Nové členy bankovní rady ČNB už známe. Jakou taktiku v boji proti inflaci zvolí, se můžeme jen dohadovat. Jedno je jisté, čeká je velký kus práce, především pak na poli tvorby inflačních očekávání, píše v komentáři pro Newstream Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Nemovitosti v zemích eurozóny jsou předražené, někde až o extrémních šedesát procent, zní z ECB. K vyfouknutí cenové bubliny na realitním trhu by podle zprávy evropské měnové autority mohlo dojít, pokud úroky u hypoték porostou rychleji než inflace.
Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).
Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu dojde na zvýšení základní úrokové sazby nad úroveň šesti procent.
Evropská centrální banka podle jednoho ze svých členů zřejmě přistoupí ke zvedání úrokových sazeb v červenci. Tedy v tom případě, že prognóza ekonomů bude i nadále ukazovat na růst inflace, píše server agentury Bloomberg.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Téměř všechny státy eurozóny se potýkají s výrazným růstem spotřebitelských cen. Nejrychleji roste inflace na východním okraji eurozóny, píše agentura Bloomberg.
Druhý březnový týden byl pro investory a obchodníky opět výživným. Zejména ceny komodit se úplně zbláznily, ropa atakovala hodnoty kolem 135 dolaru za barel (Brent), plyn také nezahálel a jeho cena se na krátký čas podívala až na hodnoty kolem 345 eur za megawatthodinu. Takto silné energetické nabídkové šoky světové ekonomiky dlouho nepamatují a za vším hledejme probíhající konflikt na Ukrajině.
Evropská centrální banka (ECB) bude rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Poměrně nečekané rozhodnutí signalizuje, že ji více znepokojuje rekordní inflace než slabší ekonomický růst. Hrozí, že válka na Ukrajině ceny ještě vyžene nahoru.
Ceny ropy na počátku nového týdne mírně 📈 rostou. Trh reaguje na víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která oznámila, že v prosinci zvýší těžbu a v prvním čtvrtletí příštího roku pozastaví růst produkce. Investory zároveň znepokojují obavy z přebytku ropy na trhu a slabá data z asijských továren.
Americká farmaceutická společnost Eli Lilly plánuje postavit nový výrobní závod v Nizozemsku za 3️⃣ miliardy dolarů (63,3 miliardy korun). Chce tak rozšířit výrobní kapacitu pro svůj přípravek na hubnutí orforglipron a další přípravky. Oznámila to dnes společnost.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
