Rakouský finanční regulátor zakázal veškeré obchodní aktivity společnosti Sberbank Europe. Učinil tak na příkaz Evropské centrální banky (ECB). Licenci maďarské dceřiné společnosti Sberbank odebrala i centrální banka v Maďarsku.
Lednová míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 5,1 procenta, to je rekord od zavedení eura před dvaceti lety, uvádí Eurostat.
Jihokorejská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta, a to ve snaze omezit inflaci a růst zadlužení domácností. Základní sazba se tak vrátila na úroveň, kde byla před začátkem pandemie covidu-19, uvedla agentura Reuters.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tyto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Dostala se až na úroveň 24,972 za euro. Je to dobrá zpráva pro ty, co se chystají na hory do zahraničí, v příštím roce ale koruna zase oslabí.
Týden ve vleku rozhodování centrálních bank, kdy se „sešla“ zasedání ECB, Fed i BoE, je konečně za námi. A jak si vlastně především bankéři Fed a také ECB poradili s takzvaným taperingem? Změnila se nějak expanzivní politika centrálních bank?
Růst eurozóny i nadále zpomalují narušené dodavatelské řetězce a vysoké ceny energií. Vyšší inflace se tak udrží déle, než se předpokládalo, uvedla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Utažení měnových kohoutů však nechystá.
Hypotéky v Česku zdražují nejvýraznějším tempem od konce roku 2018. V září jejich průměrná úroková sazba stoupla z 2,32 na 2,43 procenta, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Fincentrum Hypoindex. Z měsíce na měsíc tak průměrná sazba poskočila hned o 0,11 procentního bodu. Rapidněji meziměsíčně stoupala naposledy v prosinci 2018. Jde však stále jen o „zahřívací kolo“. Hypotéky budou dále a ještě rychleji zdražovat v příštích měsících.
Na trzích se dál projevuje zvýšená volatilita, která asi nejvíce pramení z obav ze stoupajících cen energií, zejména elektřiny, a lze říct, že výsledek voleb v Německu, kde zvítězila SPD, tuto situaci příliš nezměnil.
Výsledky testů by neměly mít pro banky zásadní kapitálové dopady. Jde spíše o to, aby budovaly kapacity a měnily vnitřní infrastrukturu v měnícím se světě.
Uplynulý týden se nesl ve znamení korekce. Po delší době tak trhy otestovaly nižší úrovně. Co stálo za touto změnou „býčí“ nálady?
Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.
Pro podání přiznání k dani z příjmu za loňský rok v papírové podobě zbývá posledních 1️⃣0️⃣ dní. Finanční úřady od pondělí prodlouží úřední hodiny. Zůstanou tak do 1. dubna, na kdy připadá poslední den pro odevzdání přiznání. Do termínu pro podání přiznání je také nutné daň zaplatit. Úřady budou otevřené od 8.00 do 17.00. Jedinou výjimkou bude pátek, kdy finanční úřady zavřou ve 14.00. Lidé, kteří přiznání odevzdávají elektronicky, mají čas do 4. května.
