Prestižní magazín The Economist vydal pravidelný žebříček ekonomik členských států OECD. Česká ekonomika se v něm umístila na dělené čtvrté až šesté příčce, přičemž za sebou zanechala většinu zemí včetně USA, Polska či Německa. Nejlepšího výkonu za první tři čtvrtletí podle magazínu dosáhlo Portugalsko.
Evropská komise zlepšila výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok a rok 2026 na 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak Evropská komise ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise také zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošek, a to na 2,4 procenta.
V uplynulém období nejspíš skončila před vánoční korekce trhů a jsme zpátky tzv. na vítězné vlně. Zhoršená data vyústila v očekávání rychlejšího poklesu úrokových sazeb a pak také hlavně fakt, že pomalu končí americký vládní shutdown po kterém z pravidla historicky akcie posilovaly. Silné výsledky a přesto zklamání investorům doručila společnost Nebius. Americký index S&P 500 se znovu přiblížil vrcholům kolem 6900 bodů.
Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska na stupni A-. Výhled ratingu zůstává stabilní, což signalizuje, že Fitch v dohledné době jeho změnu neočekává. Agentura upozornila, že na rating Slovenska má příznivý vliv členství země v Evropské unii a v eurozóně. Zároveň však poukázala na rostoucí státní dluh a omezení pro hospodářský růst ve středně dlouhém období.
Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí letošního roku stoupl meziročně o deset procent na 14,9 miliardy korun. Objem aktiv pod její správou se zvýšil rovněž o desetinu na 444,7 miliardy korun.
Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval zákon o vzniku národního parku Údolí Dolní Odry. Server Notes from Poland podotýká, že mělo jít o nový národní park v Polsku po 24 letech a že na německé straně hranice už přírodní oblast s takovým stupněm ochrany existuje.
Česká ekonomika v září mírně ožila. Průmysl se po srpnovém poklesu vrátil k růstu, stavebnictví si udrželo silné tempo a zahraniční obchod vykázal vyšší přebytek. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.
Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.
Nová data statistického úřadu hlásí, že česká ekonomika roste ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,7 procenta. Ve společnosti by to mělo vyvolat pocit uspokojení. Sláva, rosteme. Jsme premianty Evropy. Přes všechny špatné zprávy kolem nás Česko prosperuje. To je ovšem špatný výklad děje.
Mezinárodní měnový fond výrazně zlepšil odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt České republiky se podle něj zvýší letos o 2,3 procenta a v roce příštím o dvě procenta. V jarním výhledu měnový fond uváděl, že na letošní rok čeká růst o 1,6 procenta a na rok příští o 1,8 procenta. Loni česká ekonomika vykázala růst o 1,2 procenta.
Poslední čtyři desetiletí přinesla období, kterému ekonomové říkají Great Moderation. Od poloviny 80. let zažívají vyspělé země nebývalou cenovou stabilitu a jen mírné výkyvy hospodářského růstu, přičemž globální finanční krize v letech 2008–2009 tuto stabilitu dočasně narušila, ale neukončila.
