ECB během stres testů bank bude hodnotit i ochranu klimatu
Výsledky testů by neměly mít pro banky zásadní kapitálové dopady. Jde spíše o to, aby budovaly kapacity a měnily vnitřní infrastrukturu v měnícím se světě.
Evropská centrální banka (ECB) to se svými deklaracemi naplnění klimatických cílů zjevně myslí vážně. První velký krok by v tom měla podniknout v příštím roce, kdy se připravenost na plnění takzvaných ESG kritérií stane součástí stres testů, kterými bude zkoumat rizikovost bank v eurozóně.
„Evropská centrální banka, která přesná kritéria svých testů pro příští rok ještě nezveřejnila, bude také zkoumat reputační hledisko a rizika plynoucí z neplnění ESG cílů,“ uvedla pro agenturu Bloomberg konzultační společnost Alvarez & Marsal, která se na zavádění ESG kritérií podílí. Mluvčí ECB se k dané problematice odmítl vyjádřit.
V zavádění manažerských bonusů pro plnění kritérií ESG jsou české banky zatím pozadu oproti Evropě. 
České banky kvůli ESG mění strategie i týmy
Money
Evropská unie a její instituce právě po bankách často žádají, aby to byly právě ony, kdo se bude na dodržování směřování k bezemisní ekonomice aktivně podílet. A velké evropské banky tak kritéria udržitelnosti zavádějí čím dál aktivněji. A v důsledku toho tak činí i české banky, velmi často dcery evropských peněžních domů.
„Banky se zavazují k uhlíkové neutralitě, své i aktivit svých klientů, které financují. Očekáváme, že klientům budou banky zasílat dotazníky na spotřebu CO2. Může se tak stát, že i profitabilní firma úvěr nedostane, protože bude mít vysoké emise,“ komentuje budoucí vývoj Martin Křivánek z KPMG. Vysoké emise podle Křivánka znamenají pro banky vyšší riziko, že obchodní model a ziskovost o úvěr žádající firmy nebudou v budoucnu udržitelné. Některé evropské banky se dokonce už zavázaly, že v budoucnu nebudou poskytovat finanční služby energetickým firmám zatěžujícím životní prostředí.
Nikdo to neplní. Zatím
Přes zjevnou snahu však kritéria ECB mohou být těžko naplnitelná i pro velké evropské instituce. „Žádná banka nenaplňuje to, co Evropská centrální banka požaduje,“ prozradil Bloombergu Fernando de la Mora, výkonný šéf Alvarez & Marsal. „Jedním z problémů přitom je, že globální banky těžko shánějí relevantní data z regionů mimo Evropu,“ dodal.
Podle něj bude ECB požadovat například i množství uhlíkové stopy, kterou banky spotřebovaly na určité příjmy. Tento údaj přitom Bank of England, jeden z lídrů v klimatické změně na trhu evropských bank, ve svých testech odmítl používat s tím, že je zavádějící a neexistují k němu dostatečná opora v datech.
Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice. 
Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard
Money
Co tedy bude ECB po bankách v eurozóně velmi pravděpodobně žádat? Podle Bloombergu to bude například „odhad velikosti uhlíkové stopy většiny firem, které bankám platí poplatky nebo úroky z dluhů“. ECB také bude požadovat odhad možných reputačních dopadů u největších klientů bank z vybraných průmyslových sektorů. Zvláště to platí pro podniky, které v současnosti patří mezi „znečišťovatele planety“. Odhadovaný horizont přitom má být až 30 let (stejně jako u Bank of England). Cílem přitom má být vyhodnocení případného dopadu na cenu akcií peněžních domů při výrazném propadu tržeb těžařských společností, uvedl pro Bloomberg Fernando de la Mora.
Ten pak připomíná, že by výsledky testů neměly mít pro banky zásadní kapitálové dopady. Jde spíše o to, aby budovaly kapacity a měnily vnitřní infrastrukturu v měnícím se světě.
Newstream.cz spouští seriál o ESG investicích. Společensky uvědomělé investice jsou trendem doby. Přitom nejsou žádnou novinkou a ve světě se objevily již před šedesáti lety. 
ESG: Akronym měnící globální byznys
Money
Přehlídka velkých čísel. Tak vypadají statistiky finančních prostředků přicházejících do investičních aktiv spojených s takzvaným udržitelným investováním. Až na 53 bilionů dolarů, třetinu veškerých finančních prostředků „pod správou“, by podle analýzy agentury Bloomberg mohly do poloviny této dekády vyrůst finanční produkty s přídomkem ESG.
Do udržitelné ekonomiky pumpují investoři desítky bilionů. A ještě přidají
Money
>>>>>>Zajímáte se o odpovědné investice? Pak by vám neměla uniknout naše rubrika ESG<<<<<<
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
