Obohacování uranu pro jadernou elektrárnu v Dukovanech bude nově zajišťovat francouzská firma Orano. Dosud měl tuto službu na starosti ruský TVEL. Společnost ČEZ uzavřela dohodu při návštěvě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v České republice. Oznámil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jde o druhou dohodu ČEZ s francouzskou firmou, ta zajišťuje obohacování uranu i v Temelíně.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vydalo územní rozhodnutí pro nové jaderné bloky v Dukovanech. Rozhodnutí by mělo umožnit výstavbu až dvou nových reaktorů. Podle úřadu jde o signál pro všechny uchazeče o stavbu nového bloku, kteří mají podat své finální nabídky do úterý. První nový blok by měl být dokončen do roku 2036.
Na konci října je uzávěrka výběrového řízení na dodavatele jaderného bloku v Dukovanech. Jde o největší tendr České republiky za posledních třicet let, jeho hodnota bude ve stovkách miliard korun. Jaké bude konečné číslo je v rovině spekulací. Očekává se účast tří firem, americké Westinghouse, francouzské EdF a korejské společnosti KHNP. Petr Brzezina, šéf českého zastoupení Westinghouse, poskytl pro newstream.cz exkluzivní rozhovor ještě před uzávěrkou soutěže. Firma se dlouho k výběrovému řízení nevyjadřovala. Nechala se však vyprovokovat „předbitevní“ palebnou přípravou konkurence. „Jsme jediný z účastníků, jehož jaderný reaktor funguje v praxi,“ říká Brzezina. Otázka ceny za vybudování jaderných bloků podle něj není podstatná. „Hlavní je, že bude mít Česko novou elektrárnu.“
Francouzská společnost EDF, která je jedním ze tří uchazečů o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, má svou finální nabídku připravenou. Zahájila proto proces jejího předání podle původního termínu, který byl stanoven na dnešek.
Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Německo v neděli po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypíná své poslední jaderné elektrárny. V deset hodin dopoledne začne postupně vypínat elektrárnu Isar-2 u Mnichova. O zhruba 45 minut později bude tento zdroj automaticky odpojen ze sítě, až jeho výroba klesne na 30 procent instalovaného výkonu.
Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Finanční podmínky kontraktu ale neuvedl.
Šéfem společnosti Westinghouse v Česku, která se uchází o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a příští rok bude dodávat jaderné palivo do Temelína, se stal Petr Brzezina. Jeho úkolem bude rozvoj jaderných technologií společnosti v Česku, uvedla firma.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun, bude to skoro o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně 60 let, tedy do roku 2047. Vyplývá to z informací, které řekli zástupci společnosti ČEZ.
Ekonomickým tématem roku 2023 bude zestátnění ČEZ. Domácnosti si na energie musí vyčlenit až čtyřnásobek letošních výdajů.
