Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář.
Čínská centrální banka zavádí největší opatření na podporu hospodářského růstu od pandemie nemoci covid-19. Jejich cílem je dostat ekonomiku z deflační stagnace a nasměrovat ji zpět k vládnímu cíli růstu. Analytici však upozorňují, že pro dosažení cílů je nezbytná další fiskální pomoc, uvedla agentura Reuters.
Hlavní index německých akcií DAX stoupl o 1,3 procenta a poprvé přesáhl hranici 19.000 bodů. Akciím v Německu a Evropě pomáhá středeční oznámení americké centrální banky (Fed), že poprvé po více než čtyřech letech sníží základní úrokovou sazbu. Hranici 18.000 bodů překonal hlavní německý akciový index v polovině března a hranici 17.000 bodů v polovině loňského prosince.
Fed v čele s Jerome Powellem (na snímku) rozhodl o silné podpoře ekonomiky a razantně snížil úrokové sazby - o 50 bazických bodů. Úroky klesají po čtyřech letech do pásma 4,75 až 5 procent. Snížení je větší, než se čekalo.
Vládní strany na Slovensku se dohodly na konsolidačním balíčku v hodnotě 2,6 až 2,7 miliardy eur (65,3 až 67,8 miliardy korun) ve snaze zlepšit stav veřejných financí. Opatření zahrnují například vyšší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH), dále snížení DPH na potraviny, zavedení nové daně z finančních transakcí a zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob pro větší firmy, uvedl premiér Robert Fico.
Poslední sektor, kde Evropa ještě hrála světovou extratřídu, se nyní spíše jen potácí. Řeč je o luxusu. Kabelky, klenoty, šperky, drahé oděvy, hodinky… Měly být evropskou odpovědí na technologické obry z USA. Louis Vuitton se dokonce stal nejhodnotnější firmou starého kontinentu. Ale už je to pryč.
Jsou povodně v Evropě ničivější než v minulosti? Ne, nejsou. Způsobují nižší ztráty na životech i ztráty finanční než v 19. nebo 20. století. Hrozbou je tedy „nerůst“, který by v budoucnu zbytečně zabíjel lidi a zbytečně zhoršoval životní prostředí.
Draghiho čerstvá zpráva o neutěšeném stavu ekonomiky EU je v dílčích aspektech své kritiky samozřejmě správná. Ostatně konečně uceleně pojmenovává řadu problémů, na které někteří ekonomové už přes deset let soustavně upozorňuji – a dokládají těžko zpochybnitelnými daty.
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Základní úroková sazbu pak ECB snížila o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta.
Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá zatáčku“.
