Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Evropská centrální banka dnes oficiálně potvrdila, že kvůli rekordní inflaci od července zvýší úrokové sazby. Na konci června ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny.
Kupci se pomalu vracejí na trh. Akcie se po několika týdnech propadů postupně stabilizují na vyšších hodnotách. Uvidíme, jak dlouho bude pozitivní nálada trvat, píše ve svém pravidelném komentáři z trhů Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum. Důvodů, proč by měl mít nastolený optimismus investorů jen jepičí život, vidí hned několik.
Blíží se léto a Češi přemýšlejí, kdy nejlépe nakoupit cizí měny, euro. Posílí ještě koruna k euru, nebo naopak oslabí? Máme nakoupit eura nebo kuny teď, nebo ještě počkat? Těžké otázky.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Nemovitosti v zemích eurozóny jsou předražené, někde až o extrémních šedesát procent, zní z ECB. K vyfouknutí cenové bubliny na realitním trhu by podle zprávy evropské měnové autority mohlo dojít, pokud úroky u hypoték porostou rychleji než inflace.
Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).
Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
Evropské akcie uzavřely obchodování na novém rekordním maximu, k jejich růstu velkou měrou přispěly finanční a zbrojařské podniky, napsala agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600, který sleduje obchodování na burzách v Británii a vybraných zemích Evropské unie, se zvýšil o 0,37 procenta na 587,50 bodu.
Pražská burza v uplynulém týdnu počtvrté v řadě posílila a uzavřela jej tak zase na dosud nejvyšší závěrečné hodnotě. Index PX během týdne stoupl o 3,3 procenta na 2654,3 bodu. Šlo o největší mezitýdenní růst od letošního 9. května. Nejvíce rostly opět cenné papíry pojišťovací skupiny VIG, největší pokles naopak postihl akcie Photon Energy. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Minulý týden si pražská burza připsala 1,7 procenta.
Pařížský soud zamítl požadavek francouzské vlády na tříměsíční pozastavení činnosti čínského internetového obchodu Shein ve Francii. Nařídil však tomuto podniku, aby zavedl ověřování věku při prodeji zboží pro dospělé, píše agentura Reuters. Kauza je důsledkem zjištění francouzských úřadů, že na webových stránkách firmy Shein se prodávaly zbraně a sexuální panenky připomínající děti.
Globální investice do výstavby a akvizic datových center už letos dosáhly rekordních více než 61 miliard dolarů (1,26 bilionu korun), a to navzdory rostoucím obavám investorů z možného přehřátí trhu s umělou inteligencí (AI). Výdaje tak překonaly loňský objem 60,8 miliardy dolarů.
Výroba osobních aut 🚗🚗🚗v automobilkách v Česku od ledna do konce listopadu klesla o 1,2 procenta na 1,349 milionu. Z toho bylo 265 tisíc elektromobilů a hybridů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny sáhla na ruská aktiva zmrazená na Západě. V případě zabavení ruských aktiv Evropa zaplatí nejen zničenou pověstí, ale bude muset škody uhradit, prohlásil Putin
O osudu české muniční iniciativy podle ministra obrany Jaromíra Zůny rozhodne vláda jako celek. V zásadě ji nikdo nezpochybňuje, jde ale o to, jaký bude proces jejího řízení a jak dál pokračovat, řekl Zůna
Jihoukrajinská Oděsa v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému ruskému útoku, hlásí na telegramu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Poničený je blíže neurčený objekt energetické infrastruktury. V části ruské Rostovské oblasti jsou v důsledku dronového útoku problémy s dodávkami elektřiny, uvedly úřady v regionu sousedícím s okupovanými částmi Ukrajiny.
Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš. Jednání unijních prezidentů a premiérů v noci na dnešek skončilo po více než patnácti hodinách.
Několik památkářů podalo žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli kontroverznímu projektu přístavby monumentálního tanečního sálu k Bílému domu. Žádají federální soud, aby stavbu zastavil, dokud nebude schválena několika nezávislými panely a nezíská podporu Kongresu
