Optimistické chvíle na trzích vystřídaly obavy o světový ekonomicky růst, který je ohrožen inflačními tlaky. Tak by se dal popsat uplynulý týden, kdy se s patřičnou razancí vrátili „medvědi“ na burzu. Obavy zesílily po vlně makrodat a zasedání ECB, která jako poslední kapitulovala s představou, že inflace je pouze dočasný fenomén. Obavy o udržitelnost zadlužení evropských ekonomik jsou tedy možná znovu na stole.
Blíží se léto a Češi přemýšlejí, kdy nejlépe nakoupit cizí měny, euro. Posílí ještě koruna k euru, nebo naopak oslabí? Máme nakoupit eura nebo kuny teď, nebo ještě počkat? Těžké otázky.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Nemovitosti v zemích eurozóny jsou předražené, někde až o extrémních šedesát procent, zní z ECB. K vyfouknutí cenové bubliny na realitním trhu by podle zprávy evropské měnové autority mohlo dojít, pokud úroky u hypoték porostou rychleji než inflace.
Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).
Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu dojde na zvýšení základní úrokové sazby nad úroveň šesti procent.
Evropská centrální banka podle jednoho ze svých členů zřejmě přistoupí ke zvedání úrokových sazeb v červenci. Tedy v tom případě, že prognóza ekonomů bude i nadále ukazovat na růst inflace, píše server agentury Bloomberg.
Druhý dubnový týden byl opět poměrně bohatý na zajímavé události. Světové indexy se nadále potýkaly s nejednoznačným vývojem, kdy by se jejich chování dalo označit jako pohyb do strany s prudkými výkyvy oběma směry. Pozornost investorů se soustředila na zasedání ECB, která mohla naznačit, jak se staví k poslednímu dění (nabídkové šoky v komoditním sektoru) a jaký by to mohlo mít dopad na její budoucí plán utažení sazeb v eurozóně. A jaké byly další události uplynulého týdne? Jak dopadly banky zahajující výsledkovou sezónu v Severní Americe nebo jaké milníky pokořila nová česká inflační data či ČEZ?
Téměř všechny státy eurozóny se potýkají s výrazným růstem spotřebitelských cen. Nejrychleji roste inflace na východním okraji eurozóny, píše agentura Bloomberg.
Druhý březnový týden byl pro investory a obchodníky opět výživným. Zejména ceny komodit se úplně zbláznily, ropa atakovala hodnoty kolem 135 dolaru za barel (Brent), plyn také nezahálel a jeho cena se na krátký čas podívala až na hodnoty kolem 345 eur za megawatthodinu. Takto silné energetické nabídkové šoky světové ekonomiky dlouho nepamatují a za vším hledejme probíhající konflikt na Ukrajině.
