Dominik Rusinko: ECB bude dál zvyšovat úroky, navzdory recesi
Podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu, píše ve svém komentáři Dominik Rusinko z ČSOB.
Evropská centrální banka se na čtvrtečním zasedání rozhodla pokračovat v normalizaci měnové politiky a v souladu s očekáváním trhu zvýšila depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 procenta. To je z hlediska velikosti největší jednorázový nárůst úrokových sazeb od vzniku eurozóny. ECB se zároveň díky takto razantní reakci přiblížila dolní hranici pásma tzv. neutrální sazby (odhadované mezi jedním až dvěma procenty), nad kterou by měla měnová politika začít působit restriktivně.
Rozhodnutí Rady guvernérů potvrdilo jestřábí komentáře posledních týdnů, které akcentovaly sílící inflační tlaky (v srpnu dosáhla meziroční inflace v eurozóně 9,1 procenta) a riziko ztráty kredibility. Dle šéfky ECB Christine Lagardeové bylo navíc rozhodnutí o sazbách přijato jednohlasně, což implikuje zřetelný posun Rady guvernérů jestřábím směrem v obavách o inflační vývoj.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.
ECB razantně zasahuje proti inflaci. Základní úrok zvýšila na 1,25 procenta
Money
Inflace je problém
To, že inflace zůstane vážným problémem i v příštích měsících koneckonců potvrzuje i nová prognóza – výhled na inflaci v tomto roce se zvýšil z 6,8 procenta na 8,1 procenta, v roce 2023 z 3,5 procenta na 5,5 procenta. Centrální banka však zřejmě bude ve svém rozhodování netypicky spíše vzad hledící, tj. bude akcentovat poslední inflační čísla spíše než vlastní inflační prognózu, která v posledních čtvrtletích růst spotřebitelských cen výrazně podstřelovala.
Podobně významně pak ECB přepsala i výhled na hospodářský růst. Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 očekává centrální banka její stagnaci později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Ke zvláště citelné revizi směrem dolů došlo ve výhledu na rok 2023, kdy má ekonomika eurozóny růst tempem 0,9 procenta (vs. předchozí odhad 2,1 procenta).
Máme to nejhorší za sebou? Klíčové ukazatele globální inflace začínají vykazovat zlepšení. Růst cen pozvolna brzdí v USA, Japonsku, Evropské unii či Velké Británii, naznačuje agentura Bloomberg. Zatímco ceny jídla, zboží i přepravy nejspíš již výrazněji neporostou, zejména energie v Evropě budou nadále dělat světu problémy, dodává Bloomberg.
Globální inflace začíná brzdit. Problém zůstane v Evropě
Money
Z pohledu nastavení úrokových sazeb by však ani takto významné zpomalení aktivity nemělo ECB donutit přerušit nebo dokonce zvrátit cyklus utahování měnové politiky. Z vyjádření některých členů Rady guvernérů v čele s prominentní Isabel Schnabelovou je navíc zjevné, že ani pád ekonomiky eurozóny do recese nemusí být důvodem k zastavení normalizace měnové politiky.
0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.
ECB čeká historické rozhodnutí. Jak moc zvýší sazby?
Money
Jinými slovy, podobně jako v letech 2008 a 2011 je ECB ochotna zvyšovat úrokové sazby navzdory recesi, byť tentokrát zcela vědomě s cílem zajistit cenovou stabilitu. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci potvrdila odhlodání centrální banky dostat inflaci pod kontrolu, a přestože budou měnově-politická rozhodnutí nadále závislá na příchozích datech, oproti očekávání zaznělo i forward guidance.
Vyfukování bilance ECB není na stole, zatím
Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. To je v souladu s naším očekáváním pokračujícího utahování měnové politiky, přičemž vrcholu by mohla depozitní sazba dosáhnout na úrovni 2,5 procenta v první polovině 2023.
V neposlední řadě v rámci Rady guvernérů zatím nezačala debata o kvantitativním utahování (QT). Ta bude na stole nejdříve v posledním čtvrtletí tohoto roku, přičemž v první fázi půjde o to, jak naložit s programy APP a PEPP, u kterých zatím dochází k reinvestování jistiny ze splatných cenných papírů. Narozdíl od Fedu, jenž od září prodává každý měsíc aktiva v hodnotě 95 miliardy dolarů, si však ECB může jen těžko dovolit podobně agresivní redukci velikost bilance s ohledem na riziko destabilizace dluhopisových trhů, zejména států jižního křídla eurozóny.
Autor je analytik ČSOB
V napjatě očekávané řeči na zasedání amerických centrálních bankéřů v Jackson Hole šéf Fedu Jerome Powell potvrdil spekulace, že americká centrální banka bude nadále utahovat měnovou politiku. „Centrální banky na sebe musí vzít zodpovědnost, že vrátí měnovou stabilitu,“ uvedl Powell. Akcie na Powellovu jestřábí rétoriku reagovaly mírným poklesem.
Šéf Fedu Powell: Historie hovoří proti zbrklému rozvolnění měnové politiky
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
