a jednoho z hnutí SPD. Pokud by ve volebním klání uspěli, poslanecký mandát by jim ❌ zanikl. Do sněmovních lavic by za ně nastoupili náhradníci podle pořadí na příslušných kandidátních listinách.
Stejně jako v minulých letech přilákaly 👑 korunovační klenoty na Pražský hrad stovky návštěvníků. Pražané i čeští a zahraniční turisté dorazili před Vladislavský sál ještě před otevřením výstavy, která letos nese podtitul Habsburkové 500. Kolem 09:00 se již fronta táhla téměř přes celé Jižní zahrady. Expozice představuje příběh klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského v roce 1526 až do konce 18. století.
Na letišti v Mošnově na Novojičínsku dnes začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR, které jsou největší bezpečnostní přehlídkou v Evropě. Ze všech stran jsou kolony 🚗 aut, která na akci jedou. Nejdelší kolona je ze strany od Studénky ve směru od dálnice D1. Je dlouhá asi devět kilometrů.
Ekonomickou situaci v ČR zhodnotilo 👍 pozitivně 52 procent zaměstnavatelů, což je nejvíce za dobu sledování od jara 2020. Zároveň ale 39 procent jich čeká zhoršení stability podnikatelského prostředí v souvislosti s kroky vlády. Vyplývá to z průzkumu společnosti Alma Career mezi 550 firmami, který tak ukázal výrazný kontrast mezi hodnocením ekonomiky a očekáváním dalšího vývoje.
V Mnichově dnes začíná 191. ročník pivních slavností 🍺 Oktoberfest. Do 4. října ho podle pořadatelů navštíví více než šest milionů lidí. Ve festivalovém areálu budou i letos panovat přísná bezpečnostní opatření, která bude zajišťovat přes 600 policistů. Konkrétní poznatky o ohrožení návštěvníků ale policie nemá.
