0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.
Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?
Navzdory očekávání trhů a předchozí komunikaci zdůrazňující postupnost a uměřenost svých kroků se Rada guvernérů rozhodla zahájit cyklus normalizace sazeb razantnějším růstem o 50 bazických bodů. V eurozóně tak končí éra záporných úrokových sazeb, když se depozitní sazba dostala na nula procent, komentuje rozhodnutí ECB analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
Zvýší Evropská centrální banka úroky? A pokud ano, bude to o čtvrt procentního bodu, nebo dokonce o půl? A zvládnou zadlužené jižní státy eurozóny zvýšené nároky na obsluhu svých dluhů?
Euro dnes zřejmě po skoro dvaceti letech bude nominálně slabší než dolar. Obě měny jsou blízko prolomení takzvané parity.
Dlouhodobé problémy eurozóny prohloubila současná energetická krize, která může stáhnout evropskou měnovou unii do recese. Navíc americká centrální banka zvyšuje sazby, což si ECB zatím nemůže dovolit. Výsledkem je propad eura, což zdraží dovoz velké spousty komodit. Naopak výhodu mohou mít exportéři.
Náhlý skok cen emisních povolenek v kombinaci se záplavami a suchem způsobí největším bankám z eurozóny ztráty nejméně 70 miliard eur (1,7 bilionu korun). Ve svém prvním velkém klimatickém zátěžovém testu to uvedla Evropská centrální banka (ECB). Zjištění nemají vliv na výši kapitálu, který banky musejí mít v letošním roce.
Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech. Euro před polednem ztrácelo téměř 1,2 procenta a obchodovalo se za 1,0301 dolaru.
Už za necelé tři týdny zahájí Evropská centrální banka cyklus zvyšování úrokových sazeb. Zvýší je poprvé od roku 2011. Ocitá se tudíž na křižovatce. Předlužené země typu Itálie by totiž nemusely vysoké úroky unést, takže by se mohly zhroutit v bankrotu. Tomu se nyní bude ECB snažit zabránit za každou cenu, dokonce za cenu vážného narušení, ba rozbití jednotného trhu EU. Pokud by totiž padla Itálie, může padnout euro – a to je politicky zcela nepřijatelné.
V minulém týdnu se nůžky mezi klíčovým úrokem na koruně a na euru rozevřely do největší šíře v celé historii eurozóny, psané od roku 1999. Po zvýšení základní sazby České národní banky (tedy čtrnáctidenní repo sazby) na rovných sedm procent se totiž rozdíl mezi touto sazbou a depozitní sazbou Evropské centrální banky zvýšil na 7,5 procentního bodu. Překonal tak dosavadní rekord, 6,75 procentního bodu, ze začátku roku 1999.
