Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
Francouzská společnost EDF, která je jedním ze tří uchazečů o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, má svou finální nabídku připravenou. Zahájila proto proces jejího předání podle původního termínu, který byl stanoven na dnešek.
Celé dění kolem takzvaného zestátnění části společnosti ČEZ budí víc otázek, než nabízí odpovědí. Klíčovou otázkou je, proč se vlastně celý tento cirkus kolem budoucnosti většinově státní firmy děje. Dají se na to uplatnit počty z prvního ročníku základní školy: Komu celá chystaná operace prospěje?
Německo v neděli po více než 60 letech výroby elektřiny z jádra vypíná své poslední jaderné elektrárny. V deset hodin dopoledne začne postupně vypínat elektrárnu Isar-2 u Mnichova. O zhruba 45 minut později bude tento zdroj automaticky odpojen ze sítě, až jeho výroba klesne na 30 procent instalovaného výkonu.
Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Finanční podmínky kontraktu ale neuvedl.
Šéfem společnosti Westinghouse v Česku, která se uchází o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech a příští rok bude dodávat jaderné palivo do Temelína, se stal Petr Brzezina. Jeho úkolem bude rozvoj jaderných technologií společnosti v Česku, uvedla firma.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun, bude to skoro o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně 60 let, tedy do roku 2047. Vyplývá to z informací, které řekli zástupci společnosti ČEZ.
Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny. Jedna ze čtveřice místopředsednických pozic tak zůstala dál neobsazená. Bývalý ministr vnitra Rakušan je teď jediným kandidátem. Zúčastní se také druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny.
Kvůli výpadku proudu v Tokiu v noci na dnešek nejezdilo několik 🚆🚆🚆vlaků. Výpadek podle agentur Reuters a Kjódó ovlivnil přibližně 673 tisíc cestujících dojíždějících do práce. Kvůli incidentu nefungovaly dvě hlavní linky obsluhující některé ze stanic, které patří k nejrušnějším na světě a spojují metropoli s ostatními městy. Po devíti hodinách se provoz podařilo obnovit.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští úterý a středu zúčastní zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Novinářům k tomu řekl, že jeho program ve Švýcarsku bude intenzivní a ještě se připravuje. "Zájem o schůzku s českým předsedou vlády mají i velké nadnárodní firmy," řekl.
Portugalci budou v neděli volit prezidenta na příštích pět let. Vybírat budou z 11 kandidátů, ale o nové hlavě této téměř jedenáctimilionové země se zřejmě rozhodne až za tři týdny ve druhém kole. To se v Portugalsku konalo naposledy v roce 1986, od té doby vždy už v prvním kole získal jeden z kandidátů přes 50 procent hlasů.
Sociální síť TikTok začne v příštích týdnech po celé Evropě zavádět novou technologii pro zjišťování věku. Platforma vlastněná čínskou firmou ByteDance čelí tlaku regulátorů, aby lépe identifikovala a odstranila účty, které patří dětem mladším 🧍🧍🧍13 let. TikTok to sdělil agentuře Reuters.
Jihokorejský soud dnes odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k 5️⃣ rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
Slovenský premiér Robert Fico se při dnes začínající návštěvě Spojených států sejde v sobotu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago, informoval úřad slovenské vlády. Pracovní cesta Fica do USA byla původně ohlášena v souvislosti s plánovaným podpisem mezivládní dohody obou zemí o spolupráci v jaderné energetice.
Britská vláda usiluje o zvýšení věkové hranice umožňující povolávání bývalých 🪖🪖🪖 vojáků z 55 na 65 let, píše agentura Reuters. Zároveň chce zmírnit podmínky, za kterých lze tyto příslušníky armády, letectva a námořnictva v záloze povolat. Příslušný zákon byl předložen parlamentu ve čtvrtek, přičemž se očekává, že ho poslanci začnou projednávat koncem tohoto měsíce. Případné změny vstoupí v platnost na jaře 2027.
