Nastává lom v měnové politice ECB. Zvyšování úroků už centrální banka eurozóny nepodmiňuje ukončením nákupu dluhopisů. Tento přístup může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými.
Evropská centrální banka dnes oficiálně potvrdila, že kvůli rekordní inflaci od července zvýší úrokové sazby. Na konci června ukončí nákupy aktiv, kterými léta podporovala ekonomiku eurozóny.
Evropská centrální banka totálně zaspala v boji s inflací, signalizuje Bank of America, druhá největší banka v USA.
Kupci se pomalu vracejí na trh. Akcie se po několika týdnech propadů postupně stabilizují na vyšších hodnotách. Uvidíme, jak dlouho bude pozitivní nálada trvat, píše ve svém pravidelném komentáři z trhů Kryštof Míšek, hlavní ekonom společnosti Colosseum. Důvodů, proč by měl mít nastolený optimismus investorů jen jepičí život, vidí hned několik.
Blíží se léto a Češi přemýšlejí, kdy nejlépe nakoupit cizí měny, euro. Posílí ještě koruna k euru, nebo naopak oslabí? Máme nakoupit eura nebo kuny teď, nebo ještě počkat? Těžké otázky.
Prodejci v uplynulém týdnu poněkud ustoupili z trhu a přes přetrvávající vysokou volatilitu se zdálo, že se akciové indexy mírně zklidňují. Nic na tomto dění nezměnil ani zápis z jednání Fedu, takzvaného „meeting minutes“. Ten ukázal na shodu bankéřů nad zvýšením sazeb o 50 bazických bodů na dalších dvou zasedáních. A jaké byly klíčové události uplynulého týdne? Jaké společnosti reportovaly svoje hospodářské výsledky nebo na co se připravuje Evropská centrální banka? Uplynulý týden na trzích hodnotí hlavní analytik společnosti Colosseum Kryštof Míšek.
Nemovitosti v zemích eurozóny jsou předražené, někde až o extrémních šedesát procent, zní z ECB. K vyfouknutí cenové bubliny na realitním trhu by podle zprávy evropské měnové autority mohlo dojít, pokud úroky u hypoték porostou rychleji než inflace.
Každá desátá domácnost v eurozóně vlastní kryptoaktiva, jako je například bitcoin. U bohatých lidí je přitom jen o málo větší pravděpodobnost, že nějaká mají, než je tomu v případě chudých lidí. Ukázaly to výsledky průzkumu, který si nechala udělat Evropská centrální banka (ECB).
Depozitní sazba Evropské centrální banky (ECB) se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Prohlásila to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.
Dvě zdánlivě nesouvisející zprávy z minulého týdne. Německá ministryně pro rozvoj varuje před největším světovým hladomorem od druhé světové války. A guvernér České národní banky upozorňuje, že ještě v červnu dojde na zvýšení základní úrokové sazby nad úroveň šesti procent.
Evropská centrální banka podle jednoho ze svých členů zřejmě přistoupí ke zvedání úrokových sazeb v červenci. Tedy v tom případě, že prognóza ekonomů bude i nadále ukazovat na růst inflace, píše server agentury Bloomberg.
